Vliv vybraných faktorů na poporodní komplikace dojného skotu

Bc. Lenka Kudličková

Master's thesis

Influence of selected factors on postpartum complications dairy cattle

Abstract:

Cílem této práce bylo sledování výskytu poporodních komplikací krav v závislosti na vybraných ukazatelích u vybraného dojného skotu. Pro své pozorování jsem si vybrala zemědělskou farmu Tichý a spol., která hospodaří v Královéhradeckém kraji. Tato farma se zabývá chovem českého strakatého skotu a jejich kříženek pro produkci mléka. Data, která jsem potřebovala pro svou práci, jsem získala z výsledků kontroly užitkovosti, z materiálů a záznamů farmy. Z výsledků je patrné, že průměrná užitkovost za laktaci dosahovala 5 228,15 kg mléka, denní nádoj činil 27,66 kg mléka, průměrná tučnost 3,97 % a podíl bílkovin 3,42 %. Do vlastního zpracování bylo zahrnuto 240 ks dojnic otelených v období 1. 1. 2015 až 31. 12. 2016. Dojnice byly rozděleny na 2. skupiny: I. laktace, II. a další laktace. Hodnotila jsem průběh porodu, změny BCS, měsíc a rok otelení, počet narozených telat, údaje o metabolických chorobách a především poporodních komplikací, které způsobují největší zdravotní a ekonomické problémy jako je endometritida, mastitida a choroby končetin. U sledovaného počtu dojnic došlo k 554 porodům, z toho spontánní porod bez nutné asistence byl zaznamenán u 449 ks dojnic, s případnou asistencí zootechnika u 74 ks dojnic, ztížený vyžadující asistenci veterinárního lékaře proběhl u 31 ks. Mezi nejvíce vyskytující se poporodní komplikace u sledovaného stáda byla mastitida u 169 zvířat (30,51 %; s frekvencí výskytu 0,41 %), následovaly choroby končetin, jejich výskyt byl zaznamenán u 111 dojnic (což představuje 20,04 %) a nakonec v závěsu endometritida vyskytující se u 19,49 % dojnic. Poporodní paréza postihla 1,99 % dojnic, výhřez dělohy trápil 1,08 % krav a zadržené lůžko se vyskytlo u 6,14 % dojnic. Z výsledků vyplývá, že pořadí laktace výrazně ovlivnilo výskyt kulhání (r2 = 0,075; P = 0,002), endometritidy (r2 = 0,528; P = 0,012), mastitidy (r2 = 0,094; P = 0,003) a frekvenci jejich výskytu (r2 = 0,115; P = 0,002). Měsíc otelení ovlivňoval výskyt výhřezu dělohy (r2 = 0,052; P = 0,047) a výskyt kulhání (r2 = 0,075; P = 0,029). Změna BCS měla pozitivní vliv na výskyt endometritidy (r2 = 0,528; P < 0,001) a dále ovlivnila frekvenci výskytu mastitid (r2 = 0,115; P = 0,016) Další z efektů sledování byla výše nádoje v prvním měsíci laktace, ta ovlivnila výskyt endometritidy (r2 = 0,528; P = 0,02). Předposlední z efektů byl průběh porodu, který ovlivňoval výskyt endometritidy (r2 = 0,528; P < 0,001) a výskyt zadržení lůžka (r2 = 0,251; P < 0,001). Dny laktace byly posledním sledovaným efektem. Ty nejvíce ovlivňovaly frekvenci výskytu mastitid (r2 = 0,115; P < 0,001), dále měly vliv na výskyt mastitidy (r2 = 0,094; P = 0,006) a na výskyt zadržení lůžka (r2 = 0,251; P = 0,035). Procentuální obsah tuku za sledované období byl negativně ovlivněn výskytem poporodní parézy (r = - 0,152) na hladině významnosti (P < 0,001). Mezi hodnotami pořadí roku 2015 - 2016 a měsícem otelení nebyly nalezeny žádné statisticky průkazné rozdíly. Závěrem lze říci, že zjištěné výsledky vyvracejí položenou hypotézu u námi sledovaného stáda, podle které je hlavním důvodem poporodních komplikací zhoršující se stav plodnosti krav a celkově špatná produkce mléka. Tato hypotéza se dle získaných dat z farmy Tichý a spol. nepotvrdila. Plodnost krav byla dle výsledků ukazatelů reprodukce v pořádku. Mléčná produkce byla rovněž v normálu a došlo jen k nepatrnému snížení průměrného procenta tuku a bílkovin v mléce.

