Vliv neinvazivní stimulace vagového nervu na emoční regulaci u mladých dospělých mužů a žen

Bc. Tereza LÉTAVKOVÁ

Master's thesis

Effect of non-invasive vagus nerve stimulation on emotional regulation in young adults

Abstract:

Úvod: Prevalence deprese, umocněná probíhající pandemií COVID - 19, se celosvětově zvyšuje. Jením z navrhovaných mechanismů rozvoje a přetrvávání deprese je narušená regulace emocí. Elektrická stimulace vagového nervu prokázala svou účinnost v terapii u řady psychiatrických onemocnění, včetně deprese. Některé nedávno provedené studie naznačují také pozitivní účinky na samotnou emoční regulaci, jejímž prekurzorem je rozpoznávání emocí. Cíl: Cílem předložené diplomové práce bylo sledovat účinek dlouhodobé transkutánní vagové nervové stimulace na rozpoznávání emocí, která je prekurzorem emoční regulace u mladých dospělých mužů a žen. Předložená diplomová práce je součástí experimenální částí výzkumného projektu "Vliv (dys)funkce autonomního nervového systému na kognici a kognitivní pokles: longitudiální hodnocení", který byl podpořen Grantovou agenturou České republiky (registrační číslo: 17-22346Y). Metody: Mladí dospělí ve věku od 18 do 35 let (n = 24) byli v jednoduše zaslepené randomizované placebem a čekáním na intervenci kontrolované studii randomizováni do 1 ze 4 skupin: včasná aktivní tVNS (n = 7), pozdní aktivní tVNS (n = 6), včasná placebo tVNS (n = 4) a pozdní placebo tVNS (n = 7). Každý účastník byl do studie zapojen po dobu 28 dní, přičemž laboratorní měření probíhaly vždy po 14 dnech (celkem třikrát). Včasné skupiny (aktivní tVNS a placebo tVNS) využívaly stimuláční přístroj prvních 14 dní (4 hodiny denně), následných 14 dní již nikoliv. Pozdní skupiny (aktivní tVNS a placebo tVNS) využívaly přístroj až 14 do 28 dne (4 hodiny denně), zatímco prvních 14 dní nikoliv. Příznaky deprese byly hodnoceny pomocí standardizované škály CESD - 10 s cut-off hodnotou 8, která naznačuje přítomnost depresivních symptomů nebo nadprůměrné skóre v této škále. Rozpoznávání emocí bylo měřeno Emotion recognition testem (ERT) a jako hlavní výsledky ERT byly hodnoceny: správné odpovědi na 3 emoční výrazy, správné odpovědi na neutrální emoční výraz, čas odezvy pro správné odpovědi a intenzita vnímání smutných emočních výrazů pro správné odpovědi. Výsledky: Na vzorku 24 mladých dospělých jsme u aktivní tVNS a placebo tVNS mezi měřením 1., 2. a 3 nepozorovali statisticky významnou změnu v čase u sledovaných parametrů ERT: správné odpovědi na 3 emoční výrazy % (C < 1.17; p > 0.278) a správné odpovědi na neutrální emoční výraz % (C < 1,65; p > 0.198). Nicméně u účastníků s vyšším skóre ve škále hodnotící depresivní symptomy (CESD - 10 ? 8) se mezi 1. a 2. měřením u skupiny včasné aktivní tVNS (n = 5) ukázalo statisticky významné zlepšení u všech sledovaných parametrů ERT: správné odpovědi na 3 emoční výrazy % (C = 4.85, p = 0.028), správné odpovědi na neutrální emoční výraz % (C = 6.38, p = 0.012), intenzita vnímání smutných emočních výrazů pro správné odpovědi VAS (C = 8.05, p = 0.005) a skupinu včasné placebo tVNS (n = 1) nebylo možné hodnotit, jelikož zde byl pouze 1 proband. U účastníků s vyšším skóre ve škále hodnotící depresivní symptom (CESD - 10 ? 8) v pozdních skupinách (aktivní tVNS (n = 2) a placebo tVNS (n = 4)) jsme u žádného ze sledovaných parametrů ERT mezi 2. a 3. měřením nepozorovali statisticky významnou změnu (C < 1.83, p > 0.176). Závěr: Výsledky předložené studie naznačují, že dlouhodobá aktivní tVNS zlepšuje rozpoznávání emocí ve tváři druhých osob u mladých mužů a žen s vyšší mírou depresivních symptomů (CESD - 10 ? 8), přičemž u všech mladých mužů a žen (včetně těch bez depresivních symptomů a s podprůměrným skóre ve škále deprese) nemá tVNS na rozpoznávání emocí vliv. Při interpretaci výsledků je však třeba brát v potaz omezenou

Abstract:

velikost výzkumného vzorku předkládané práce, který nemusí být dostatečný pro odhalení efektu intervence. Pro objasnění účinku dlouhodobé tVNS na emoční regulaci je proto potřeba provést sledování na větším souboru jedinců.

