Holocenní vývoj lesní vegetace severní části Mongolska z pohledu pedoantrakologické analýzy

Bc. Alexandr Nyilaš

Diplomová práce

The holocene woodland vegetation history in the north part of Mongolia from the anthropological perspective

Anotace:

Stav mongolských lesů, obzvláště v blízkosti trvaléholidského osídlení, je alarmující. Tato již suchá krajina je pod vlivem požárových událostí tak i pod vlivem kalamitních škůdců, ktreří devastují místní lesy.Tato studie se zaměřuje na rekonstrukci místní vegetace z pohledu pedoantrakologické analýzy. Mongolská krajina nám může být vzácným přikladem, jak vypadala lesní vegetace v období pozdní doby ledové až počátku holocénu v České republice. Popsaná analogie je jednou z motivací k vypracování předložené diplomové práce. Výzkumem bylo zjištěno deset taxonů dřevin s nějvětším zastoupením Pinus sylvestris, dále Larix/Picea. Poměrně hojně byly zastoupeny i raně sukcesní dřeviny: Betula, Populus. Poměrně nehojně byly zjištěny další taxony: Abies, Caragana, Ericaceae, Pinus cembra, Rhododendron, Ulmus. Celkově bylo analyzováno 2057 fragmentů uhlíků. V severní části Mongolska byly vylišeny tři typy lesní vegetace: stepní bory, světlá tajga a tmavá tajga. Ve světlé tajze byly zaznamenány nejnižší hodnoty antrakomasy, tyto hodnoty mohou být důsledkem velmi malých hodnot opadu a častou frekvencí požáru, které však dosahovaly malé intenzity. Druhým lesním typem vegetace byla světlá tajga, ve které je výrazná dominance Pinus silvestris nebo Larix sibirica. Tento typ vegetace je také charakteristický vysokými hodnotami antrakomasy, která může být způsobena naopak nižší frekvencí požárů, ale s vyšší intenzitou. Třetím typem vegetace je tmavá tajga, která je zastoupena v centrálnější části pohoří KhaanKenteii. Toto zastoupení vegetace může souviset s obtížně přístupným terénem, do kterého nepronikají v takové míře místní pastevci, kteří mohou zakládat svým neúmyslným chováním rozsáhlé lesní požáry. Tyto požáry mají zásadní vliv na utváření mongolské krajiny. Jeden z důsledků může být nedostatek vody pro hlavní město Mongoska Ulánbátar.Bylo zjištěno, že klimatické podmínky nehrají až tak zásadní vliv na utváření lesní vegetace, která je naopak do značné míry ovlivněna lidským managmentem, který souvisí s polohou sondy (okraj/centrální část pohoří). Tato studie byla součástí česko-mongolské rozvojové spolupráce v lesnictví. Tato studie napomohla poodhalit vztah vegetace k významným environmentálním faktorům vrámci mongolské krajiny. Makroklima je významným faktorem ovlivňující vegetaci v severním Mongolsku. Pedoantrakologická analýza doplnila výsledky klasifikace lesní vegetace a životní prostředí historickými informacemi a podpořila rozlišenou vegetační zonalitu studovanéhoúzemí. Analytické výsledky všech vegetačních, environmentálních a pedoantrakologických dat byly konzistentní a potvrdily, že geo-vegetační zonace je relevantní. Nový pohled na oheň jako základní fenomén tvorby krajiny byl aplikován při klasifikaci studovaných lesních typů v prostředí kontinentálního Mongolska.

Abstract:

The current conditions of Mongolian forests, especially in the vicinity of permanent settlements, is alarming. Climatically dry landscape of the investigated region is under the influence of fires as well as calamity pests, and direct devastation of local forests.This study focuses on the reconstruction of local vegetation from the viewpoint of pedoanthracological analysis. It is a part of the Czech-Mongolian development cooperation in forestry. Recent Mongolian landscape can be viewed as an analogue of vegetation with woody species during the late Ice Age and early holocene in Central Europe, so the research may yield scientifically sound results.Excavations of the soil profiles at seven localities north from Ulan Bator were made and samples were taken from the depth x–y m to analyze fragments of wood charcoal. In total, 2057 carbon fragments were analyzed. Ten tree taxa with the highest representation of Pinus sylvestris, Larix / Picea were found.The early succession trees were relatively well represented: Betula, Populus.Other taxa have been found less abundantly: Abies, Caragana, Ericaceae, Pinus cembra, Rhododendron, Ulmus. In the northern part of Mongolia, three types of forest vegetation were distinguished: steppe pinewoods, light taiga and dark taiga.In the light taiga, the lowest amounts of the charcoal were found, which could be the result of very low litter fall intensity and frequent incidents of fire, but of the small intensity.The second vegetation type was a light taiga, dominated by Pinus sylvestris or Larix sibirica.This type of vegetation is also characterized by high levels of charcoal, which can be caused by a lower frequency of fires, but with higher intensity.The third type of vegetation is a dark taiga, which is represented in the central part of the Khaan Kenteia Mountains.This representation of vegetation may be related to difficult-to-reach terrain, where local shepherds hardly penetrate and who can incite extensive wild forest fires with their unintentional behavior.These fires have a major impact on the formation of the Mongolian landscape. We may consider such phenomena as having negative consequences on water availability for the capital of Mongolia Ulan Bator.It has been found that climatic conditions do not play a major role on the formation of forest vegetation, which is to a large extent influenced by human management, which in turn depends on the geographical placement of the probe (edge / central part of the mountain range).This study helped to reveal the relationship of vegetation to major environmental factors within the Mongolian landscape.Macroclimate is a significant factor affecting vegetation in northern Mongolia. Pedoanthracological analysis supplied the results of forest vegetation and environs classification with historical data and supported existing vegetation zonation of the investigated area. A new view of fire as a basic phenomenon shaping landscape structures was applied to the classification of studied forest types in the continental part of Mongolia.

Klíčová slova

antrakologická analýza, paleoekologie, holocén, požáry

Keywords

paleoecology, holocene, fires, anthropological analysis

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 4. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Tomáš Černý, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Magisterský studijní program / obor:
Lesní inženýrství / Lesní inženýrství