Efekt Chytrého Hanse v práci psů vycvičených na detekci omamných a psychotropních látek

Bc. Miloslava Roučová

Master's thesis

Clever Hans Effect on the Performance of Drug Detection Canines

Anotácia:

Zjednodušená formulace efektu Chytrého Hanse („Clever Hans“ efekt) je označení pro projev chování zvířat, které je nevědomě ovlivňováno lidmi (majiteli, cvičiteli nebo experimentátory) pomocí nevědomé neverbální komunikace. Efekt byl pojmenován podle koně Chytrého Hanse, který žil před více než sto lety. Výjimečnost tohoto koně spočívala v jeho chytrosti. Majitel věřil v jeho schopnosti řešit matematické úkoly a odpovídat na dotazy poklepem kopyta. Majitel koně předváděl široké veřejnosti a na jeho dovednosti přilákal spoustu lidí. Prezentoval zvláštní schopnost svého koně až do doby, kdy byl jednoho dne obviněn z podvodu. Z tohoto důvodu byla sestavena zvláštní komise, která měla za úkol prošetřit celou událost. Výsledek šetření komise nepotvrdil, že se jedná o podvod. Detailním zkoumáním byl pověřen Oskar Pfungs, doktorand univerzity v Berlíně. Ten provedl bližší výzkum, který probíhal téměř čtyři roky. Na základě různých pozorování a šetření postupně dospěl k závěru, že kůň reaguje i na jemné vizuální signály, podle kterých klepe nohou do doby, než rozpozná signál k zastavení. Tímto signálem byl nepatrný pohyb naklonění majitele či tazatele dopředu a následné mírné narovnání při splnění počtu správného poklepání. Dalším zjištěním bylo, že již i pouze při mírném naklonění, kůň začal klepat kopytem, aniž by byl tázán. Majitel koně si těchto signálů nebyl vědom, a neuvědomoval si ani to, že ho takto ovlivňoval pomocí interspecifické komunikace. Byly vypracovány novější studie, které se zabývaly touto komunikací u psů a to například Schmidt & Cohn (2001), kde byla studována schopnost psů reagovat na mimiku obličeje, dále studie Lit et al. (2011), ve které byl potvrzen výše uvedený efekt na psech vycvičených k detekci drog, stejně tak v další studii u psů využívaných k pachové identifikaci osob (Pinc et al. 2018).Cílem této práce je ověřit, zda má výše uvedený efekt Chytrého Hanse vliv na spolehlivost výkonu služebních psů, vycvičených na detekci omamných a psychotropních látek (OPL). Byl vypracován experiment na 15 služebních psech vycvičených k detekci OPL. Psi se svými psovody dostali za úkol prověřit tři řady krabic po pěti kusech, a to ve dvou sériích. V jedné řadě byl uložen jako cílový vzorek do jedné z krabic 1 g metamfetaminu, v druhé řadě do jedné krabice 5 g metamfetaminu a ve třetí řadě se droga nevyskytovala. V ostatních krabicích byly uloženy jako klamavé vzorky potravinová aditiva. Psovodi dostali informaci, že se v řadě může cílový vzorek vyskytovat, ale také nemusí. V druhé sérii byly krabice rozlišeny barevnou značkou, v každé řadě byla jedna krabice označena červeným kolečkem, kdy byl v jedné řadě do krabice vložen 1 g metamfetaminu, v druhé řadě 5 g metamfetaminu a ve třetí řadě byl vložen klamavý vzorek. V této sérii dostali psovodi informaci, že se vzorek může vyskytovat pouze v krabici s červeným kolečkem, ale rovněž nemusí. Ostatní krabice s klamavými vzorky byly označeny, zeleným kolečkem. Úkolem bylo sledovat, zda informovanost psovodů o uložení cílového vzorku, že je pravděpodobně uložen pouze v krabici s červeným kolečkem, ovlivní výsledek práce jejich psů např. pomocí neverbální komunikace. Všechny krabice si psovodi vždy postavili sami do řad. Experimentátorka byla při prověřování krabic přítomna z důvodu dodržení správného postupu, stála co nejdál od testované dvojice za zády psa tak, aby byl zamezen oční kontakt mezi ní a psem. Po prověření řady psovod nahlásil, kterou krabici pes označil. Následně byly výsledky statisticky zpracovány. Výstupem je ta skutečnost, že čím je vzorek koncentrovanější, t

Anotácia:

ím jsou výsledky lepší. Lepší výsledky prokazovaly feny oproti psům, ale musí se upozornit na početní nevyrovnanost fen a psů v tomto testu. Rozlišení krabic pomocí značky – červené kolečko neznamenalo, že by psi vykazovali lepších výsledků. V této studii nebyl efekt chytrého Hanse potvrzen, hlavně z důvodu poměrně vysoké chybovosti a relativně malého vzorku psů. Díky tomu se neprokázal vliv značky, tím pádem nebyla potvrzena ani hypotéza, že psovod může podvědomou změnou chování ovlivnit úspěšnost psa při provádění detekce omamných a psychotropních látek.

