Kafka-Rezeption in der Tschechoslowakei in den Jahren 1963-1968

Stanislav BÍLÝ

Bakalářská práce

Abstract:

The presented bachelor thesis deals with the significance of the Liblice conference in 1963 for the reception of Franz Kafka's work in Czechoslovakia in the same year. The conference in Liblice is presented as an attempt to rehabilitate German-language literature in what was then Czechoslovakia, especially Kafka's work. Its goals are set in cultural and historical contexts and then evaluated in the context of current research on German literature in Bohemia. It is based on the thesis that literature from the late 19th and early 20th centuries - written in German and especially by authors of Jewish origin - was perceived in the 1950s and 1960s as an obstacle to the homogenization of Czechoslovak culture after World War II. From this perspective, the efforts of the conference organizers to integrate Kafka into the communist literary canon and the impact on the contemporary acceptance of his work are viewed. Attention will therefore be paid to individual contributions from the Liblice conference and to the analysis of contributors' attitudes to Goldstücker's thesis on the "grounding" of Kafka, ie the integration of his work into the Prague environment, taking into account Kafka's Jewishness. The aim of the work is a critical evaluation of the role of the ethnic element in accepting Kafka's work in this period. The contribution of the work lies in the contextualization of ethnicity during the Liblice conference and in the reception of Kafka in 1963.

Abstract:

Předložená bakalářská práce se zabývá významem liblické konference z roku 1963 pro recepci díla Franze Kafky Československu v témž roce. Konference v Liblicích je představena jako pokus o rehabilitaci německy psané literatury v tehdejším Československu, především Kafkova díla. Její cíle jsou zasazeny do kulturně historických souvislostí a závěrem vyhodnoceny v kontextu současného bádání o německy psané literatuře na území Čech. Vychází se z teze, že literatura z konce 19. a počátku 20. století - psaná německy a především autory židovského původu - byla v 50. a 60. letech 20. století vnímána jako překážka k homogenizaci československé kultury po 2. světové válce. Z této perspektivy je pak nahlíženo úsilí organizátorů konference o začlenění Kafky do komunistického literárního kánonu a dopad na dobové přijetí jeho díla. Pozornost bude proto věnována jednotlivým příspěvkům z liblické konference a analýze postojů přispěvatelů ke Goldstückerově tezi o "uzemnění" Kafky, tedy o integraci jeho díla do pražského prostředí s přihlédnutím ke Kafkově židovství. Cílem práce je kritické zhodnocení role etnického prvku v přijímání Kafkova díla v tomto období. Přínos práce pak spočívá v kontextualizaci etnicity během liblické konference a v recepci Kafky v roce 1963.

Klíčová slova

Franz Kafka, konference v Liblicích, ideologie, židovství, recepce, marxismus, Československo, němčina

Jazyk práce: němčina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 22. 6. 2021

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Veronika Jičínská, Ph.D.

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Filologie / Interkulturní germanistika