Antroposofie a její vliv na spiritualitu v českém prostředí

Mgr. Robert Bezděk

Rigorózní práce

Anthroposophy and its Influence on Spirituality in Czech Countries

Anotace:

Tato práce nejprve sleduje vznik a vývoj teosofického hnutí, specifické tendence německé a rakouské teosofie a postupné formovaní a vydělování antroposofie z teosofického ideového i organizačního rámce. Poté ukazuje antroposofii v historické perspektivě jejího vzniku a vývoje od počátků existence až do současnosti. Kromě nástinu nezastupitelné úlohy Rudolfa Steinera při formování antroposofie si všímá také důležitých událostí a tendencí v Anthroposofické společnosti po Steinerově smrti, což je oblast doposud velmi málo zmapovaná i v zahraniční literatuře. Dále tato práce vymezuje základní antroposofické ideje a jejich praktické aplikace. Při popisu jednotlivých hlavních aspektů antroposofické nauky se též snaží poukázat na existenci podobných či stejných myšlenek v jiných náboženských směrech a naznačit tak možné směry vlivu a inspirace. Další část práce se věnuje dějinám i současnosti antroposofie v českých zemích. Jde o přehled vývoje jednotlivých antroposofických spolků od počátku jejich existence až po současnost, který vychází především z dosud nepublikovaných archivních materiálů. Sleduje převážně administrativní a přednáškovou činnost těchto spolků a působení jejich hlavních představitelů. Samostatné dvě kapitoly jsou též vyhrazeny charakteristice Obce křesťanů. První z nich ukazuje obecný obraz této skupiny především v oblasti organizační a rituální, částečně též na podkladě srovnání konkrétních shod a odlišností s praxí v římskokatolické církvi. Následující kapitola je opět přehledem historického vývoje Obce křesťanů v českých zemích, který mj. poukazuje na personální propojení i společné aktivity s antroposofickými spolky. V pasáži o současném vývoji se též objevuje stručná zmínka o pokusech navázat ekumenické kontakty s některými křesťanskými církvemi. Další rozsáhlý úsek práce se zabývá několika osobnostmi z Čech, Moravy i Slovenska, které se antroposofií pouze více či méně inspirovaly při tvorbě své vlastní spirituality. Nejprve je zmíněn František Drtikol, jehož působení mělo velký vliv jak mezi českými stoupenci východních náboženských myšlenek, tak i mezi částí zdejší esoterické komunity, která čerpala z idejí křesťanské mystiky. Největší prostor je věnován Almě Excelsior a její Zodiakální škole, jejíž učení ostatně mělo přímý vliv i na další dvě zmiňované osoby: Františka Venzaru a Karla Funka. Poslední uvedenou postavou je Emil Páleš, který představuje svéráznou aplikaci antroposofie i jiných obdobných směrů na Slovensku. U těchto osob se především snažím určit míru vlivu antroposofie i jiných náboženských směrů na konkrétní aspekty jejich nauky. Závěr této práce nejprve hledá odpověď na otázku, zda je antroposofie kromě náboženství také vědou. Antroposofii a vědu spojuje důraz na systematičnost, logiku a přesnou terminologii. Zásadní odlišnost však spočívá v tom, že antroposofie připouští vedle rozumového také určité nadsmyslové poznání, které má umožnit přímý vhled do duchovních světů. Dále se zde snažím vymezit místo antroposofie mezi ostatními náboženskými směry a ukázat na její ideovou spřízněnost s hnutím New Age a západním esoterismem. Druhá část závěru se vztahuje k pasáži o „domácí“ spiritualitě volně inspirované antroposofií. V učení jejích představitelů nacházím určitou společnou myšlenkovou linii, kterou především charakterizuje přesvědčení o významné úloze Slovanů v budoucím duchovním vývoji lidstva. Celkově tato práce kombinuje převažující historický přístup s komparativní metodou. Jejím smyslem je představit antroposofii v poněkud širší perspektivě a souvislostech. Jako hlavní z

Anotace:

droj informací používám především pramennou literaturu a archivní materiály. Při popisu současného stavu také vycházím z přímých svědectví zainteresovaných osob, která jsem získal formou korespondence.

