Všeobecná sestra v kontaktu s nevidomým pacientem.

Markéta Šoltysová

závěrečná práce studenta vyššího odborného studia

Anotace:

Pracuji s lidmi se zrakovým postižením jako sociální pracovník a setkávám se s nimi téměř denně. Často slýchám různé postřehy a zážitky z kontaktu se zdravotníky. Někdy dobré, jindy špatné. Pravdou je, že častěji ty špatné. Často dochází k trapným a nevhodným situacím, kterým by se dalo snadno předejít. Naštěstí, mezi zdravotníky stoupá i počet informovaných sester, které dobře vědí, jak se chovat k člověku se zrakovým postižením a ze strany pacientů se zrakovým postižením se objevují i jednoznačně pozitivní zkušenosti. Přestože se zvyšuje počet všeobecných sester, které prochází speciálním výcvikem v kontaktu se zrakově postiženým, i tak se nelze zcela vyvarovat některým negativním zážitkům, které zrakově postižení popisují. Určitě je stále přínosné šířit osvětu a zlepšovat informovanost zdravotnického personálu, jen tak lze odstranit některé zásadní negativní aspekty v kontaktu mezi zrakově postiženým pacientem a zdravotníkem. Při hospitalizaci je často způsob jednání s pacientem se zrakovým postižením především na sestře, která mnohdy komunikuje s pacientem mnohem častěji než lékař. Ve srovnání s minulostí stoupá počet rodičů se zrakovým postižením. Častěji je tedy možné potkat člověka se zrakovým postižením na novorozeneckém oddělení, na oddělení gynekologie, pediatrie. Pomineme - li oční oddělení, které navštěvuje člověk se zrakovým postižením z podstaty svého handicapu, je možné se setkat se s člověkem se zrakovým postižením v podstatě na všech odděleních napříč spektrem poskytované péče, častěji např. na oddělení diabetologie, nefrologie, interních odděleních, ortopedii apod.Pro lepší pochopení a uvedení do problému pacienta se zrakovým postižením v kontaktu se zdravotnickým personálem uvádím dva úryvky z knihy René Pastrňáka „Dokázal jsem, že to dokážu” (4), zážitky z pobytu v nemocnici z doby, kdy autor ztratil zrak následkem vážného autoimunitního onemocnění:

Abstract:

The fundamental prerequisite for effective care is quality communication between the nurse and the patient. Given the loss of vision, it is necessary for the nurse to pay attention to both verbal and non-verbal signals and adjust their communication to the individual needs of the patient. Additionally, it is important to create a safe and accessible environment that allows blind patients to navigate and maintain independence, not only within the healthcare facility but also beyond it. The nurse should be empathetic and sensitive to the patient’s needs, while also being aware of their professional competencies and seeking appropriate ways to help the patient face the challenges related to their visual impairment.Based on the gathered information, it can be recommended that caregivers, and especially general nurses, undergo specialized training focused on working with blind individuals. This training should cover not only theoretical foundations but also practical skills. Such education could significantly improve the quality of care and increase the comfort of patients with visual impairments.In conclusion, it can be stated that the role of the general nurse in the care of blind patients is demanding but also extremely important. Emphasis is placed on an individual approach and respecting the specific needs of patients, which requires both professional knowledge and personal approach, empathy, and a willingness to continually educate oneself. This work demonstrates how nursing care for blind individuals can be not only effective but also humanly enriching.

Klíčová slova

Všeobecná sestra v kontaktu s nevidomým pacientem, general nurse in contact with blind patient.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 12. 2025

Obhajoba závěrečné práce

• Archiv závěrečné práce je dostatečně naplněn.

Vyšší odborná škola MILLS

vyšší odborný program:
všeobecná sestra