Virtual Reality

Vidu Gunaratna

Disertační práce

Virtuální realita

Anotace:

This thesis aims to grasp virtual reality as a complex, interconnected technology and multi-sensory medium. VR is currently experiencing a revival and rapid technological development accompanied by much experimenting with form and content. Following the historical, technical and philosophical roots that led the medium to its current state and by analysing several VR installations, the thesis explores the medium’s possibilities and limits — mainly confronting the idea of VR being a narrative art form similar to film. In the second part, the thesis examines interactive CGI VR and sensory stimulation means, self-perception in VR and direct brain-computer interfaces.The latest developments in VR point to three main conclusions. Firstly there is a departure from the failed storytelling attempts in VR to make it a social co- presence means — a more advanced way of meeting other people virtually. Secondly, there is a trend of VR-related technologies such as augmented or mixed reality blending with VR indicating that the use cases for these technologies will be much broader than entertainment. Finally, there is a clear convergence of VR and artificial intelligence, causing concerns over privacy, unbiased perception of reality, and generally unknown effects of long-term VR use. Despite being a predominantly visual medium having potential for creative forms of entertainment, virtual reality should not be understood as a storytelling medium. However, intersection with cinema is possible, when VR is used as a tool.

Abstract:

Cílem této práce je uchopit virtuální realitu jako komplexní, vzájemně propojenou technologii a vícesmyslové médium. V současné době zažívá VR oživení a rychlý technologický rozvoj doprovázený mnoha experimenty s obsahem i formou. Sledováním historických, technických a filozofických kořenů, které vedly toto médium k jeho současné podobě, a analýzou několika VR instalací, zkoumá práce možnosti a limity média — především konfrontuje myšlenku, že VR je formou narativního umění podobné filmu. Ve druhé části, práce zkoumá interaktivní CGI VR, prostředky pro stimulaci smyslů, vnímání sebe sama ve VR a rozhraní k přímému spojení mozku s počítačem.Poslední vývoj ve VR ukazuje na tři hlavní závěry. Zaprvé dochází k odklonu od neúspěšných pokusů o vyprávění ve VR ve prospěch prostředku sociálního kontaktu, tzv. sociální přítomnosti — pokročilejší způsob virtuálního setkávání s jinými lidmi. Zadruhé se ukazuje trend splývání souvisejících technologií, jako jsou rozšířená, nebo smíšená realita s VR, což naznačuje, že užití těchto technologií bude mnohem širší než jen pro zábavu. A konečně, existuje jasná konvergence VR a umělé inteligence, což vyvolává obavy ohledně soukromí, nezaujatého vnímání reality a obecně neznámých účinků dlouhodobého používání VR. Přestože je virtuální realita převážně vizuální médium s potenciálem pro tvůrčí formy zábavy, neměla by být chápána jako médium k vyprávění příběhů. Průnik s filmem je možný, ale jen v případě, je-li VR nástrojem.

Klíčová slova

virtuální realita

Klíčová slova

digitální technologie

Klíčová slova

stereoskopie

Klíčová slova

video

Klíčová slova

interaktivní multimédia

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 11. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 6. 2021
• Vedoucí: Vladimír SMUTNÝ
• Oponent: David KOŘÍNEK

Akademie múzických umění v Praze

Filmová a televizní fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filmové, televizní a fotografické umění a nová média / Teorie filmové a multimediální tvorby