Ferro et igni: Analýza cílů franckých tažení proti Avarskému kaganátu v letech 791-796

Pavel HORKÝ

Bakalářská práce

Charlemagne's Avar Wars

Anotace:

Války, které vedl Karel Veliký s Avary, byly jeho současníky považovány za jeden z nejnáročnějších vojenských podniků, který kdy vedl. I přesto jsou dnes prakticky opomíjeny historiky, kteří se zabývají karolinským vojenstvím. Cílem této práce je proto přinést rozbor franckých vpádů do Karpatské kotliny, které se odehrály mezi roky 791 a 796, a odhadnout francké strategické cíle. Abych tohoto záměru dosáhl, analyzoval jsem prameny k těmto tažením, porovnal jejich svědectví s geografií Podunají a obecnými vzorci karolinského válečnictví a zhodnotil závěry dosavadního bádání. Tento přístup mi umožnil konstatovat, že původním Karlovým cílem bylo porazit svého protivníka sérií tažení a první tažení z roku 791 byla koncipována s ohledem na tento záměr. Jejich cílem bylo zničit avarská opevnění podél cest do vnitrozemí kaganátu a oslabit možnosti avarské obrany. Fakt, že se Frankové zastavili na několik dní na soutoku Dunaje a Ráby, naznačuje, že mezi francké cíle mohlo patřit také vybojování polní bitvy s Avary někde v tomto prostoru. V pozdějších letech byly cíle výprav skromnější vlivem nepříznivé politické situace v Evropě. Vonomírům nájezd z roku 795 byl pravděpodobně zamýšlen jako pokus zachovat politickou nestabilitu, která zachvátila kaganátu a posílit chaos, který vznikl poté, co byli avarští vládcové zavražděni. Díky tomu, že byl tento nájezd úspěšný, uspořádali Frankové následujícího roku ambicióznější tažení, jehož cílem bylo přivést kaganát pod franckou vládu, což se nakonec podařilo. Na rozdíl od původního plánu však byla tato výprava vedena s méně muži a také zdroji.

Abstract:

Charlemagne's wars with the Avars were perceived by their contemporaries as one of the most strenuous struggles he had ever waged during his long career as a military commander. Yet, they are mostly overlooked by most historians interested in Carolingian warfare. Therefore, the aim of this thesis is to analyse Frankish incursions into the Carpathian Basin that took time from 791 to 796 and to provide an assessment of Frankish strategic aims. To achieve this goal, I scrutinised available primary sources, compared their testimony with geography of the region and Carolingian warfare in general and discussed the assessments which are to be found in the secondary literature. This approach allowed me to conclude, that initially, Charlemagne intended to lead a series of campaigns to gradually weaken his enemies and that the incursions of 791 were shaped mainly by this idea. Their aim was to destroy the Avar fortresses along the routes to the khaganate and to weaken the defensive potential of the Avars. Also, the fact, that the Franks stopped on the confluence of the Danube and the Raba rivers, suggests, that Charlemagne's intention might have included defeating the Avar army in an ordinary pitched battle. In later years, the scope of the aims and campaigns shrunk significantly due to the unfavourable political situation in the rest of Europe. Vonomír's raid of 795 was probably designed as an attempt to keep the political instability within the khaganate and to strengthen chaos that ensued after its rulers had been murdered. Thanks to the success of this raid, the Franks grew bolder in their aims and the next campaign was intended to bring the whole khaganate under the Frankish rule. However, contrary to the original plan from the early 790's, the final strike was conducted with far less men and resources.

Klíčová slova

Avaři, Frankové, Strategie, Vojenství, Karel Veliký

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 5. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Mgr. Jan Stejskal, M.A., Ph.D.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Historické vědy / Historické vědy / Anglická filologie