Porovnání analytických metod pro stanovení hořkých kyselin v chmelových produktech

Bc. Petr Kolář

Diplomová práce

Comparison of analytical methods for the determination of bitter acids in hop products

Anotace:

Mezi světovými pěstiteli chmele zaujímá Česká republika, jak svou plochou chmelnic, tak i produkcí chmele, 3. místo. V současnosti je u nás registrováno 16 českých odrůd chmele. Za nejkvalitnější odrůdu je považován Žatecký poloraný červeňák (ŽPČ).Chmel je po sklizni sušen a zpracováván dle požadavků pivovarů. Podle zákona o ochraně chmele je ověřována jeho kvalita i původ. Nejdůležitější složku v chmelové hlávce představují z hlediska pivovarského průmyslu chmelové pryskyřice a silice. Hořké kyseliny jsou klasifikovány jako alfa- a β-kyseliny. Stanovit obsah těchto kyselin ve chmelu je nejdůležitější podmínkou při sjednávání obchodů s chmelem. Proto je analytickým metodám, které slouží k určení obsahu alfa-kyselin, připisována značná publicita. Dříve byly používány metody gravimetrické a titrační, které byly v současnosti nahrazeny a doplněny o metody spektrofotometrické, chromatografické, resp. elektroforetické.V praktické části této práce byly na základě opakovaných měření testovány a porovnávány dvě základní analytické metody pro stanovení alfa- a beta-hořkých kyselin v chmelových peletách – metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a metoda spektrofotometrická. Jako testovací materiál byly použity chmelové pelety vyrobené z definovaných chmelových odrůd a v jednom případě chmelové hlávky. Vzorky pelet z rozdílných roků sklizně byly analyzovány dle norem European Brewery Convention (EBC) a následně byla provedena statistická vyhodnocení podle současných zásad správné laboratorní praxe (GLP). Naměřené hodnoty byly porovnány s hodnotami deklarovanými v literatuře pro jednotlivé chmelové odrůdy.Při analýze chmelů bylo zjištěno, že u starších chmelů porovnávané metody nevykazují shodné výsledky. Výsledky se shodují pouze u čerstvě sklizeného chmele. V obsahu hořkých kyselin existoval ve většině případů statisticky významný rozdíl.

Abstract:

The Czech Republic occupies the third place among the world's hop growers with its hop gardens areas and hop production. The Czech Republic is the third largest hop grower in the world as regards area of hop gardens and hop production. There are 16 Czech hop varieties registered in our country at present. The best quality variety is Žatecký poloraný červeňák (ŽPČ).After harvesting, the hops are dried and processed according to the requirements of the breweries. Their quality and origin are verified according to the Act on the Protection of Hops. The most important ingredients in the hop cones for the brewing industry are hop resins and essential oils. Bitter acids are classified as alpha- and β-acids. Determination of the content of these acids in hops is the most important condition for negotiating the commercial value of hops. Therefore, substantial publicity is set down to the analytical methods used to determine alpha-acids. Previously, gravimetric and titrimetric methods were used. They have now been replaced and supplemented by spectrophotometric, chromatographic, and/or electrophoretic methods.In the practical part of this study, two basic analytical methods for the determination of alpha and beta-bitter acids in hops pellets – high performance liquid chromatography (HPLC) and spectrophotometric method – were tested, based on repeated measurements. Hop pellets made from defined hop varieties and in one case hop cones were used as test material. Pellet samples from different harvest years were analyzed according to the standards of European Brewery Convention (EBC). After that, statistical evaluations were made according to current GLP principles. The measured values were compared with the values declared in the literature for individual hops varieties.It was found that the different testing methods compared in the study do not show the same results when older hops were analysed. The results are identical only for freshly harvested hops. There was a statistically significant difference in the content of bitter acids in most cases.

Klíčová slova

chmelové produkty, hořké kyseliny, analytické metody, porovnání, HPLC, spektrofotometrie

Keywords

hop products, bitter acids, analytical methods, comparison, HPLC, Spectrophotometry

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Jan Táborský, Ph.D.
• Oponent: Petr Maršík, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Výživa a potraviny / Výživa a potraviny