Vliv předčasného porodu na psychiku matky a otce narozeného dítěte

Patricie JANOUTOVÁ

Diplomová práce

The impact of preterm birth on the mother's and father's psychological well-being

Anotace:

Úvod: Předčasný porod je definován jako narození dítěte před dokončeným 37. týdnem těhotenství. Tato událost je v životě matky a otce narozeného dítěte často spojená s výzvami a stresujícími situacemi, které mohou mít dlouhodobé dopady na jejich psychiku. Tato práce se věnuje vlivu předčasného porodu na psychiku matky a otce narozeného dítěte. Cíl: Zkoumat vliv předčasného porodu na psychiku matky a otce narozeného dítěte. Metodika: Kvalitativní výzkum, který byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření probíhalo od poloviny února do konce dubna 2024 a zúčastnilo se ho 7 matek a 7 otců předčasně narozených dětí hospitalizovaných ve Fakultní nemocnici Brno, pracoviště Porodnice. Získaná data byla zpracována s využitím metody zakotvené teorie. Výsledky: V rámci výzkumu bylo zkoumáno, zda se liší pocity prožívané po předčasném porodu mezi matkami a otci, dále byly odhaleny faktory ovlivňující psychiku rodičů v tomto období a analyzovány dopady předčasného porodu na psychiku matek a otců. Bylo také zjištěno, co rodiče nedonošených dětí potřebují pro snazší zvládnutí pobytu ve Fakultní nemocnici Brno, pracoviště Porodnice. Pocity matek a otců po předčasném porodu se liší pouze částečně. Některé z nich jsou specifické jak pro matky, tak pro otce, jiné jsou pro oba společné. Faktory ovlivňující psychiku rodičů v tomto období byly rozděleny na faktory uklidňující a stresující a dále byly podrobně popsány. Dopady předčasného porodu na psychiku jsou subjektivní a míra zátěže se u každého liší. Mírný až závažný dopad se projevil u každého z respondentů. Někteří rodiče v důsledku této psychické zátěže již nechtějí mít další děti. Pro lepší zvládnutí období po předčasném porodu ve Fakultní nemocnici Brno, pracoviště Porodnice, je klíčová kombinace uklidňujících faktorů spolu se snahou o změnu určitých problematických aspektů v péči, které byly rodiči zmiňovány. Závěr: Předčasný porod má závažný vliv na psychiku matek a otců předčasně narozených dětí. Pro lepší zvládnutí období po předčasném porodu je klíčové aktivně podporovat uklidňující faktory, které působí na psychiku rodičů, a citlivě reagovat na aspekty, které je stresují. Zdravotnický personál by měl poskytovat individuální podporu každému z rodičů, protože dopady předčasného porodu jsou subjektivní. Kromě sledování psychického stavu matek by měla být pozornost věnována také případným psychickým obtížím otců, které mohou být méně zřejmé.

Abstract:

Introduction: Preterm birth, characterized by the delivery of an infant prior to the completion of the 37th week of gestation, presents significant challenges and stressors for both mothers and fathers. This paper critically investigates the psychological ramifications of preterm birth on the mental well-being of parents. Objective: To investigate the impact of premature birth on the psychological well-being of both the mother and father of the newborn child. Method: Qualitative research in the form of semi-structured interviews was conducted to explore the experiences of parents of premature babies. The study took place from mid-February to the end of April 2024 and involved 7 mothers and 7 fathers whose premature infants were hospitalized at the University Hospital Brno, Maternity Unit. Data analysis utilized the grounded theory method to derive comprehensive insights from the collected information. Results: The study examined potential disparities in post-preterm birth experiences between mothers and fathers, identified factors influencing parental well-being during this phase, and assessed the psychological effects of preterm birth on both parents. Additionally, it investigated the specific needs of parents of premature infants essential for enhancing their post-preterm birth experience at the University Hospital Brno, Maternity Unit. Findings revealed that while there are some differences in the emotional responses of mothers and fathers following premature birth, certain feelings are shared between both parents. Factors impacting parental psychological well-being during this period were categorized as either soothing or stress-inducing and were extensively detailed below. The subjective nature of the psychological effects of preterm birth was noted, with varying levels of stress experienced by each individual. Many respondents reported experiencing moderate to severe psychological impacts, with some indicating a reluctance to have additional children due to this burden. Implementing supportive measures and customized interventions to address the care-related concerns expressed by parents are pivotal in improving their experience following preterm birth at the University Hospital Brno, Maternity Unit. Conclusion: Premature birth profoundly affects the psychological well-being of both mothers and fathers of premature infants. Effectively navigating the period following preterm birth necessitates actively promoting factors that instil calmness in parents while remaining attuned to stress-inducing elements. Healthcare professionals play a pivotal role in providing personalized support to each parent, recognizing that the effects of preterm birth are subjective. Moreover, it is imperative to not only monitor the psychological state of mothers but also to acknowledge and address any potential psychological challenges faced by fathers, even if they may be less obvious.

Klíčová slova

předčasný porod, psychika matky a otce, předčasně narozené dítě, vliv předčasného porodu, psychická zátěž, uklidňující faktory, stresující faktory

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 5. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: MUDr. Dagmar Seidlová, Ph.D.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Fakulta zdravotnických věd

Magisterský studijní program / obor:
Intenzivní péče v porodní asistenci / Intenzivní péče v porodní asistenci