Možnosti rozvoje venkova po vstupu ČR do EU na příkladu vybraných regionů Jihomoravského kraje s přihlédnutím k příhraničí Dolního Rakouska

Mgr. Lukáš Nevěděl, Ph.D.

Disertační práce

Development capabilities of rural regions after the integration of the Czech Republic into the European union based on case studies of selected regions of Jihomoravský kraj with regard to border regions of Niederösterreich

Anotace:

Cílem práce je pochopení vnitřních podmínek rozvoje území mezi Brnem, Břeclaví a Znojmem, které je svým krajinným rázem poměrně homogenní, po vstupu ČR do EU. Dosud málo používaným paradigmatem v ČR, jež bylo zvoleno pro předkládanou práci, je síťování významných lidí, kteří jsou do rozvoje – jeho percepce, plánování a implementace – zapojeni. Pozornost je dále věnována ohlasům a reakcím lidí, kterých se daný rozvoj týká. První kapitola práce představuje úvod do tématu a následně uvádí dvě komplexní práce z oboru. Zároveň jsou blíže definovány základní metody výzkumu a je vymezeno zájmové území s přihlédnutím k mezinárodnímu přesahu. Toto území je rozčleněno na základě historického vývoje, který se stále projevuje v každodenním životě, čímž jsou vyvolány otázky komparace a heterogenity území. Druhá kapitola zmiňuje autory, kteří se uvedenému území věnovali. Tato část práce je relativně stručná, ale pro účely výstupů, dle názoru autora, postačuje. Druhá část kapitoly uvádí čtenáře do směrů geografie, ekonomie a sociologie, které jsou vhodným nástrojem pro pochopení zkoumaného území a které reflektují zvolené paradigma práce. Tyto směry jsou poměrně mladé, a proto mohou splňovat předpoklady na závěrečné výsledky práce, které mají nabízet nové možnosti poznání. Třetí kapitola obsahuje přehled literatury. Ta tvoří širší kořeny pro následující kapitolu. Podobně jako v první, úvodní, kapitole, autor poukazuje na paralelní obory, které se dívají na zkoumané téma, jen poněkud jiným úhlem pohledu, který může obsahovat nové zdroje dalších výzkumů. Čtvrtá kapitola vychází z předchozí a tematicky se věnuje oblasti zájmu autora. Je členěna dle vědeckých disciplín, přičemž úvodní a závěrečná část rámuje tuto kapitolu do principů a do možných výzev. Pátá kapitola je exaktnějším pohledem, který analyzuje běžně dostupná statistická data. Tato data však slouží pro pochopení a interpretaci heterogenity území. Je velmi rozsáhlá i přesto, že v ní byly použity relativně jednoduché metody analýzy. Šestá kapitola se věnuje sociologickým šetřením. Účelem těchto šetření bylo dát zkoumané realitě nový rozměr a dostat se za běžně dostupné statistické informace. Dotazníková šetření obsahují kvalitativní informace o budoucích vizích a percepci území významnými aktéry, kteří jsou s velkou pravděpodobností schopni tuto percepci realizovat. Použité kvalitativní metody ověřují vypovídací schopnost dat a konceptů. Sedmá kapitola se v textu věnuje regionální polarizaci až fragmentaci zkoumaného území (zdánlivě homogenního, ale při hlubším pohledu heterogenního žitého prostoru). Tato kapitola obsahuje odkazy na kartogramy autora. Grafickou prezentací této části je poslední ucelený oddíl příloh. Osmá kapitola uzavírá a shrnuje teoretické přístupy a upozorňuje na další možnosti, které vychází z předkládané práce, ale i na nebezpečí obsažené v nich. Dále konstatuje, že úvodního cíle bylo dosaženo. Dále kapitola reflektuje dostatečné povědomí o tématech, metodice, metodách analýzy, dostatečné schopnosti analýzy a celkové syntézy tak, aby byla tato práce v tomto stavu dokončena. Dokončit zde neznamená ukončit, neboť jednou z použitých metod byla úplná participace autora, která i nadále trvá. Přílohy k práci jsou neméně důležité. Některé jsou duševním vlastnictvím jiných institucí, jiné slouží k přezkoumání autorovy metodiky i závěrů práce. Jako poslední část je k práci připojena prezentace tezí disertace, ve kterých je na počátku vysvětlen zvolený směr vzhledem k výzkumným záměrům současných odborníků v oboru.

Abstract:

The aim of the thesis is to gain a deeper insight into endogenous development of a relatively homogenous area between Brno, Břeclav and Znojmo after the integration of the Czech Republic into the European Union. Networking of local actors was chosen as a paradigm for this thesis since it is not commonly used in the Czech academic circles. Local actors are directly involved in perception, implementation and planning of the development. Furthermore, attention is paid to feedback and reactions of the people affected by the changes. The first chapter of the thesis introduces the topic and reflects findings of two major works in this field. It defines the key methods of the research and describes the study areas (including the international aspect) in greater detail. The area was divided with regard to its historical development because it continues to influence everyday lives of the inhabitants. This fact thus questions the perceived homogeneity of the area and possibility of comparison. The second chapter focuses on the authors who studied the area. It may be argued that this chapter is rather short but the author of the thesis is convinced that it provides enough information for the purpose of the work. The second part of the chapter pays attention to the fields of geography, economy and sociology, which are seen as efficient means of deeper understanding of the area, and which reflect the chosen paradigm. Some of these fields are relatively new and they may therefore provide innovative ways of analysing the reality. The third chapter is devoted to the literature review. The listed resources form a wider framework for the next chapter. Similarly to the first chapter, this part of the text introduces other fields which deal with the topic but which look at it from different angles. The fourth chapter is closely connected with the previous one and focuses on the main topic of the thesis. It is divided according to the individual fields. The first and the last parts of this chapter point to the underlying principles and possible challenges. The fifth chapter analyses exact data available from public sources. The data are used for better understanding and interpretation of the heterogeneity of the area in question. The chapter is quite extensive even though the methods used for the analysis are simple. The sixth chapter deals with sociological research. The aim of the research was to obtain new data that are different from the quantitative information found in the statistics. The survey contains qualitative information about the future development and about perceptions of the region by local actors who are very likely to be able to realize them. The qualitative methods, which were used, validate predicative value of the data and the concepts. The seventh chapter examines polarization and fragmentation of the region which at first appears to be homogenous but proves to be heterogeneous when examined more closely. The chapter also refers to the author's cartograms which can be found in the last part of the appendices. The last chapter summarizes the theoretical perspectives, highlights further possibilities arising from the thesis and points to the threats that the possibilities may cause. It states that the aims of the thesis were achieved despite slight modifications made during the writing process. The chapter also reflects sufficient knowledge of the topics, methodology and methods of analysis, and analytical and synthetical skills of the author that enabled him to finish the thesis. In this case finishing the thesis does not, however, mean the end of the whole project because the author of the thesis continues to participate in the development. The appendices of the thesis are also of a great importance. Some of the materials are intellectual property of several different institutions; others are used to verify the author's methodology and the conclusions of the thesis.

Klíčová slova

rozvoj venkova, rurální geografie (studia), síťování, behaviorální geografie, rural development, rural geography (studies), networking, behavioural geography

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 7. 2012

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 21. 2. 2013
• Vedoucí: doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.
• Oponent: RNDr. Radim Perlin, Ph.D., prof. RNDr. Peter Spišiak, CSc., doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Geografie (čtyřleté) / Regionální geografie a regionální rozvoj