Inocenc Arnošt Bláha jako sociolog

Mgr. Dušan Janák, Ph.D.

Rigorózní práce

Inocenc Arnošt Bláha as Sociologist

Anotace:

Jádro rigorózní práce, kterou předkládám k obhajobě tvoří soubor statí, postupně uveřejněných v recenzovaných časopisech v letech 2005 – 2008. Všechny se nějakým způsobem dotýkají sociologie Inocence Arnošta Bláhy (1879 – 1960), jednoho ze zakladatelů tohoto oboru u nás. Práce je uspořádána do šesti kapitol. První kapitola podává stručnou zhutnělou informaci o Bláhově sociologickém působení a představuje jakýsi informativní úvod k dalším kapitolám, které se vztahují k rozličným aspektům Bláhovy sociologie. Druhá kapitola pojednává o způsobech kodifikace opozice přírody a kultury v klasickém sporu o metodu sociálních věd v německé duchovědě. Je výsledkem mojí snahy seznámit se s důležitými východisky Bláhovy argumentace v otázce možnosti/nemožnosti hodnotící vědy a snahy začlenit Bláhu do dobového intelektuálního kontextu. Ve svém zkoumání jsem nalezl, že novokantovství a Wilhelm Dilthey měli na Bláhu vliv zejména v otázce příklonu ke kvalitativní metodologii a korekcích pozitivistických východisek jeho sociologie. Následující kapitola představuje podrobné rozpracování právě tohoto aspektu Bláhovy sociologie. Statě tvořící náplň kapitol 4 a 5 se věnují Bláhově sociologii města, tématu, které Bláha jako první v české sociologii otevřel a systematicky rozpracoval. Zatímco kapitola 4 podává poměrně detailní rozbor Bláhovy sociologie města a zasazuje ji do kontextu jiných významných tradic sociologie města – koncepce Weberovi, Simmelovi a úvah představitelů Chicagské školy – následující kapitola 5 se více věnuje Bláhovu poválečnému výzkumu města Brna. Závěrečná kapitola se věnuje Bláhovu vztahu k Durkheimovi, u nějž Bláha několik semestrů studoval, a který měl na Bláhovu sociologii větší vliv než např. Masaryk nebo další dobové sociologické směry.

Abstract:

The rigorous thesis deals with the sociology of I. A. Bláha. It consists of six main chapters while five of which were published as articles in sociological journals. The first chapter gives short information about Bláha´s sociological work and it is certain general introduction to following texts. Chapter two deals with strategies and mechanisms of codification of distinction between culture and nature which were applicated in so-called dispute over the method of social sciencies in the end of 19. century and the start of 20. century. Comparsion of texts of philosophers Windelband, Rickert and Dilthey allowed to set some common features of the codification among these three authors as well as some consequencies for next developement of social science especcialy sociology. Through tematization of opposition culture and nature all three authors aim toward to make the social science indepentent on natural scinece. This aspiration is enacted mostly on metodological level and it is possible to said, that dichotomy culture and nature served for formulation of qualitative paradigm in social science research. A key category of the difference between natural and social sciences for all authors appeared the value an valuation. In the end of the text an author discuss a role of Windelband´s, Rickert´s and Dilthey´s arguments in the begining of social science in Brno especially in a methodology of I. A. Blaha´s sociology. Chapter three deals with the Bláha´s method of social introspection. Its aim is not only to introduce the method but also to explore the potentials and the limits of this approach in the understanding of social reality. The application of the Wittgenstein´s argument against the private language as a critique of the introspective perspective and a brief analysis of the phenomenological approach in sociology will help to asses the boundaries of this approach. Theoretical conclusions of application of the introspection method in sociology are drawn at the end of the text thus allowing to assess applicability of the Blaha´s own method. Chapter four and five deals with the urban sociology in the work of In. A. Bláha. Bláha’s sociology of the city is a pioneering work in the context of Czech sociology and an original contribution to the world sociological theory of the city. His work presents the first Czech empirical research of the city as well as the first Czech urban sociological theory. His sociological functionalism is an original theoretical approach to the study of the city next to the historical analyse of M. Weber, the psychological view of G. Simmel and the ecological approach of exponents of Chicago School. At chapter five there is focus on Bláha´s sociological reception of motion pictures and the value of Bláha´s survey in Brno after second world war. The last chapter shows Bláha´s Reaction to the sociological objectivism of his teacher – Emile Durkheim. The analyse is done in three main fields: methodology, problem of the social fact and „function“ as a notion of the sociological explanation

Klíčová slova

klíčová slova, In. A. Bláha, E. Durkheim, L. Wittgenstein, česká sociologie, sociální introspekce, metodologie sociálních věd, sociologie města, key words, I. A. Bláha, Czech sociology, social introspection, methodology of social sciences, urban sociology

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 11. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 3. 2009

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Rigorózní řízení / obor:
Sociologie / Sociologie