Aplikace estetické normy, funkce a hodnoty v díle Dušana S. Jurkoviče

Mgr. et Mgr. Michal Musil

Bakalářská práce

Aesthetic Function, Norm and Value in Artwork of Dušan S. Jurkovič

Anotace:

Bakalářská práce reflektuje část díla architekta Dušana S. Jurkoviče. Snaží se zachytit prostředí a vlivy, které na Jurkoviče doléhaly a podílely se na jeho architektonickém vývoji. Jurkovičovo dílo má svoji nadčasovou hodnotu, kterou podmiňuje jeho osobitý přístup, vztah založený na syntetickém konceptu architektury a značném poučení z jiných zdrojů. Kombinuje prvky z lidové architektury a do značné míry podmiňuje jejich specifický charakter. Jeho studium lidového umění je chápáno v kontextu, které je určeno snahou o pochopení prostředí a člověka v něm. Dušan Jurkovič byl v principu tradicionalita, který chápal uměleckou tvorbu jako proces uchovávání, oživování a postupné transformování hodnot vytvořených minulostí. Dušan Jurkovič ve své architektuře vychází z lidového stavitelství, které se v průběhu let transformuje do secesní stylizace. Hlavním motivem celé práce je vykreslení estetických soudů našich předních secesních architektů a objasnění vlivu vídeňské a anglické moderny na Jurkovičovu architekturu. Práce vychází z rozdílných stanovisek architektů Jana Kotěry a Karla Hugo Kepky. Právě Kepkova estetická nelibost k dílu Dušana Jurkoviče ukazuje různé úhly pohledu na jeho tvorbu a nutí nás, i po sto letech od prvních realizací, zkoumat primární a sekundární prvky Jurkovičovy architektury. Kultivovaný projev Jurkovičovy tvorby je výsledkem souladu funkčních složek, vytváření vyvážených proporcí a důmyslnou úpravou detailů. Do funkcí své architektury zahrnoval i duchovní složku, která reflektovala dobové a národnostní tendence architektury. V dnešní době na jeho dílo pohlížíme jako na estetický znak, který vykonává umělecké dílo jako nedílný celek. Dušan Jurkovič je architekt, který vyšel z lidu a pro lid tvořil. Nešel ve stopách tradiční architektury a nenaplňoval tak estetické normy soudobé architektury, vydal se svojí vlastní cestou, nezávisle na kolektivním vědomí, ale na základě svého subjektivního rozhodnutí. Cílem práce bylo vyložit a porovnat estetických prvky, normu a hodnotu s prvky, normami a hodnotami secesního lidového stavitelství. Práce by měla čtenáře seznámit s mírou inspirace skotskou lidovou secesí a mapovat estetické soudy našich předních secesních architektů. V bakalářské diplomové práci bude použita metoda deskriptivní k charakteristice estetických rysů lázní Luhačovice. Jednotlivé stavby (adaptace staveb) jsou chronologicky řazeny podle data vzniku.

Abstract:

This work reflects the part of the artwork of Dušan S. Jurkovič. It tries to describe the settings and impacts, which has influenced Jurkovič. The precondition behind Jurkovičs work is firmly anchored in his early childhood and the society of West Slovak revivalists. Jurkovič originally used the features of folk architecture to which he continually added acquired pieces of knowledge. His inclination to folk, wooden architecture expands fully first with his preparing exhibits for the Ethnographic exhibition in Prague. These things were important pieces of his architectonical evolution. Dušan Jurkovič dealed with folklor style which has transformed to the Secesional style. The main motive of this work is describing of aesthetical judgements our famous secessional architects and shows the amount of impact on Jurkovics architecture from Vienna or English modern. The most important resources of the work were the points of view of architects e.g. Jan Kotěra, Karel Hugo Kepka. Kepkas aesthetical displeasure to the artwork of Dušan Jurkovič shows different attitudes on his artwork. Who is Mr Jurkovič? Such was the question of Karel Hugo Kepka, a professor at technical university in Brno, questioning thus the identity of the man mentioned in Lidové noviny in connection with the upcoming construction of the Moravian National theatre. Kepka, nonetheless, was very much aware of whom he was blaming for the “mere pack of copied Slavic structures.” The justifiability of the mentioned Kepkas verbal attack became one of the core ideas of this paper. The precondition behind Jurkovičs work is firmly anchored in his early childhood and the society of West Slovak revivalists. Jurkovič originally used the features of folk architecture to which he continually added acquired pieces of knowledge. Dušan Jarkovič was born on 23rd August in Turá Lúka and died in Bratislava on 21st December, 1947. At the age of sixteen, he enters the State technical college in Vienna where he learns the basics of structural engineering. Having finished his studies in Vienna, Jarkovič finds himself attending, for a short period of time, Blažej Bulla, a Slovakian architect in Martin. His work in today time is still investigated. Dušan Jurkovič is an architect, which rises from folklore and work for peoples. He didnt do traditional buildings and didt fulfil the aesthetics norms of contemporary architecture. He went on his own way, independent from the collective knowledge, but according to his own decision. If we consider Jurkovičs work in general, his original approach is absolutely undisputable.

Klíčová slova

Jurkovič, estetická norma, estetická hodnota, moderna, Scott, aesthetic funkcion, aesthetic value, architecture, architektura, secesní, secession, Luhačovice, modern, Mackintosh, Voycey, Pustevny, Pustevn, Nové Město nad Metují, Brno, Jurkovičova vila

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 6. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 19. 6. 2007
• Vedoucí: prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury / Estetika