Rizikové faktory pro vznik srdeční vady v anamnéze těhotných žen

Bc. Pavlína SMÉKALOVÁ

Master's thesis

Heart defects development risk factors in pregnant women history

Abstract:

Úvod: Rizikovými faktory (RF) pro vznik vrozené srdeční vady (VSV) jsou faktory jak genetické, tak faktory environmentální. Nejčastěji je však etiologie VSV nejasná, tedy multifaktoriální. Cílem praktické části je analýza rizikových faktorů pro vznik VSV, studium jejich četnosti, možnosti jejich kombinace a vliv na vznik VSV. Metodika: Jedná se o retrospektivní výzkum z období 2006?2020. Pro studium RF byla použita anamnestická data 39 480 těhotných žen, získaná ze zdravotnické dokumentace z Oddělení dětské a prenatální kardiologie Fakultní nemocnice (FN) Ostrava. Jako RF pro vznik VSV byly zkoumány: srdeční vada v rodině, jiná vada v rodině, nemoci matky, medikace matky, infekce matky, užívání drog matkou, in vitro fertilizace (IVF) a RF otce. Pro zpracování dat byla použita základní popisná statistika a statistické testy dle typu a rozložení dat chí-kvadrát test, případně Fisherův exaktní test, t-test pro dva výběry. Pro analýzu rizikových faktorů byla použita binární logistická regrese ? výpočet hrubého Odds Ratio (Crude OR) s 95% intervaly spolehlivosti (IS) a plně adjustovaný model (adjustovaného OR) na všechny rizikové faktory. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. Pro zpracování byl použit program Stata verze 14. Výsledky: V souboru matek bylo identifikováno 399 VSV, roční detekce kolísala v počtu 16-34 plodů s VSV s průměrným 1,0% výskytem. Nejčastěji šlo o vady izolované (71,2 %). RF byly identifikovány u 24,1 % matek. Nejčastější RF pro vznik VSV byly nemoci matky, kterým bylo vystaveno 3 057 žen. Ve skupině matek s RF byl výskyt VSV plodů 2,8krát vyšší než u skupiny matek bez RF. U studia jednotlivých RF byl ve výskytu VSV zjištěn statisticky významný rozdíl pouze u IVF, kdy šance na vznik VSV plodu na základě plně adjustovaného modelu je 1,9krát vyšší než u žen, které počaly dítě pohlavním stykem. IVF matek měla také největší vliv na výskyt jiných morfologických vad. Závěr: Přítomnost rizikových faktorů v anamnéze přináší zvýšené riziko výskytu VSV u plodu. Specifikovat toto riziko se podařilo jen u IVF. Ostatní výsledky podporují multifaktoriální etiologii a nutnost plošného přístupu k prenatálnímu screeningu VSV.

Abstract:

Introduction: Risk factors (RF) for congenital heart disease (CHDs) are genetic, as well as environmental. However, the etiology of CHDs often remains unclear and is multifactorial. The aim of the practical part is to analyze the risk factors for the emergence of CHDs, their frequency, the possibility of their combination and the impact on the emergence of CHDs. Methods: This is a retrospective research from the period between 2006-2020. Anamnestic data of 39,480 pregnant women were obtained obtained from medical documentation from the Department of Pediatric and Prenatal Cardiology, University Hospital Ostrava and then analyzed for the study of RF. Heart defects in the family, other family defects, maternal diseases, maternal medications, maternal infections, maternal drug use, in vitro fertilization (IVF) and paternal RF were investigated as risk factors for CHDs. Basic descriptive statistics and statistical tests according to the type and distribution of data were used for data processing - chi-square test, or Fisher's exact test, t-test for two selections. Binary logistic regression was used for risk factor analysis - calculation of the gross Odds Ratio (Crude OR) with 95% confidence intervals (IS) and a fully adjusted model (adjusted OR) for all risk factors. Statistical tests were evaluated at a significance level of 5%. Stata version 14 was used for processing. Results: 399 CHDs were identified in the group of mothers, the annual detection fluctuated between 16-34 fetuses with CHDs with an average incidence of 1.0%. The most common defects were isolated (71.2%). RFs were identified in 24.1% of mothers. The most common RF for CHDs were maternal diseases, which occurred in 3,057 women. In the group of mothers with RF, the incidence of CHDs fetuses was 2.81 times higher than in the group of mothers without RF. In the study of individual RFs, a statistically significant difference in the incidence of CHDs was found only in IVF, when the chance of developing CHDs fetus based on a fully adjusted model is 1.91 times higher than in women who conceived through sexual intercourse. Maternal IVF also had the greatest effect on the incidence of other morphological defects. Conclusion: The presence of risk factors in the anamnesis brings an increased risk of CHDs in the fetus. Only IVF was able to specify this risk. Other results support the multifactorial etiology and the need for a comprehensive approach to prenatal CHDs screening.

Keywords

Vrozená srdeční vada, rizikový faktor, fetální echokardiografie, screening

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 6. 5. 2022

Accessible from:: 31. 12. 2999

Thesis defence

• Supervisor: doc. MUDr. Jan Pavlíček, PhD.

University of Ostrava

Faculty of Medicine

Master programme / field:
Protecting and Promoting of Public Health / Protecting and Promoting of Public Health