Abstract:

The aim of the thesis was to monitor the incidence of postpartum complications cows depending on the selected indicators in selected dairy. To my observation, I chose a farm Tichy et al., which manages in Hradec Kralove region. The farm focuses on breeding Czech Pied cattle and crossbred to produce milk. Data that I needed for my work, I received the results of performance testing of materials and records of the farm. The results show that the average performance per lactation reached 5 288,15 kg of milk, the daily milk yield amounted to 27,66 kg milk with 3,97 % fat content of the proportion of protein and 3,42 %. The processing was included 240 dairy cows, calving between 1. 1. 2015 to 31. 12. 2016. Cows were divided into 2 groups: I. lactation, II and other lactation. I evaluated calving, BCS changes, month and year of calving, the number of calves born, data on metabolic diseases and especially postpartum complications that cause the greatest health and economic problems such as endometritis, mastitis and diseases of the limbs. In reporting the number of dairy cows was 554 births, of which spontaneous birth without necessary assistance was recorded for 449 dairy cows, with the possible assistance of animal breeding in 74 dairy cows, difficulty requiring the assistance of a veterinarian took place in 31 pieces. Among the most occurring postpartum complications were observed in a herd of mastitis 169 animals (30,51 %; with a frequency of 0,41 %), followed by diseases of the limbs thein incidence was recorded at 111 cows (representing 20,04 %) and finally in hinge endometritis occurring in 19,49 % of dairy cows. Postpartum paresis affected 1,99 % of dairy cows, uterine prolapse afflict 1,08 % of cows and retained placenta occurred in 6,14 % of dairy cows. The results show that lactation significantly affect the occurrence of lameness (r2 = 0,075; P = 0,002), endometritis (r2 = 0,528; P = 0,012), mastitis (r2 = 0,094; P = 0,003) and the frequency of their occurrence (r2 = 0,115; P = 0,002). Month calving influenced the incidence of prolapse of the uterus (r2 = 0,052; P = 0,047) and the incidence of lameness (r2 = 0,075; P = 0,029). Changing the BCS had a positive impact on the incidence of endometritis (r2 = 0,528; P <0,001), and further affected the incidence of mastitis (r2 = 0,115; P = 0,016) Another side effect of monitoring the amount of milk yield in the first month of lactation, she influenced the incidence of endometritis (r2 = 0,528; P = 0,02). The penultimate of the effects of the infant, which influenced the incidence of endometritis (r2 = 0,528; P <0,001) and the incidence of retained placenta (r2 = 0,251; P <0,001). The days of lactation were last observed effect. Those most influenced the incidence of mastitis (r2 = 0,115; P <0,001), also have an influence on the incidence of mastitis (r2 = 0,094; P = 0,006), and the occurrence of retained placenta (r2 = 0,251; P = 0,035). % fat content during the reporting period was negatively affected by the occurrence of postpartum paresis (r = - 0,152) at the level of significance (P <0.001). Among the values of the order of 2015 - 2016 and the month of calving found no statistically significant differences. In conclusion we can say that the results contradict the hypothesis posed by us monitored herds, according to which the main reason for postpartum complications deteriorating state of fertility of cows and milk production generally poor. This hypothesis, according to data obtained from the farm Tichy et al. confirmed. Fertility of cows was based on the results of indicators reproduction right. Milk production was also normal and there was only a slight decrease in the average percentage of fat and protein in milk.

Keywords

zdravotní stav, dojnice, reprodukce, výživa a krmení, poporodní komplikace

Keywords

nutrition and feeding, health, dairy cattle, reproduction, pospartum complications

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 4. 4. 2017

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Renata Toušová, CSc.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme / field:
Rural Development and Agriculture / Development of Rural Areas