Teroristický čin jako rituál obětování a literární mýtus o teroristovi-revolucionáři v ruské literatuře druhé poloviny XIX. a počátku XX. století

Mgr. Kateřina Judith Krulišová, Ph.D.

Disertační práce

Terrorist act as a ritual of sacrifice and literary myth about terrorist-revolutionary in Russian literature in the second half of th 19th and the beginning of the 20th century

Anotace:

Terorismus ve své moderní podobě vznikl a rozvíjel se ve druhé polovině XIX. století na území Ruského impéria. Teroristický čin prováděný v souladu s etickými zásadami individuálního terorismu představuje na základě existence obdobných strukturních vzorců a principů fungování fenomén navazující na starověkou koncepci obětního rituálu. V programech, proklamacích a statích ruští revolucionáři ztotožnili neustále se prohlubující společenskou krizi s nevyhovujícím ekonomickým a politickým systémem, popsali její příčiny, identifikovali její viníky a navrhli řešení jejího překonání. Za jediný možný způsob jejího ukončení revolucionáři považovali teroristický čin. V reakci na bezprecedentní atentáty se objevil literární mýtus o teroristovi-revolucionáři, který popisuje to, co bylo v těchto textech opomenuto či autory záměrně vynecháno. Na sobě nezávislá díla ruské umělecké literatury ve druhé polovině XIX. a na počátku XX. století, v nichž terorista vystupoval jako protagonista, se stala doprovodným narativem k obětnímu rituálu ve formě teroristického činu. Jednotliví autoři se prostřednictvím teroristy pokoušeli násilné činy vysvětlit a ospravedlnit je z hlediska jejich přínosu pro budoucí revoluci. Beletrie nabízela prostor zaměřit se detailněji na postavu teroristy, její psychologii a konkrétní prožívání příčin a následků teroristického činu. Soubor revolučních profilů Подпольная Россия Sergeje Stěpňaka-Kravčinského zaujímal klíčovou pozici jako první dílo literárního mýtu, které stvořilo ideální typ hrdiny teroristy. K němu se buď približovali, nebo se od něj vzdalovali tvůrci mýtu, kteří téma terorismu zpracovávali po Stěpňaku-Kravčinském. Literární mýtus o teroristovi-revolucionáři v závislosti na mimoliterárních událostech procházel jednotlivými vývojovými fázemi, jejichž určujícím rysem byla proměna vztahu účastníka revolučního hnutí k teroristickému činu – k obětování a sebeobětování. Ten je definován a charakterizován na základě vymezení postoje teroristy k jednotlivým elementům obětního rituálu. Tuto transformaci odrážející vnitřní proměnu hodnot a ideálů teroristy v rámci literárního mýtu na počátku XX. století sledujeme na příkladech literárních postav teroristů-revolucionářů v povídce Рассказ о семи повешенных Leonida Andrejeva a v novele Конь бледный Borise Savinkova.

Abstract:

Terrorism in its modern form originated and developed in the second half of the 19th century on the territory of the Russian Empire. Terrorist acts carried out in accordance with the ethical principles of individual terrorism constitute, on the basis of the existence of similar structural patterns and principles of functioning, a phenomenon linked to the ancient concept of sacrificial ritual. In programs, proclamations, and articles the Russian revolutionaries identified the constantly deepening social crisis with an unsatisfactory economic and political system, described its causes, identified its culprits, and offered a solution to overcome it. The only possible way of ending it was the terrorist act. In response to unprecedented assassinations, literary myth about the terrorist-revolutionary has emerged. It described what had been neglected in the texts written by revolutionaries or deliberately omitted by them. A number of independent works of Russian fictional literature in the second half of the 19th and at the beginning of the 20th century in which the terrorist was a protagonist, became an accompanying narrative to the sacrificial ritual in the form of a terrorist act. The individual authors attempted to explain the violent acts through the literary character of the terrorist and justify them in terms of their contribution to the future revolution. Fictional literature enabled the authors to focus more closely on the character of terrorists, their psychology, and the specific experience of the causes and consequences of a terrorist act. The collection of revolutionary profiles Underground Russia by Sergey Stepniak-Kravchinsky, holds a key position as the first work of literary myth that created the ideal hero of terrorist-revolutionary. Those who contributed to the literary myth after Kravchinsky were either coming closer or moving away from this model. The literary myth about terrorist-revolutionary, depending on extra-literary events, went through individual developmental phases, the decisive feature of which was the transformation of the relationship the participant of the revolutionary movement formed to the terrorist act – to sacrifice and self-sacrifice. This relationship is defined and characterized based on the definition of the terrorist´s attitude to the individual elements of sacrificial ritual. We analyze this transformation reflecting the internal change of the terrorist´s values and ideals within the literary myth at the beginning of the 20th century, using examples of the literary characters of terrorists-revolutionaries in The Seven Who Were Hanged by Leonid Andreyev, and The White Horse by Boris Savinkov.

Klíčová slova

teror, ruský terorismus, terorista, teroristická skupina, mýtus, rituál, obětování, sebeobětování, revoluce, ruská literatura, 19. století, 20. století, atentát, radikalismus, reforma, změna, zabití, očista, poprava, hrdina, Terror, Terrorism, Terrorist, Terrorist group, Myth, Sacrifice, Self-sacrifice, Revolution, Russian literature, 19th century, 20th century, Assassination, Radicalism, Reform, Change, Killing, Purge, Execution, Hero

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 1. 2. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 5. 2019
• Vedoucí: prof. PhDr. Josef Dohnal, CSc.
• Oponent: PhDr. Radka Hříbková, CSc., doc. PhDr. Radomír Vlček, CSc.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filologie (čtyřleté) / Ruská literatura