The Effects of International Migration on Socio-Economic Indicators in Ghana

Godwin Asante

Diplomová práce

Dopady mezinárodní migrace na socioekonomické ukazatele v Ghaně

Anotace:

Tato práce zkoumá, jak mezinárodní migrace formovala socioekonomický život v Ghaně v období 2005–2025. Studie je založena výhradně na sekundárních datech a využívá kvantitativní longitudinální přístup, který kombinuje makroekonomickou analýzu časových řad s důkazy na úrovni domácností ze tří kol Ghana Living Standards Survey (GLSS 5, 6 a 7). Výzkum byl veden čtyřmi otázkami: Jak se v čase měnily migrační trendy a vzorce? Jak migrace ovlivnila ekonomický růst a lidský kapitál? Jaké jsou její dopady na blahobyt – na úrovni domácností i celé země? A jak migrace ovlivnila pokrok Ghany ve vybraných cílech udržitelného rozvoje (SDGs 1, 3, 4, 8 a 10)? Počet ghanských emigrantů vzrostl z relativně nízkých 665 000 v roce 2005 na odhadovaných 1,05 milionu v roce 2025, což odpovídá složené roční míře růstu (CAGR) 2,3 %. Ve stejném období se čistá migrace posunula z mírně kladného salda k trvale zápornému odlivu přibližně kolem roku 2010. Na agregované úrovni regresní analýza metodou OLS neprokázala statisticky významné koeficienty ani pro remitence, ani pro počet emigrantů u všech tří sledovaných výstupních proměnných; klíčovými ukazateli byly růst HDP na obyvatele, zápis do sekundárního vzdělávání a střední délka života. Tento výsledek lze lépe vysvětlit krátkou časovou řadou (n = 19), makroekonomickými turbulencemi v Ghaně a vlivem souběžných politických faktorů než skutečnou absencí efektu. Na úrovni domácností však výsledky ukazují nuancovanější obraz. Ve všech kolech GLSS měly domácnosti přijímající remitence nižší míru chudoby než domácnosti bez remitencí, přičemž rozdíl se mezi lety 2005/06 a 2016/17 zvětšil z 1,5 na 5,1 procentního bodu. Binární logistická regresní analýza pro GLSS 6 ukázala, že příjem remitencí nezávisle snižoval pravděpodobnost chudoby domácnosti o 18,1 % (OR = 0,819; p < 0,001). Nicméně lokalizace v městském prostředí, velikost domácnosti a úroveň vzdělání hlavy domácnosti byly ve všech třech kolech nejsilnějšími a nejkonzistentnějšími faktory při predikci chudoby. Pokud jde o výsledky na trhu práce, roční míra emigrace vykazovala statisticky významný negativní vztah k celkové nezaměstnanosti (r = −0,412; p = 0,041), což naznačuje mírný „ventilový“ efekt. Hodnocení příspěvku k SDGs označuje roli migrace jako POZITIVNÍ pro SDG 1 (Konec chudoby) a SDG 4 (Kvalitní vzdělávání), SMÍŠENOU pro SDG 3 (Zdraví a kvalitní život) a SDG 8 (Důstojná práce a ekonomický růst) a SLABOU / NEJASNOU pro SDG 10 (Snížení nerovností). Celkově mezinárodní migrace představuje pro Ghanu podmíněný a neúplný zdroj rozvoje. Její přínosy jsou hmatatelné, avšak selektivní a závislé na konkrétních kanálech, zatímco její náklady – zejména odliv kvalifikovaných zdravotnických pracovníků a rostoucí nerovnosti – jsou strukturální problémy, které samotné remitence nedokážou vyřešit.

Abstract:

This thesis looks at how international migration has shaped socio-economic life in Ghana between 2005 and 2025. The study draws entirely on secondary data, using a quantitative longitudinal design that combines macroeconomic time-series analysis with household-level evidence from three rounds of the Ghana Living Standards Survey (GLSS 5, 6, and 7). Four questions drove the research: How have migration trends and patterns shifted over time? What has migration done to economic growth and human capital? What are the welfare implications — for households and for the country as a whole? And how has migration affected Ghana's progress on selected Sustainable Development Goals (SDGs 1, 3, 4, 8, and 10)? Ghana’s emigrant stock grew from the relatively few 665,000 in 2005 to an estimated 1.05 million as of 2025 at a Compound Annual Growth Rate (CAGR) of 2.3%. In the same period, net migration shifted from a slight positive balance to a persistent negative outflow around 2010. At the aggregate level OLS regression produced no statistically significant coefficients for both remittances and emigrant stock for all 3 outcome variables, GDP per capita growth, secondary school enrolment and life expectancy were the most critical ones. This outcome is better accounted for by the short time series (n=19), Ghana’s macroeconomic turmoil, and the impact of concurrent policy drivers than by any genuine absence of effect. At a household level, the results tell a more nuanced picture. In each GLSS round, remittance-receiving households had lower poverty rates than non-receiving households, but the gap widened from 1.5 to 5.1 percentage points between 2005/06 and 2016/17. Binary logistic regression analysis for GLSS 6 revealed that receiving remittances independently reduced the odds of household poverty by 18.1% (OR = 0.819; p < 0.001). Nevertheless, urban placement, household size and the education level of the household head were the strongest and most consistent factors in predicting poverty in all three rounds. On the labour market outcome, the annual emigration rate showed a significant negative relationship with total unemployment (r = −0.412, p = 0.041), indicating a small pressure-valve effect. The SDG contribution scorecard rates the role of migration POSITIVE for SDG 1 (No Poverty) and SDG 4 (Quality Education), MIXED for SDG 3 (Good Health) and SDG 8 (Decent Work and Economic Growth), and WEAK/NO CLEAR ASSOCIATION for SDG 10 (Reduced Inequalities). Overall, international migration serves as a conditional and incomplete development resource for Ghana. Its gains are tangible yet selective and channel-based, and its costs, notably health-worker brain drain and expanding inequality, are structural issues that remittance flows, alone, cannot remediate.

Klíčová slova

mezinárodní migrace, remitence, odliv mozků, blahobyt domácností, OLS regrese

Keywords

remittances, Sustainable Development Goals, brain drain, household welfare, international migration

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 5. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Nahanga Verter, Ph.D.
• Oponent: Dastan Bamwesigye, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně

Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Magisterský studijní program:
International Territorial Studies