Abstract:

Background: The prevalence of depression, exacerbated by the ongoing pandemic COVID - 19 is increasing worldwide. One of the proposed mechanisms for the development and persistence of depression is emotional dysregulation. Electrical stimulation of the vagus nerve was shown to be effective in a number of psychiatric disorders, including depression. Some recent studies also suggest positive effects on emotion recognition, precursor of emotional regulation. Aim: The aim of the diploma thesis was to investigate the effect of long-term transcutaneous vagal stimulation on emotion recognition (precursor of emotional regulation) in healthy young adult men and women. The presented diploma thesis is part of the research project "The impact of autonomic nervous system (dys)function on cognition and cognitive decline: longitudinal evaluation", which was supported by the Grant Agency of the Czech Republic (registration number: 17-22346Y). Methods: Young adults aged 18-35 years (n = 24) were in a single-blind randomized placebo-wait list controlled study randomized to 1 of 4 groups: early active tVNS (n = 7), late active tVNS (n = 6), early placebo tVNS (n = 4) and late placebo tVNS (n = 7). Each participant was enrolled in the study for 28 days, with laboratory measurements taken each 14 days (three times in total). Early groups (active tVNS and placebo tVNS) used the stimulator for the first 14 days (4 hours per day), but not for the next 14 days. The late groups (active tVNS and placebo tVNS) used the stimulator from 14 to 28 day (4 hours per day), without stimulation fot the first 14 days. Symptoms of depression were assessed using a standardized CESD - 10 scale with a cut-off value 8, which indicates the presence of depressive symptoms or an above-average score on this scale. Emotion recognition was evaluated by Emotion recognition test (ERT) and as main outcomes of ERT were assessed: correct responses to all stimuli, correct responses to neutral stimulus, response time in correct trials, intensity of perception of sad expressions in correct trials. Results: In a sample of 24 young adults, we did not observe in active tVNS and placebo tVNS a statistically significant change over time between measurements 1, 2 and 3 in ERT parameters: correct responses to all stimuli % (C <1.17; p> 0.278) and correct responses to neutral stimulus % (C <1.65; p> 0.198). However, in participants with higher score on the scale evaluating depressive symptoms (CESD - 10 ? 8), between the 1st and 2nd measurements in the early active tVNS group (n = 5), there was a statistically significant improvement in all monitored ERT parameters: correct responses to all stimuli % (C = 4.85, p = 0.028), correct responses to neutral stimulus % (C = 6.38, p = 0.012), intensity of perception of sad expressions in correct trials VAS (C = 8.05, p = 0.005) and the group of early placebo tVNS (n = 1) could not be evaluated, since there was only 1 proband. In participants with higher score on the scale evaluating depressive symptoms (CESD - 10 ? 8) in the late groups (active tVNS (n = 2) and placebo tVNS (n = 4)), we did not observe a statistically significant change in any of the monitored ERT parameters between the 2nd and 3rd measurements (C < 1.83, p > 0.176). Conclusion: The results of the present study suggest that long-term active tVNS improves the face emotion recognition only in people with higher rates of depressive symptoms, whereas in all young men and women (including those without depressive symptoms and with a below-average score on the depression scale) tVNS has no effect on the recognition of emotions. However, it is necessary to take into account the limited size of the research sample, which may not be sufficient to reveal the effect of the intervention. Therefore, larger studies are needed to elucidate the effect of long-term tVNS on emotional regulation.

Keywords

transkutánní vagová nervová stimulace, autonomní nervový systém, emoční regulace, rozpoznávání emocí, duševní onemocnění, deprese

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 7. 5. 2021

Accessible from:: 31. 12. 2999

Thesis defence

• Supervisor: Mgr. Vera Kristýna Jandačková, Ph.D.

University of Ostrava

Faculty of Medicine

Master programme / field:
Public Health Care / Public Health Protection