Sociální učení u psa domácího

Karolína Menšíková

Bachelor's thesis

Social learning in domestic dogs

Abstract:

Tato práce byla zaměřena na projevy sociálního učení u psa domácího a jejich význam v sociálním životě psa. Prostor byl věnován také vývoji sociálního učení u psů v průběhu ontogeneze a formám sociálního učení. Sociální učení je, dle dostupné vědecké literatury, schopnost jedince učit se od jedince stejného či jiného druhu. Nejčastěji se objevuje u mladých nezkušených jedinců, kteří se učí od starších a zkušenějších. Počátky socializace psů se začínají objevovat ke konci tranzitivní periody a na začátku socializační periody. Štěňata si mezi sebou utvářejí první sociální vztahy. K největšímu rozvoji sociálního učení dochází v socializační periodě. Štěňata se formou hry učí získávat sociální pozice, ale také hranice, jež při překročení znamenají konec hry. Socializační perioda je rozdělena na dvě období, a to období primární socializace, kdy u štěňat probíhá především intraspecifická socializace a období sekundární socializace, při níž se budují také interspecifické vztahy. Psi disponují značnou schopností sociálního učení, za zmínění stojí především tři základní formy, a to sociální facilitace, posílení místem a učení nápodobou. Sociální facilitace je způsob učení, při němž vyprovokuje jeden jedinec svým chováním druhého jedince k napodobení stejného chování. Avšak oba jedinci již mají s tímto chováním zkušenosti. Ve druhé zmiňované formě sociálního učení, posílení místem, je pes přitahován chováním jiného psa k určitému místu. Pes nemá nové chování ve svém vrozeném behaviorálním repertoáru a musí se ho naučit. Učení nápodobou je takové učení, při němž se pes pokouší napodobit chování jiného jedince, jež bylo zakončeno úspěšně. Pozorovatel má již předchozí zkušenosti s tímto chováním. Psi jsou jedním z mála živočišných druhů, který je schopen nejen intraspecifického učení, ale vlivem domestikace ovládá i interspecifické sociálního učení. Umí získávat informace od sourozenců, rodičů, dalších jiných psů, ale i od příslušníků jiných druhů, nejčastěji od lidí. Mimo jiné díky těmto vlastnostem jsou psi schopni učit se od lidí a komunikovat s nimi, což jim usnadňuje soužití s člověkem a činí je tak příjemnými a mnohdy užitečnými společníky.

Abstract:

This work focused on the manifestations of social learning in the domestic dog and their importance in the social life of the dog. Space was also devoted to the development of social learning in dogs during ontogeny and the forms of social learning. Social learning, according to the available scientific literature, is the ability of an individual to learn from an individual of the same or different species. It is most often found in young inexperienced individuals who learn from older and more experienced ones. The beginnings of socialization in dogs start to appear towards the end of the transitional period and at the beginning of the socialization period. Puppies form their first social relationships with each other. The greatest development of social learning occurs in the socialization period. Puppies learn through play to acquire social positions, but also boundaries which, if crossed, mean the end of play. The socialisation period is divided into two periods, namely the primary socialisation period, when puppies undergo mainly intraspecific socialisation, and the secondary socialisation period, during which interspecific relationships are also built. Dogs have a considerable capacity for social learning, and three basic forms are worth mentioning, namely social facilitation, local enhancement and learning by imitation. Social facilitation is a mode of learning in which one individual's behaviour provokes another individual to imitate the same behaviour. However, both individuals already have experience of this behaviour. In the second form of social learning mentioned, local enhancement, the dog is attracted by the behaviour of another dog to a certain place. The dog does not have the new behavior in its innate behavioral repertoire and must learn it. Imitation learning is learning in which the dog attempts to imitate the behavior of another individual that has been completed successfully. The observer has had previous experience of this behaviour. Dogs are one of the few animal species that is not only capable of intraspecific learning, but also, due to domestication, has mastered interspecific social learning. Dogs can acquire information from siblings, parents, other dogs, and members of other species, most often humans. Among other things, these traits make dogs able to learn from and communicate with humans, which makes them easier to coexist with, making them pleasant and often useful companions.

Keywords

pes, sociální učení, imitace

Keywords

dog, social learning, imitation

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 22. 4. 2022

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Milena Santariová, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme:
Animal-assisted Therapies and Activities