Caesarovo vojsko v bitvě

Mgr. Alexandr Kolouch

Master's thesis

Caesar's army in battle

Abstract:

Římská armáda vždy byla a je předmětem velice živého zájmu historiků a archeologů. Až donedávna však byla poměrně malá pozornost věnována jednomu z jejich vůbec nejdůležitějších aspektů, totiž realitě římské bitvy. Teprve v poslední době se pod vlivem J. Keeganovy studie bitev u Azincourtu, Waterloo a Sommy, vydané v roce 1976, začali odborníci věnovat i této otázce. A. K. Goldsworthy, P. Sabin a A. Zhmodikov publikovali své práce, ve kterých podrobně zkoumali chování římské armády v bitvách, a to nikoliv jen z pohledu strategického, jak se dělo dříve, ale především z pohledu výkonů jednotlivých vojáků a jejich jednotek. Tito badatelé se, jednoduše řečeno, snažili zjistit, co přesně si má člověk představit pod vágními pojmy historiků jako při tomto útoku obešly kohorty také levé křídlo a udeřily na ně zezadu, naše jízda jejich útoku neodolala, ponenáhlu zatlačována ustoupila, nebo nepřítel byl vržen hned prvním střetnutím na útěk. Ve své práci se chci na základě pramenů a studií výše jmenovaných autorů pokusit popsat způsoby chování římské armády v bitvě v době Caesarově, respektive v období konce římské republiky. Moje práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. V první kapitole velmi stručně nastiňuji vývoj římského vojska od jeho počátků až do zkoumaného období posledního století př. n. l., přičemž zvýšená pozornost je věnována tzv. Mariovým reformám a jejich důsledkům pro římské vojenství. Následující tři kapitoly sice také nezkoumají samotný průběh bitvy, ale věnují se stránkám římského válečnictví, které jej velmi významně ovlivňují. Pozornost zde tedy bude postupně věnována organizaci římského vojska, výzbroji legionářů a přípravám před samotnou bitvou. V páté kapitole pak již budu konečně sledovat chování římské armády v prostředí přímého boje.

Abstract:

The Roman army has always attracted serious interest of ancient historians. Until recently, however, scholars have paid little attention to one of its most important aspect the nature of Roman battle. There have been many books dealing with the armys organization, equipment, training or tactics, but none of them has discussed how the army actually fought. In 1976 John Keegan published his study of the battles at Agincourt, Waterloo and Somme, which largely influenced some ancient historians. A. K. Goldsworthy, P. Sabin and A. Zhmodikov have begun to apply Keegans methods on Roman battles. They have been trying to describe what actually happened when two opposing lines met each other. They wanted to focus more on the mechanics of battle and the experience of individual soldiers, than on grand-tactical manoeuvres. In this study I want to put the thoughts of the aforementioned historians together and shed some light on the Roman way of conducting battle at the time of G. I. Caesar, or more accurately in the last century BC. My work is divided into five main parts. In the first part I am briefly following the development of the Roman army from its beginnings to the period discussed. Particular attention is given to the so called Marian reforms and their impact on the Roman warfare. The three following chapters do not examine the actual course of battle. These sections, however, deal with some aspects of Roman warfare, which can directly affect it. Thus I will discuss the organization of the Roman army, legionary equipment and the preparations before battle successively. Finally in the last part my attention is devoted to the behaviour of the Roman army during direct battle.

Keywords

legie, legio, římské legie, římské vojsko, římská armáda, římské vojenství, římské válečnictví, bitva, legionář, roman army, roman warfare, roman battle, roman legion, legionary, Caesar

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 30. 6. 2006

Thesis defence

• Date of defence: 19. 9. 2006
• Supervisor: Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D.

Masaryk University

Faculty of Arts

Master programme / field:
Historical Sciences / Classical Archaeology