Analýza financování primárního a sekundárního školství České republiky v letech 2006 až 2024

Jan Bureš

Diplomová práce

Analysis of the financing of primary and secondary education in the Czech Republic between 2006 and 2024

Anotace:

Diplomová práce analyzuje financování primárního a sekundárního školství v České republice v období 2006–2024 a jeho vztah k vybraným indikátorům vzdělávacích výsledků a uplatnění absolventů na trhu práce. Zaměřuje se na hodnocení efektivity veřejných výdajů na vzdělávání prostřednictvím jejich dopadů na výsledky žáků a studentů a na míru nezaměstnanosti čerstvých absolventů. Výsledky ukazují, že vztah mezi veřejnými výdaji a vzdělávacími výsledky je diferencovaný podle typu indikátoru i vzdělávací úrovně. Statisticky významný pozitivní efekt byl prokázán u výsledků TIMSS a u maturitní neúspěšnosti, zatímco u šetření PISA nebyla zjištěna statisticky významná závislost. Vliv výdajů na platy pedagogických pracovníků se projevuje zejména u výsledků TIMSS a maturit, zatímco u PISA není statisticky průkazný. V případě nezaměstnanosti absolventů nebyl prokázán přímý statisticky významný vliv veřejných výdajů, přičemž jako klíčový determinant se ukázala makroekonomická situace, reprezentovaná HDP na obyvatele. Vícenásobná regresní analýza umožnila zhodnotit efektivitu veřejných výdajů na vzdělávání v českém prostředí a identifikovat rozdílnou citlivost jednotlivých fází vzdělávacího systému na finanční vstupy. Výsledky ukazují, že efektivita vzdělávacích investic není dána pouze jejich objemem, ale také strukturou výdajů a charakterem vzdělávacího procesu v jednotlivých vzdělávacích etapách.

Abstract:

This thesis analyzes the financing of primary and secondary education in the Czech Republic in the period 2006–2024 and its relationship to selected indicators of educational outcomes and graduates’ labour market outcomes. It focuses on evaluating the efficiency of public education expenditure through its impact on student performance and on the unemployment rate of recent graduates. The results show that the relationship between public expenditure and educational outcomes is differentiated according to the type of indicator and educational level. A statistically significant positive effect was found for TIMSS results and for the rate of failure in the school-leaving (maturita) examination, while no statistically significant relationship was identified for PISA results. The effect of expenditure on teachers’ salaries is evident mainly in TIMSS results and maturita outcomes, whereas no statistically significant effect was found for PISA. In the case of graduate unemployment, no direct statistically significant effect of public education expenditure was found. Instead, macroeconomic conditions, represented by GDP per capita, proved to be the key determinant. Multiple regression analysis made it possible to evaluate the efficiency of public education spending in the Czech context and to identify differing sensitivity of individual stages of the education system to financial inputs. The results indicate that the effectiveness of educational investment is determined not only by its volume, but also by the structure of expenditure and the nature of the educational process at different stages of education.

Klíčová slova

financování školství, veřejné výdaje na školství, lidský kapitál

Keywords

education financing, human capital, public expenditure on education

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 5. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 18. 6. 2026
• Vedoucí: Jan Kozák
• Oponent: Josef Klement

Vysoká škola ekonomická v Praze

Magisterský studijní program:
Hospodářská politika