Stanovení genetických parametrů u vybraných ukazatelů plodnosti ovcí a přepracování stávajících způsobů hodnocení zvířat (předpověď plemenné hodnoty).

Ing. Jitka Schmidová

Disertační práce

Estimation of Genetic Parametrs in Selected Reproduction Traits of Sheep and Revision of Existing Evaluation of Animals

Anotace:

Cílem práce bylo vybrání vhodného modelu pro odhad genetických parametrů, odhad genetických parametrů a předpověď plemenných hodnot pro četnost vrhu u nejvíce rozšířených plemen ovcí chovaných v České republice. Analyzováno bylo celkem 143896 údajů o bahnění z let 1990 až 2012. Metodou BLUP animal model byly odhadnuty komponenty rozptylu a genetické parametry, a to pro každé plemeno samostatně. Základní modelová rovnice zahrnovala efekt věku bahnice (fixní efekt) a dále náhodné efekty stádo-rok-období bahnění, trvalé prostředí a aditivní genetický efekt zvířete (bahnice). Dále byly zkoumány modifikace základního modelu, kdy byly zahrnovány různé kombinace efektů spojených s pářením (efekt harému, trvalé prostředí a aditivní genetický efekt berana). Odhady fenotypové variance se zvyšovaly s rostoucím průměrem četnosti vrhu (od 0,236 u šumavské ovce do 0,779 u romanovské ovce). Podíl trvalého prostředí bahnice byl velmi nízký u všech plemen (od 0,0001 do 0,0262). Vliv sdruženého efektu stádo-rok-období (CG) na celkovou variabilitu četnosti vrhu (0,0223 - 0,1309) byl u většiny plemen větší než aditivní genetická variance (0,0146 - 0,0587). Nejnižší koeficienty dědivosti a opakovatelnosti byly odhadnuty u ovce šumavské (h2 = 0,0619; w2 = 0,0823) a plemene romney (h2 = 0,0626; w2 = 0,0811); zatímco nejvyšší byly odhadnuty u plemene merinolandschaf (h2 = 0,1091; w2= 0,1129). Podíl efektu plemenného berana se pohyboval v rozmezí od 0,01 do 0,02 fenotypové variance u šumavské ovce, od 0,04 do 0,05 u plemene suffolk a od 0,05 do 0,1 u romanovské ovce. Zahrnutí efektů souvisejících s pářením (efekt plemenného berana, harém a/nebo trvalé prostředí berana) do modelové rovnice snížilo informační kritérium odchylek (DIC), což poukazuje na to, že tyto modely jsou vhodnější než model základní. Z výsledků práce vyplývá, že i podíl aditivního genetického efektu bahnice na variabilitě četnosti vrhu je u jednotlivých plemen rozdílný, což je vhodné vzít do úvahy při genetickém hodnocení zvířat. Výsledky dále ukazují, že berani, jakožto otcové výsledných vrhů, mají sice malý, ale prokazatelný vliv na počet narozených jehňat. Odhady genetických parametrů ukazují, že selekce podle "paternálních" plemenných hodnot by mohla být dalším selekčním kritériem, jak zlepšit četnost vrhu u ovcí.

Abstract:

The objective of this investigation was to select the proper model for genetic parameter estimation, to estimate genetic parameters, and to predict breeding values for litter size in most common sheep breeds in Czech Republic. A total of 143 896 lambing records from 1990 to 2012 were analysed. Variance components and genetic parameters for litter size were estimated separately for each breed using the BLUP animal model with repeatability. The basic model equation contained ewe age as a fixed effect and random effects of contemporary group, permanent environment and direct additive genetic effect of the animal. Modifications of the basic model were examined when various combinations of mating effects were included (contemporary group of ewes during mating (harem), additive genetic and permanent environmental effect of service ram). Estimates of phenotype variance increased across breeds (0.236 for Šumava to 0.779 for Romanov) with increasing breed average for number of lambs per litter. Variance component estimates for permanent environmental effect of the ewe were low (0.0001 to 0.0262). The variance of common environment of contemporary group (from 0.0223 to 0.1309) had bigger influence on the total variability of litter size in almost all studied breeds then additive genetic variance (from 0.0146 to 0.0587). The lowest heritability and repeatability estimates were for the Šumava (h2=0.0619; w2=0.0823) and Romney breeds (h2=0.0626; w2=0.0811); while the highest were for Merinolandschaf (h2=0.1091; w2 = 0.1129). The effect of service ram ranged from 0.01 to 0.02 of phenotypic variance in Šumava sheep, in Romanov sheep it was from 0.05 to 0.10, and in Suffolk sheep it was from 0.04 to 0.05. Including effects of mating (service sire, harem, and/or ram´s permanent environmental effect) in the model decreased deviance information criterion, what means that these models are more proper than the basic one. Results from present study demonstrate that genetic parameters did differ among the investigated breeds, which should be taken into account in breeding value estimation. The service rams have low but a clearly detectable influence on litter size of their mates. Genetic parameter estimates indicate that direct selection on the service ram effect could increase litter size and achieve genetic gain through ram selection.

Klíčová slova

Selekce, Četnost vrhu, Bahnice, Beran

Keywords

Selection, Litter size, Ram, Ewe

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 12. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Luboš Vostrý, Ph.D.
• Oponent: Václav Jakubec, externi, Milan Margetín, externi, Jan Kuchtík, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Doktorský studijní program / obor:
Zootechnika / Obecná zootechnika