Hnízdní a potravní strategie středoevropské populace sýce rousného

Mgr. Jiří Šindelář

Disertační práce

Breeding and foraging strategies of Boreal Owl population in temperate area

Anotace:

Tato práce má za cíl popsat vliv potravní nabídky na potravu sýce rousného a jeho reprodukční úspěšnost. Početnost drobných savců, stanovena na základě pravidelných odchytů, byla porovnána se složením potravy sýce rousného. Zjištění struktury potravy bylo prováděno za pomoci speciálních kamerových budek, tzv. “Smart nest boxes”. Tyto videonahrávky (celkem 6392 příletů samce s kořistí) z celého období hnízdění, tj. od inkubace po vylétnutí z hnízda, byly pořízeny na 48 hnízdech během čtyř sezón (2014 - 2017) v Krušných horách. Byly zjištěny podstatné meziroční rozdíly v početnosti jednotlivých druhů drobných savců. Vnitrosezónní fluktuace početnosti byly značně menší. Struktura potravy sýce rousného do značné miry korespondovala s potravní nabídkou, avšak byla zde patrná preference k lovu myšic rodu Apodemus. Takový výsledek potvrzuje důležitost myšice pro sýce ve střední Evropě; větší podíl myšic v potravě znamenala větší snůšky a vyšší reprodukční úspěšnost (tj. vyšší počet vylétlých mláďat) sýce rousného. Hraboši rodu Microtus také tvořili podstanou část potravy sýce, ovšem bez prokazatelného vlivu na produkci mláďat. Ostatní druhy kořisti jako rejsci rodu Sorex nebo norník rudý Myodes glareolus sloužili v zásadě jako doplňková kořist a nedokázaly nahradit primární druhy kořisti. Ptáci byli přinášeni také jako doplňková kořist a podíl ptáků v potravě negativně koreloval s počtem vylétlých mláďat. Zhruba 10 – 20 % samců využívá polygamii a okolo 3 % samic sukcesivní polyadrii ke zvýšení své reprodukční úspěšnosti, zejména během potravně bohatých sezón. Nicméně bylo zaznamenáno jedno hnízdění samice za použití strategie sukcesivní polyandrie. Přestože daná sezóna byla potravně chudá, obě hnízdění byla úspěšná. Očekávaný negativní dopad hnízdění v pozdní fázi hnízdní sezóny na počet vylétlých mláďat nebyl potvrzen, až na potravně bohatý rok 2017, kde k mírnému postupnému snižování počtu mláďat na hnízdech docházelo. Mé výsledky dokumentují rozdílnou strukturu a populační dynamiku kořisti středoevropské populace sýce rousného, než s jakou se musí vypořádat skandinávská populace. Středoevropští sýci rousní tedy musí užívat odlišné potravní strategie, které jim zajistí co nejlepší reprodukční úspěšnost.

Abstract:

The effects of food abundance on Tengmalm´s owl diet and reproductive success were examined in this thesis. The small mammal abundance based on regular field trappings was confronted with a composition of Tengmalm´s owl diet. The diet structure was determined from video recordings made by innovative Smart nest boxes. The data (6392 male arrivals with prey) on nest monitoring were collected from brooding to the fledging period at 48 nests in four seasons (2014 – 2017) in the Ore Mountains, Czech Republic. Significant differences in among-year structure and abundance of small mammals were found. Within-year prey abundance was more stable, no dramatic changes occurred. Out of the Tengmalm´s owl diet, only Apodemus mice corresponded with the structure of the food supply, with recognizable inclination to prey just on Apodemus mice. This result confirmed the importance of Apodemus mice in owl diet in Central Europe; the increased proportion of Apodemus mice in the diet resulted in increased clutch sizes, greater reproductive success (i.e. the total number of fledglings). Microtus voles also comprised the important part of Tengmalm´s owl diet, but no significant positive correlation with fledgling production was found. Other types of mammal prey as Sorex shrews or Myodes voles were complementary and did not substitute main prey. Avian prey was only taken as an alternative prey and the higher proportion of birds in the diet decreased the reproductive output. Approximately 10-20% of Tengmalm´s owl males use polygyny and cca 3% of females use sequential polyandry to increase their fitness, which occurs mostly in the food-rich season. However, female sequential breeding was once recorded even in the low-vole season and both nestings succeeded regardless. The anticipated negative effect of breeding at a later stage of the season on the number of fledglings was not confirmed, except for the food-rich year 2017. My findings document that the Central-European population of Tengmalm´s owls deal with a different structure and population dynamics of small mammal communities than conspecifics from Fennoscandia, and therefore have evolved a little different strategy in dietary behaviour ensuring the most reproductive output possible.

Klíčová slova

Aegolius funereus, kamerový monitoring, struktura potravy, hnízdní úspěšnost

Keywords

diet composition, camera monitoring, breeding success, Aegolius funereus

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 8. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta životního prostředí

Doktorský studijní program / obor:
Ekologie / Ekologie