Anatomická stavba floému smrku ztepilého

Bc. Martina Kábelová

Bakalářská práce

Norway spruce phloem anatomy

Anotace:

Tato bakalářská práce pojednává o anatomii a funkci floému smrku ztepilého. Rešeršní část shrnuje současné poznatky o floému. Úvodem charakterizuje smrk ztepilý jako naši hospodářsky nejvýznamnější a zároveň v současné době nejohroženější dřevinu a přibližuje jeho ekologické nároky a přirozené rozšíření. Dále se rešerše věnuje anatomii floému včetně specifikace rozdílu mezi floémem krytosemenných a nahosemenných rostlin. Zvláštní pozornost je v práci věnována obranné funkcí floému (zejména roli buněk polyfenolického parenchymu) a mechanismu dálkového transportu asimilátů. Münchova teorie tlakového toku látek z 30. let 20 století je stále uznávána za platnou, zároveň však existují rozpory, na něž reagují další teorie a pokoušejí se tyto rozpory uchopit a vysvětlit – v současné době je to teorie relé, koncept floému jako vysokotlaké trubice a kanálový model. Praktická část je zaměřena na pořízení řezů floémem a následné zachycení jemné struktury floému prostřednictvím digitálního mikroskopu, včetně změření některých anatomických struktur. Dále byla zkoumána tloušťka floému různých jedinců a analyzována závislost této veličiny na morfologii daného stromu, konkrétně na tloušťce jeho kmene, i na dalších parametrech; vzdálenosti od paty a relativní lokalizaci v kmenovém profilu. Při statistickém vyhodnocení byla využita regresní analýza, GLM modely a jednofaktorová ANOVA. Výsledkem praktické části práce bylo zjištění, že tloušťka kmene je statisticky významnou proměnnou, která vysvětluje variabilitu tloušťky lýka z 10 %. Vliv ostatních proměnných nebyl prokázán. Výstupem praktické části je též bohatá obrazová dokumentace floému včetně změření a zhodnocení některých anatomických struktur, konkrétně provazců a shluků buněk polyfenolického parenchymu, které hrají klíčovou roli v obranných reakcích.

Abstract:

This bachelor thesis deals with the anatomy and function of the phloem of the spruce. The review part summarizes the current knowledge about the phloem. The introduction characterizes the Norway spruce as our most economically important and currently most endangered tree species and presents its ecological requirements and natural distribution. Next, the research focuses on the anatomy of the phloem, including the specification of the difference between the phloem of Angiosperms and Gymnosperms. Particular attention is paid to the defensive functions of the phloem (especially the role of polyphenolic parenchyma cells) and the mechanism of long-distance transport of assimilates. Münch's pressure flow theory of from the 1930s is still recognized as valid, but at the same time there are contradictions to which other theories are responding and attempting to grasp and explain - currently the relay theory, the concept of the phloem as a high-pressure tube, and the channel model. The practical part focused on taking sections of the phloem and then capturing the fine structure of the phloem using a digital microscope, including measuring some of the anatomical structures. Furthermore, the phloem thickness of different individuals was investigated and the dependence of this variable on the morphology of the tree in question, specifically on the thickness of its trunk, as well as on other parameters; distance from the base and relative localization in the trunk profile was analyzed. Regression analysis, GLM models and one-factor ANOVA were used in the statistical evaluation. As a result of the practical part of the work, it was found that stem thickness is a statistically significant variable that explains 10 % of the variation in phloem thickness. The influence of other variables was not demonstrated. The practical part also resulted in a rich pictorial documentation of the phloem, including the measurement and evaluation of some anatomical structures, namely the fascicles and cell clusters of the polyphenolic parenchyma, which play a key role in defence reactions.

Klíčová slova

průvodní buňka, sacharidy, sítkovice, teorie tlakového toku látek

Keywords

companion cell, carbohydrates, sieve elements, pressure flow theory

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 4. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Ivana Tomášková, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Bakalářský studijní program / obor:
Lesnictví / Lesnictví