Ruské etnické menšiny v postsovětských státech

Leona HÁJKOVÁ

Bakalářská práce

Anotace:

Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit postavení ruské menšiny v postsovětských státech Střední Asie. Po vlně protiruských nálad, které na všech možných úrovních proběhly v každém státě, se zdá, že se dnes blýská na lepší časy. Rusové již nejsou utlačovatelé či kolonisté, jejich integrace mezi místní obyvatelstvo zlepšuje jejich vnímání titulárními národy. Všechny středoasijské republiky vykazují v současnosti poklidné soužití Rusů s místními obyvateli. Nejpalčivější problémem se ukázala být otázka ruského jazyka, který byl ve všech státech vyřešen, i když ne vždy ve prospěch ruské menšiny, jeho řešení napomohlo k ustálení situace. Ruská menšina ve Střední Asii přestává být de facto ruská. Mladá generace se cítí být spíše občany své rodné země než jako součást ruského etnika. Jazyková politika ve všech státech nutí Rusy znát oficiální jazyk, čímž jim ulehčuje život a získání práce. Kvůli velkému odlivu Rusů v 90. letech se společnost v jednotlivých republikách přeměnila a Rusové byli nuceni se přizpůsobit titulárním národům, které svým vlivem přeměnili chování i vnímání Rusů. Dnes sami Rusové vnímají rozdíly mezi sebou a Rusy žijící v Rusku. Postupná marginalizace dělá ruskou menšinu v podstatě zanedbatelným faktorem spolupráce mezi Ruskem a Střední Asií. Zdá se, že samotné Rusko se příliš nestará o politickou a ekonomickou diskriminaci, kterou prožívali a občas stále prožívají Rusové ve Střední Asii. Ruská potřeba energetických surovin je ve vzájemné spolupráci důležitější než se dohadovat o ochraně práv ruských menšin. V opačném případě jsou postsovětské republiky "nuceny" mít dobré vztahy s Ruskem, neboť potřebovali a stále potřebují ruskou profesní kvalifikaci, a z ekonomického hlediska jsou závislé na remitenci z Ruska.

Abstract:

The main goal of this work was to evaluate the position of the Russian minority in the post-Soviet states of Central Asia. After a wave of anti-Russian sentiments at all possible levels in every state, it seems that better times are shining today. The Russians are no longer oppressors or colonists, their integration among the local population improves their perception by the titular nations. Currently, all Central Asian republics show a peaceful co-existence of Russians and locals. The most pressing problem turned out to be the issue of the Russian language, which was resolved in all states, although not always in favor of the Russian minority, and its solution but it helped to stabilize the situation. The Russian minority in Central Asia ceases are by most Russian. The young generation feels more like citizens of their home country than part of the Russian ethnic group. Language policy in all countries forces Russians to know the official language, making it easier for them to live and get a job. Due to the great outflow of Russians in the 1990s, society in individual republics changed and the Russians were forced to adapt to titular nations, which, through their influence, changed the behavior and perception of Russians. Today, the Russians themselves perceive the differences between themselves and the Russians living in Russia. Gradual marginalization makes the Russian minority a virtually insignificant factor in cooperation between Russia and Central Asia. Russia from outer point of view is not fundamentally focused on the economic and political discrimination that Russians in Central Asia have been bearing up to the present. Russian's need for raw materials is more important in mutual cooperation than arguing about the protection of the rights of Russian minorities. Otherwise, the post-Soviet republics are "forced" to have good relations with Russia, because they need Russian professional qualifications, and are economically dependent on remittances from Russia.

Klíčová slova

Střední Asie, ruská menšina, postsovětský prostor, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, etnické menšiny, Rusové, Ruská federace, Sovětský svaz, národnostní menšiny, ruský jazyk, diskriminace

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 11. 2020

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: PhDr. David Šanc, Ph.D.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Fakulta filozofická

Bakalářský studijní program / obor:
Politologie / Mezinárodní vztahy - teritoriální studia