Essays on Banking and Financial Regulations

Oleg Kravtsov

Disertační práce

Anotace:

Tato disertační práce obsahuje tři pracovní práce k vybraným tématům v oblasti finančních předpisů, dohledu a finanční stability. Tématem disertační práce je analýza reakce finančních institucí na regulační a regulační opatření v čase a regionech. První esej zkoumá změny ve strukturách portfolia a investičních rozhodnutích souvisejících s cykly zátěžových testů v celé EU v letech 2011, 2014 a 2016. Pomocí empirických metod kauzální inference a studie událostí dokumentujeme podstatný dopad zátěžových testů v celé EU. v roce 2011, 2014 a 2016 o portfoliových strategiích bank. Zjistili jsme, že regulační zátěžové testování přispívá k poklesu hustoty rizik portfolií, což lze většinou přičíst snížení jeho čitatele, tj. Rizikově vážených aktiv. Zdá se, že to neovlivňuje realizované riziko, které se měří podílem nevýkonné expozice v portfoliích. Tvrdíme, že regulační zátěžové testování motivuje banky ke změně kombinace aktiv v jejich rozvahách směrem k méně kapitálově náročným oblastem, což může vyvolávat obavy ohledně koncentrací a ekonomického nesprávného přidělování zdrojů. Na druhou stranu pozorujeme, že zvýšená regulační kontrola brání stresově testovaným bankám zapojit se do rizikového chování, tj. Zvýšit riziko v portfoliu nebo nadměrný růst úvěrů. Tím pádem, regulační zátěžové testování splňuje svůj cíl podpory obezřetných postupů řízení rizik. Naše výsledky jsou robustní v řadě alternativních specifikací, jako je modelování s proměnnou nástroje v kontinuální formě v ošetřeném vzorku, za méně omezujících předpokladů strukturálních rovnic a na základě alternativních vzorků. Ve druhé eseji zkoumáme dopad úsilí v oblasti dohledu jako monitorovací činnosti a regulační kontroly na výkonnost bankovních institucí ve střední a jihovýchodní Evropě upravenou o riziko. Naší hlavní hypotézou je, že snahy dohledového monitorování jsou spojeny s nižší rizikovostí bankovních institucí a současně nemají dopad na jejich výkonnost. Zjistili jsme, že vyšší intenzita supervizních činností, zejména centralizovanou formou dohledu, přispívá k poklesu rizikovosti větších bank, aniž by ovlivňoval jejich ekonomickou výkonnost. Regulační síla a přísnost naznačují pozitivní vliv na výkonnost bank s omezením kapitálu upravenou o riziko, avšak mírně snižují ekonomickou výkonnost větších bank. Zjištění zdůrazňují potenciální oblast pozornosti regulačních orgánů a tvůrců politik, a proto přispívají k navrhování účinných mechanismů dohledu v regionu. Třetí esej s odpovídajícím článkem byla publikována v European Financial and Accounting Journal (spoluautor Karel Janda). Tento příspěvek zkoumá dopady a účinnost mikroobezřetnostní politiky na pákový poměr Basel III jako dodatečné opatření k již existujícím kapitálovým požadavkům pro bankovní sektor v České republice a v celém regionu střední a východní Evropy. Identifikujeme potenciální vazební omezení plynoucí z regulačních limitů a analyzujeme interakce mezi poměry v průběhu ekonomického cyklu země (od roku 2007 do roku 2016). Naše analýza naznačuje, že celková aktiva nebo expozice na rozdíl od kapitálu Tier 1 jsou hlavními přispěvateli k cyklickým pohybům. Výsledky regresního modelu potvrzují, že pákový poměr v normálních dobách je silně procyklický k poměru kapitálu a proticyklický v krizovém období.

Abstract:

This dissertation thesis comprises three working papers on the selected topics in financial regulations, supervision and financial stability. The focus is on the analysis of the response of financial institutions to the regulations and regulatory actions across the time and regions. The first essay examines the changes in the portfolio structures and investment decisions associated with EU-wide stress test rounds in 2011, 2014 and 2016. Using the empirical methods of causal inference and event study, we document a substantial impact of EU-wide stress tests in 2011, 2014 and 2016 on the banks’ portfolio strategies. We find that regulatory stress testing contributes to a decline of risk density of portfolios, which is mostly attributable to a decrease in its numerator i.e. risk-weighted assets. Seemingly it does not affect the realized risk that is measured by the proportion of non-performing exposure in portfolios. We argue that regulatory stress testing incentivizes banks to altering a mix of assets in their balance sheets towards less capital-intensive areas, potentially creating concerns on the concentrations and economic misallocation of resources. On the other hand, we observe that the enhanced regulatory scrutiny prevents the stress tested banks from engaging in risky behaviour i.e. increase risk in a portfolio or excessive loan growth. Thus, the regulatory stress testing fulfils its objective of promoting prudent risk management practices. Our results are robust in a number of alternative specifications such as modelling with instrument variable in the continuous form within the treated sample, under less restrictive assumptions of the structural equations and based on the alternative samples. In the second essay, we examine the impact of the supervision efforts as a monitoring activity and regulatory scrutiny on the risk-adjusted performance of the banking institutions in the Central Eastern Southern Eastern Europe. Our main hypothesis is that the supervisory monitoring efforts are associated with lower riskiness of the banking institutions and simultaneously not impacting their performance. We find that a higher intensity of supervision activities, especially by the centralized form of supervision, contributes to the decline in riskiness of the larger banks while not affecting their economic performance. The regulatory power and stringency indicate a positive effect on the risk-adjusted performance for the capital constraint banks, but moderately decreasing the economic performance of the larger banks. The findings highlight the potential area of attention for regulators and policymakers and therefore, contributes to the designing of effective supervision mechanism in the region. The third essay with a corresponding article has been published in the European Financial and Accounting Journal (co-author Karel Janda). This paper investigates the implications and effectiveness of the microprudential policy on Basel III leverage ratio as an additional measure to already existing capital requirements for the banking sector in the Czech Republic and across the CEE region. We identify the potential binding constraints from the regulatory limits and analyse the interactions among ratios over the country’s economic cycle (from 2007 to 2016). Our analysis suggests that the total assets or exposure in contrast to the Tier 1 capital are the main contributors to the cyclical movements. The results of the regression model confirm that the leverage ratio in normal times is strongly pro-cyclical to the capital ratio and counter-cyclical in the crisis period. Our findings point to the active balance sheet adjustments in response to the cyclical changes and therefore advocate in favour of constraining regulations on the leverage.

Klíčová slova

regulační zátěžový test, regulace kapitálu, heterogenní léčba účinek, studie událostí, instrumentální proměnná, dohlížet, RAROC, analýza zprostředkování a moderování, Pákový poměr, Kapitálový poměr, Basel III

Keywords

Leverage ratio, mediation-moderation analysis, capital regulation, event study, heterogeneous treatment effect, instrumental variable, supervision, RAROC, Capital ratio, regulatory stress test, Basel III

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 9. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 30. 9. 2020
• Vedoucí: Karel Janda
• Oponent: Petr Teplý, Petr Budinský

Vysoká škola ekonomická v Praze

Doktorský studijní program / obor:
Finance a účetnictví / Finance