Abstract:

This work first examines the emergence and development of the theosophical movement, including specific tendencies of the German and Austrian theosophy and the gradual formation and separation of anthroposophy from the ideological and organisational framework of theosophy. It goes on to discuss anthroposophy from a historical perspective, following its development from the discipline’s first emergence up to the present time. Besides outlining the invaluable role of Rudolf Steiner in the formation of anthroposophy, the first part of the work also examines significant events and tendencies within the Anthroposophical Society after Steiner’s death, an area so far very insufficiently researched even in foreign scholarship. Furthermore, it defines central anthroposophical terms and their practical applications. While describing the unique central aspects of the anthroposophical doctrine, this section also attempts to point out similar or identical ideas in other religious teachings, in order to indicate possible influences and inspiration. The next part of this work focuses on the history and present state of anthroposophy in the Czech lands. It includes an overview, based primarily on so far unpublished archival materials, of individual anthroposophical groups and their developments from establishment up to the present. This section pays special attention to the administrative and lecturing activities of these groups, and to the activities of their main representatives. Two separate chapters characterise the Christian Community. The first of these chapters offers a general description of the group’s organisation and rituals, including some of their similarities with and differences from the practices of the Roman-Catholic Church. The other chapter presents the historical development of the Christian Community in the Czech Republic, which, among other points, reveals evidence of personal interconnectedness and joint activities with anthroposophical groups. A passage on the community’s recent developments briefly discusses its attempts to initiate ecumenical contacts with some Christian churches. Another extensive section of the dissertation focuses on several prominent figures from Bohemia, Moravia and Slovakia, who were more or less inspired by anthroposophy in defining their own spiritual thinking. First such figure is František Drtikol, whose activities strongly influenced both Czech followers of Eastern religious thought and a part of the local esoteric community, who drew on the ideas of Christian mysticism. The section pays most attention to Alma Excelsior and her Zodiac School, whose teachings had a direct influence on two other figures discussed in the work: František Venzara and Karel Funk. Last mentioned is Emil Páleš, who is a representative of a distinct practice of anthroposophy and other similar disciplines in Slovakia. In the discussion of these figures, I attempted to determine the extent to which anthroposophy and other religious traditions had influence on their individual teachings. In its conclusion, the work is trying to answer the question whether anthroposophy is, besides a religion, also a scientific discipline. What connects anthroposophy with science is the emphasis it puts on systematic structure, logic and exact terminology. The main difference is that, besides rational cognition, anthroposophy also admits to some super-sensory cognition, which allegedly allows direct insight into spiritual worlds. I also tried to define the relationship of anthroposophy to other religious movements and to demonstrate its ideological affinity with the New Age movement and Western esotericism. The other half of the conclusion focuses on anthroposophy as a loose inspiration for “domestic” spirituality. The teachings of its representatives seem to follow a common ideological line, characterised mainly by a shared conviction that the Slavs will play a significant role in the future spiritual development of hu

Abstract:

man kind. On the whole, this work combines a predominantly historical approach with a comparative method. It aims at presenting anthroposophy in somewhat broader perspective and context. As the main source of information I use primary sources and archive materials. When describing the present state of anthroposophy, I also rely on direct testimony of persons involved in the movement, which I obtained through correspondence.

Klíčová slova

Teosofie, Antroposofie, Antroposofické spolky v českých zemích, Obec křesťanů, Vliv antroposofie na spiritualitu v českém prostředí.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 27. 1. 2009

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 29. 1. 2009
• Oponent: doc. PhDr. David Václavík, Ph.D., doc. PhDr. Jan Váně, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Rigorózní řízení / obor:
Filozofie / Religionistika