Pečovatelská zátež personálu v domovech pro seniory

Lenka INDROVÁ

Diplomová práce

Care Burden of Staff in Nursing Home for the Erderly

Anotace:

ABSTRAKT Cíl: Diplomová práce je zaměřena na problematiku pečovatelské zátěže personálu v domovech pro seniory. Cílem práce je zjistit, jak velká je psychická pracovní zátěž formálních pečujících v domovech pro seniory, dále byla hodnocena psychická pracovní zátěž ve vztahu k sociodemografickým údajům uvedeným v úvodu dotazníku. Metodika: V empirické rovině propojuje teoretické poznatky s průzkumným šetřením. Práce prostřednictvím kvantitativního výzkumu, jehož nástrojem je standardizovaný dotazník, zjišťuje, jak pečující personál vnímá psychickou pracovní zátěž. Pro popis dat byla použita popisná statistika (průměr, medián, modus, četnost, směrodatná odchylka a rozptyl). Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti 0,05 (5%). Zpracování bylo provedeno programem STATISTICA 12.1. Výsledky: Soubor zkoumaných formálních pečovatelů tvořilo celkem 91 respondentů (84 žen, 7 mužů) mezi nimiž měla nejpočetnější zastoupení skupina pečujících ve věku 41 - 50 let. Ve vztahu s výškou dosaženého vzdělání bylo zjištěno největší zastoupení středoškoláků s maturitou. Distribuováno bylo celkem 130 dotazníků, správně vyplněných se jich vrátilo 91, tyto pak tvořily celkový zkoumaný vzorek. V práci jsou pak následně interpretovány výsledky samotného průzkumného šetření, které probíhalo ve třech vybraných zařízeních. Výsledky výzkumu umožní identifikovat míru psychické pracovní zátěže formálních pečovatelů v domovech pro seniory. Závěr: V rámci zachování kvality poskytované péče je důležité zaměřit se na detekci pečovatelské zátěže a možné intervence. Výsledky výzkumného šetření pak dále mohou posloužit jako zdroj informací pro management jednotlivých zařízení ke zlepšení pracovní hygieny svých zaměstnanců.

Abstract:

ABSTRACT Objective: This thesis is focused on nursing staff workload in nursing homes. The aim is to find out how big is the mental workload formal caregivers in homes for the elderly, also was assessed mental workload in relation to socio-demographic data referred to in the introduction to the questionnaire. Methods: empirical level interconnects theory with reconnaissance survey. Working through quantitative research, whose tool is the standardized questionnaire determines how caring staff perceived mental workload. For a description of the data used descriptive statistics (mean, median, mode, frequency, standard deviation and variance). Statistical tests were evaluated at a significance level of 0.05 (5%). Processing was performed using STATISTICA 01.12 Results: The file formal caregivers surveyed consisted of 91 respondents (84 women, 7 men) among whom was represented the largest group of caregivers aged 41 to 50 years. In relation to the height of educational attainment was found the largest share of secondary school graduates. Distributed a total of 130 questionnaires properly filled 91 of them returned, they constituted the total sample of interest. The paper subsequently interpreted the results of actual research that was carried out in three selected devices. The research results will allow to identify the degree of mental workload formal caregivers for the elderly. Conclusion: In order to maintain the quality of care is important to focus on the detection of nursing workload and possible interventions. The results of the research can then also serve as a source of information for the management of individual devices to improve work hygiene of their employees.

Klíčová slova

Pečovatelská zátěž, personál, senior, domov pro seniory

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 4. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Hana Lukšová, Ph.D.

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA

Fakulta sociálních studií

Magisterský studijní program / obor:
Zdravotně sociální péče / Koordinace rehabilitace a dlouhodobé zdravotně sociální péče