Abstract:

Simplified formulation of the term “Clever Hans Effect” is a designation for the behavior of animals that is unconsciously influenced by humans (owners, trainers, or experimenters) through unconscious nonverbal communication. The effect was named after Clever Hans the horse, which lived more than a hundred years ago. The ecexeptionality of the animal, whose owner believed in its competence, lay in the horses cleverness, showed the ability to solve mathematical tasks and answer questions by tapping the hoof. The horse owner showed off to the general public and attracted a lot of people to his abilities. In this way he presented his horse's special ability until one day the owner was accused of fraud. For this reason, a special commission has been set up to investigate this event. The result of this commission's investigation did not confirm that it was a fraud. Oskar Pfungs, PhD. student at the University of Berlin, was in charge of detailed research. He has done more research, which has been going on for almost four years. On the basis of various observations and inquiries, he gradually came to the conclusion that the horse also responds to the subtle visual signals by which it knocks the foot until it detects a stop signal. This signal was a slight movement of the owner or interviewer tilting forward and a subsequent slight settlement when the number of correct taps was met. Another finding was that even with a slight inclination, the horse was already knocking with the hoof without being asked. The horse owner was not aware of these signals, The owner of the horse was not aware of those signals and he did not know thathe was cuening his horse it with the help of inter specific communication. Reserches which dealt with such communication of dogs were conducted by Schmidt & Cohn (2001) in which the dogs ability, to react to mimics of faces. Next the study of Lit et al. (2011) in which the effect mentioned above was confirmed on dogs trained to detect drugs, as well as in another experiment the effect was confirmed on dogs trained wed for odor identification of people (Pinc et al. 2018).The aim of this work is to verify whether the above-mentioned effect of Clever Hans influences the reliability of performance of dogs, trained for the detection of narcotis and psychotropic substances (NPS). An experiment was elaborated on 15 dogs trained to detect NPS, when dogs examined boxes. Dogs with their handlers were tasked with checking three rows of boxes of five pieces in two series. Of this, 1 g of methamphetamine, one in a box of 5 g of methamphetamine and one in the second row of 5 g of methamphetamine were stored as a target sample in one of the boxes and the food additives were stored in the other boxes. Handlers have been informed that the target sample may or may not be present. In the second series, the boxes were distinguished by a colored mark, in each row one box was marked with a red circle, with 1 g of methamphetamine in one row, 5 g of methamphetamine in the second row, and in the third row inserted deceptive pattern. In this series, the handlers were informed that the sample could only be present in a box with a red circle, but not. Other boxes with deceptive samples were marked with a green circle. The task was to see if the handler's awareness of the target sample being placed, that it was probably only stored in a box with a red mark, would affect the handlers 'behavior as a result of their dogs' work, for example by using non-verbal communication. All the handlers always put the boxes into the ranks. The experimentator was present during examination of boxes in order to follow the correct order of procedure. She was standing as far away as possible from the tested pair, behind the dog's back, to avoid eye contact between her and the dog. After verifying the rows of boxes, handlers reported which box was marked by the dog. Subsequently, the results were statistically processed. The output is that the sample conc

Abstract:

entration is significant, the more concentrated the sample, the better the results. Furthermore, higher results showed females versus dogs, but must be drawn to the numerical imbalance of females and dogs in this test. Marking boxes with a mark - a red circle did not mean that the dogs showed better results. In this study, the clever Hans effect was not confirmed, mainly because of the relatively high error rate and relatively small sample of dogs. As a result, the influence of the brand has not been proven, so the hypothesis that the handler can subconsciously change the behavior to affect the success of the dog in the detection of narcotic drugs and psychotropic substances, has not been confirme.

Kľúčové slová

změna chování, signály, psi, kognitivní schopnosti, komunikace

Keywords

behavioral change, signals, dogs, cognitive abilities, communication

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 12. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedúci: Ing. Ludvík Pinc, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme / odbor:
Animal Science / Companion Animal Management