The Nanosyntax of Friulian Verbs. An Analysis of the Present and Past in Tualis Friulian

Mgr. Maria Cortiula, Ph.D.

Doctoral thesis

Abstract:

Tato disertační práce zkoumá alomorfii kořenů a afixů sloves ve furlánštině. Konkrétněji analyzuji syntetické indikativní formy přítomného a minulého času v karnském dialektu, který nazývám tualiskou furlánštinou. Cílem je spojit podrobný empirický popis s teoretickým výkladem z hlediska nanosyntaxe. Teoretická novost této disertační práce spočívá v aplikaci nového lexikalizačního algoritmu na konjugaci furlánských sloves. Tento nový lexikalizační algoritmus (navržený Starkem 2022) se liší od předchozích verzí v tom, že umožňuje subextrakce. Prvním krokem práce bylo shromáždit data na základě intuicí rodilého mluvčího. Hlavním cílem kapitoly 1 je identifikovat kompletní sadu morfologicky odlišných flektivních tříd v tualiské furlánštině. Kapitola odděluje fonologicky předvídatelné alternace od těch, které zahrnují nepravidelné (supletivní) alomorfy, a dospívá ke 13 různým slovesným třídám. Tato slovesná paradigmata se liší ve flektivních příponách a/nebo v distribuci kořenových alomorfů. Hlavní výzkumnou otázkou v kapitolách 2 a 3 je, zda lze dosáhnout správného párování kořenů a přípon, aniž bychom postulovali jazykově specifické rysy konjugační třídy. Řešení nabízí pojmový rámec Nanosyntaxe s jeho frázovou lexikalizací a lexikalizačním algoritmem (Starke 2009, 2018, 2022). V tomto přístupu se různé kořeny mohou lišit jak svou velikostí, tak tvarem. Disertace rozvíjí přístup Cahy et al. (2019), kde se kořeny mohou lišit svou velikostí, a v důsledku tedy lexikalizují různé množství rysů v syntaktických strukturách. Zásadní je, že tím kořeny ponechávají rozdílný počet nelexikalizovaných rysů, které musí být vyjádřeny (lexikalizovány) pomocí přípon. V lexikalizaci se pak objevují různé přípony pro různé kořeny. Práce používá také kořeny různých tvarů: stromy s komplexní levou větví, jako v Blix (2021). Tyto kořeny mohou lexikalizovat stejné množství rysů, ale liší se v uspořádání rysů. Tento rozdíl také umožňuje správné párování kořenů a sufixů. V kapitole 4 ukazuji, že stejná technologie může také vysvětlit distribuci různých kořenových alomorfů. V syntaxi tak není žádná nepravidelnost: variace je pouze v lexikonu, který obsahuje lexikální jednotky různých velikostí, které sdílejí stejný koncept. Disertační práce také poskytuje vyčerpávající popis a vysvětlení synkretismu napříč slovesnými třídami. Některé slovesné třídy sdílejí stejné přípony ve většině forem, ale liší se v některých buňkách svých vzorů, kde se kombinují s jiným tematickým vokálem. Práce poskytuje vysvětlení i pro synkretismus v rámci paradigmatu, např. v jednotném čísle přítomného času, kde lze nalézt problematický ABA vzorec synkretismu.

Abstract:

This dissertation proposes an account for root and suffix allomorphy in the Friulian verbal domain. More specifically, I analyze the synthetic indicative forms of the present and past tense in a Carnic dialect, which I refer to as Tualis Friulian. The aim is to combine a detailed empirical description with a theoretical account in terms of Nanosyntax. The theoretical novelty of this dissertation is in its application of a new spellout algorithm to the inflectional system of the Friulian verbs. The new spellout algorithm (due to Starke 2022) differs from the previous versions in that it allows sub-extractions. The first step was to collect the data based on the native speaker's judgments. The main goal of Chapter 1 is to identify the complete set of morphologically distinct inflectional classes in Tualis Friulian. The chapter separates phonologically predictable alternations from those that involve different allomorphs and arrives at 13 different inflectional classes. Those verb paradigms differ in the inflectional suffixes and in the distribution of root allomorphs. The main research question in Chapters 2 and 3 is whether the correct pairing of roots and suffixes can be achieved without postulating language-specific inflectional class features. A solution is offered by the framework of Nanosyntax with its phrasal lexicalization and spellout algorithm (Starke 2009, 2018, 2022). Different roots can vary both in their size and shape. As in Caha et al. (2019), when roots differ in size, they can lexicalize a different amount of features in the syntactic structures. Crucially, this leaves a different number of features to be spelled out by affixes. Different suffixes will then take over in the lexicalization. I also propose roots of different shapes: trees with a Complex Left Branch, as in Blix (2021). Those roots can lexicalize the same amount of features, but differ in the features arrangement. This difference also allows for the correct root-suffix pairing. In Chapter 4, I show that the same technology can also account for the distribution of different root allomorphs. There is no irregularity in syntax: the variation is in the lexicon, which contains items of different sizes that share the same concept. The dissertation also provides a comprehensive account of and explanation for syncretism across verb classes. Some verb classes share the same suffixes in most of the forms but differ in some cells of their paradigms, combining with a different thematic vowel. I also accounted for syncretism within a paradigm, e.g., in the singular of the present tense, which shows a puzzling ABA pattern of syncretism in Tualis Friulian.

Keywords

slovesa, furlánština, Nanosyntax, verbs, Friulian

Language used: English

Date on which the thesis was submitted / produced: 29. 6. 2023

Thesis defence

• Date of defence: 23. 9. 2023
• Supervisor: Mgr. Michal Starke, Docteur es Lettres
• Reader: PhD. Karen De Clercq, prof. Guido Vanden Wyngaerd

Masaryk University

Faculty of Arts

Doctoral programme / field:
Czech Language / Czech language