Ztráta československého státního občanství z důvodu nepřítomnosti

Mgr. Samuel Ďurovčík

Diplomová práce

Loss of Czechoslovak Citizenship due to Absence

Anotace:

Diplomová práce se zabývá rozborem předpisu o ex lege ztrátě státního občanství nepřítomností ze státního území, který československý právní řád recipoval z uherského práva, a který na území Slovenska, potažmo Podkarpatské Rusi platil až do roku 1949. Práce tudíž rozebírá původ a historický vývoj tohoto předpisu, jeho recepci do československého právního řádu, jakož i rozdílnost výkladu tohoto předpisu mezi uherskou, potažmo maďarskou a československou právní vědou. Uvedený výklad je následně aplikován na státoobčanské postavení vystěhovalců ze Slovenska, resp. Podkarpatské Rusi, u kterých determinuje, jestli se tyto osoby vůbec staly československými státními občany, případně jestli si své státní občanství podržely navzdory vystěhování do zahraničí. Stěžejním závěrem práce je různost interpretací v Uhersku a Československu a z ní vyplývající reinterpretace již nastalých právních následků, jakož i zřejmě nezamýšlená možnost nabýt české státní občanství potomky některých vystěhovalců z Podkarpatské Rusi.

Abstract:

This diploma thesis analyzes legal provisions that provided for a loss of citizenship by operation of law through mere absence. These provisions were incorporated into Czechoslovak law through the reception of the Kingdom of Hungary’s legal system in 1918 and were in force in Slovakia and the Subcarpathian Rus until 1949. This thesis focuses on the origin and historical development of these provisions, their reception into the Czechoslovak legal system, as well as the differing interpretations of these provisions within the jurisprudence of the Kingdom of Hungary, modern Hungary, as well as Czechoslovakia. The conclusions of the analysis are then applied to the question of citizenship of emigrants from Slovakia and the Subcarpathian Rus, where these provisions determine whether these persons became Czechoslovak citizens at all and whether they retained their Czechoslovak citizenship despite their emigration. The main conclusions of the thesis explain the differing interpretations in Hungary and Czechoslovakia, the resulting reinterpretation of legal effects that have occurred in the past, as well as the apparently unintended possibility for the descendants of some emigrants from the Subcarpathian Rus to acquire Czech citizenship.

Klíčová slova

státní občanství, ztráta státního občanství, Československo, československé státní občanství, zákonný článek L/1879, Uhersko, Rakousko-Uhersko, vystěhovalectví, expatriace, citizenship, loss of citizenship, Czechoslovakia, Czechoslovak citizenship, Act L of 1879, Hungary, Austria-Hungary, emigration, expatriation

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 6. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 16. 9. 2024
• Vedoucí: Mgr. Pavel Kandalec, Ph.D.
• Oponent: doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Právo a právní věda / Právo