Pozemkové úpravy

Bc. Vít Kudláček

Bakalářská práce

Land Arrangements

Anotace:

Účelem této práce je pojednat o pozemkových úpravách v novodobých dějinách našeho státu na základě platných právních předpisů. Práce je rozdělena do pěti kapitol, v nichž je proveden rozbor právní úpravy pozemkových úprav s využitím praktických zkušeností autora, který se pozemkovými úpravami zabývá především z pohledu geodeta. Pro pochopení širších souvislostí je do práce v úvodu zařazena stručná historie pozemkových úprav na našem území. Tento přístup je podle autora vhodný proto, že naše země je bez nadsázky kolébkou pozemkových úprav v novodobé historii Evropy a je dobré si uvědomit, že pozemkové úpravy nejsou fenoménem posledních pár let, ale je to dlouhodobý proces a i v současné době je nutné pracovat při pozemkových úpravách s výsledky práce našich předchůdců, na což se musela pokusit reagovat vhodným způsobem i právní úprava po roce 1989. Ve zvláštní části práce je uveden příklad jednoduchých pozemkových úprav, který je okomentován vlastními postřehy a zkušenostmi autora bakalářské práce při spolupráci s pozemkovým a katastrálním úřadem. PÚ jsou dle mého názoru v naší zemi nutné. Nejsem však přesvědčen o tom, zda způsob, kterým probíhají, je optimální. Myslím si, že po právní stránce je celá problematika PÚ zpracována vcelku dobře. A to jak na úrovni zákonů, prováděcích předpisů i interních předpisů příslušných orgánů státní správy. Problémy, které se v průběhu novodobých PÚ (od roku 1991) vyskytly, byly na základě získaných zkušeností postupně odstraňovány a dnešní podoba zákonů a všech prováděcích předpisů vytváří dobré podmínky pro realizaci PÚ. Z mého pohledu tedy není problém v legislativě, ale spíš v nedostatečné informovanosti laické veřejnosti o nutnosti PÚ. Příslušné státní orgány, které mají tuto činnost takzvaně „v popisu práce“, příliš mnoho iniciativy nevyvíjejí, přestože se v zákoně hovoří o udržitelném rozvoji krajiny a životního prostředí. Krajina v období 1948 až 1989 vlivem nešetrného zásahu přestala plnit funkci estetickou, kulturní a ekologickou. Stala se pouze výrobním prostředkem. A vzhledem k propagované ideologii, že vše patří všem, nikdo se o ni nestaral a docházelo spíše k její devastaci. Naším dnešním cílem by proto mělo být uvést krajinu do takového stavu, aby opět začala plnit všechny výše uvedené funkce. Jsem ale přesvědčen, že bez osobního vztahu k rodné hroudě to nelze. Věřím, že tím by se vrátil život na vesnice, které by se staly místem nových pracovních příležitostí například v oblasti zemědělství, lesního a vodního hospodářství, turistiky atd. K tomu, aby bylo tohoto cíle dosaženo, je třeba využít veškeré právní nástroje, které vycházejí z dlouholetých zkušeností a jsou opět tvořeny v duchu demokracie. Své názory a připomínky, které jsem se snažil vyjádřit v kapitole 7, opírám o zkušenosti nabyté při spolupráci s pozemkovým a katastrálním úřadem, v rámci zpracování JPÚ.

Abstract:

As far as the PA is concerned, I am fully convinced about its necessity. I am only not sure if the way it is being done in our country is the most optimal one. From a legal point of view the PA is handled correctly both in the level of the Law, as well as in the internal regulations of the various departments that are responsible for it. The problems that have appeared since the modern history of PA (a.d.1191) are step by step tackled, based on experience and the Laws which are now a days in good order to make PA. That is why according to me the problem is not in a lack of legislation but in a lack of awareness of the public of the need to make PA. Although it is explicitely mentioned in the Law that the landscape should be developed, the State departments are not being too active in this respect. As a private geodesic I am very often in the LN environment, and I can conclude that a lot of villages look like ghost towns, where most of the young inhabitants are leaving or have left already to the cities and in the village only elderly or the so called ‘weekenders‘ remain. These people usually stay on their own premises and what is happening behind their back-door is of no interest to them. The villages, and the country side for that matter, is for the younger generation not interesting and they do not have any bond, nor respect for it. It is only interesting for developers that are then building villages that are not fulfilling any function – neither social nor esthetical. They are basically not more then hostels. And that only in the case that there is public transport and that the village is close to a town with enough job opportunities. This is also caused by the current state of the landscape that, thanks to the people that thought that they could command the wind and the rain as in the former Soviet Union, became only a production site, uninteresting and boring. And as this production site belonged to everyone, nobody took really care about it. I am convinced that without ownership in the right meaning of the word one can not have this bond with the property. Unfortunately the former regime strongly contributed to this phenomenon. Besides the economical function the landscape did not fulfil its esthetical, cultural nor ecological function. In case we would succeed to get the landscape back into fulfilling these functions once again, I am sure that live would flow back into the villages as there would be a place to return to. A place to regain new energy, a place where new job opportunities would be created – and not only agricultural. It could become a place for tourism and relaxation. The country side would once again fulfill its ecological function. I do not understand why the PA is going so slowly and without any system. Why are we observing things like LRM and LR–DM with the precision of border points QC 8 (1m) and this is being presented as a digitalised LR of real estate. Unfortunately one forgets to add with which precision the Land Register is working. In case the above is combined with unrealistic guidelines form the European Union, with all the costs involved, I am convinced that this money is not spent well and with the quality of this LR, the future couple of generations of geodesians will be confronted. In such cases I think that sometimes less is more and with more I mean with the making of PA in places where it is not necessary to do this with all the participants. I am convinced that with this participation of owners will bring back the bond with the land they own. Nowadays a lot of owners do not even know where their land exactly is located it is almost impossible to have a bond with the land. In case we have a possibility to make this right, we should not waste this chance and use all legal means to do so in order to correct the mistakes made in the past

Klíčová slova

BPEJ, bonitovaná půdně ekologická jednotka, č., číslo, EN, Evidence nemovitostí, GP, geometrický plán, JPÚ, jednoduché pozemkové úpravy, JZD, jednotné zemědělské družstvo, KM, katastrální mapa, KN, Katastr nemovitostí, KPÚ, komplexní pozemkové úpravy, KÚ, katastrální úřad, k.ú., katastrální území, LV, list vlastnictví, odst., odstavec, OPÚ, okresní pozemkový úřad, PP, přídělový plán, PfČR, Pozemkový fond České republiky, PK, Pozemkový katastr, PÚ, pozemkové úpravy, p.p., pozemková parcela, Sb., Sbírka zákonů, SGI, soubor geodetických informací, SJM, společné jmění manželů, SPI, soubor popisných informací, SPÚ, souhrnné pozemkové úpravy, st., Stavební parcela, V.S., východní sloupec, zák., zákon, ZPF, zemědělský půdní fond, ZU, zatímní užívání.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 4. 2011

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 20. 5. 2011
• Vedoucí: doc. JUDr. Ivana Průchová, CSc.
• Oponent: JUDr. Jana Tkáčiková, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Právní specializace / Právní vztahy k nemovitostem