Schopnost dětí s poruchami učení a chování rozlišit emoce psa

Bc. Petra Eretová

Master's thesis

Ability of children with learning and behaviour disorders to recognize emotions of dogs

Abstract:

Pilotní výzkum si kladl za cíl zjistit schopnost dětí se specifickými potřebami rozpoznat ze zvukových nahrávek a z videoklipů emoční stav štěkajícího psa. Nahrávky byly přehrávány dvěma rozdílným skupinám dětí - výzkumné skupině složené ze žáků specializované základní školy pro děti se specifickými potřebami ve věku 8-16 let a kontrolní skupině žáků klasické základní školy ve věku 6-15 let. Výzkum měl odhalit, zda sledované děti dokážou každou nahrávku a videoklip správně zasadit do kontextu a situace, za nichž byl pořízen - tedy zda pes štěkal na cizince za plotem, nebo byl uvázán bez přítomnosti svého majitele, nebo zda si hrál. Děti měly zároveň ke každé zvukové nahrávce i videoklipu přiřadit jednu ze čtyř základních emocí (vztek, strach, smutek, radost) tak, jak je podle jejich názoru psi dávali nejvýrazněji najevo, a své odpovědi zaznamenávat do dotazníku. Experiment měl odhalit, zda věk, pohlaví a zkušenost se psy respondentů spolu s vlivem školy, kterou navštěvují, nějak ovlivňuje charakter jejich odpovědí. Dále bylo cílem určit, jestli děti dokáží rozpoznat situace, při kterých byly všechny nahrávky pořízeny a které emoce na nich byly nejpravděpodobněji zachyceny spíše podle akustických parametrů audionahrávek, nebo jestli k tomuto úkolu spíše použijí kombinovaný audiovizuální vjem z videoklipů. Dotazníky byly pro větší srozumitelnost koncipovány formou ilustrací a přiřazování emocí probíhalo pomocí kontrolních fotografií lidské tváře, za použití přiděleného barevného kódu. V případě určování situací nebyl prokázán rozdíl výkonu mezi dětmi se specifickými potřebami a dětmi z kontrolní skupiny a nebyl zjištěn ani vliv věku, pohlaví a zkušenosti se psy. Naopak při určování dominantních emocí nahrávek byl u dvou zvukových nahrávek a jednoho videoklipu zjištěn významný vliv kombinovaného efektu věku dětí a školy, kterou navštěvují, kdy u nahrávek situace "sama" a "plot" byli respondenti z kontrolní skupiny se stoupajícím věkem úspěšnější než respondenti z výzkumné skupiny. U nahrávky "sama" uvedlo 20 % respondentů neočekávanou emoci "strach", jednalo se převážně o starší dívky z kontrolní skupiny. To může značit jak chybu, tak pozdní rozvoj diferenciačního vzorce pro strach (pro nějž je pozdější rozvoj než pro ostatní emoce znám), který by u dětí se sníženou komunikační schopností mohl nastat ještě později. Jedná se však pouze o pilotní studii; pro objektivní výsledky výzkumu je nutné experiment zopakovat s větším množstvím respondentů a zahrnout větší množství pořízených nahrávek a tím eliminovat pravděpodobnost metodických chyb.

Abstract:

This study aimed to reveal whether special-needs children are able to recognize emotional state of barking dogs from listening to sound recordings and waching short videos of dogs. The recordings and videos were played to two groups of children - the experimental group of pupils of a specialized elementary school aged 8 - 16 years, and the control group of children attending a regular elementary school aged 6 - 15 years. The experiment was designed to show the children's ability to put each sound recording and video into context of the situation it was recorded in - the dog barking on a stranger at the fence, the dog playing, or the dog being left behind by its owner. Furthermore, the children were asked to note which of four basic emotions (anger, fear, sadness, joy) they felt was most dominant in the dogs in each sound recording and video. The experiment was supposed to shed light on how age, gender, and experience in owning a dog shape the character of the children's answers, coupled with the effect of which school they were studying. Next, the goal was to distinguish whether the children relied solely on acoustic parameters of the sound recordings to make their judgment, or whether they preferred the combined audio-visual input of the videos to decide on each situation and emotion. In the case of deciding the situation of each recording and video, no significant difference in performance between the experimental and the control group was found, along with no indication of any effect of age, gender or experience in handling dogs. On the contrary, during assigning emotions to two recordings (situations "stranger" and "alone") there was a significance of the interaction between the effects of school and age - it was found that children in the control group became better at assigning expected emotions to these recordings than children in the experimental group. The video of the "alone" situation was unexpectedly marked as "fearful" by 20 % of respondents, most of which were older girls from the control group. This could mean a methodical mistake as well as an indication of the late-blooming development of the recognition frame for fear (which is known to come well after some other emotions such as joy or sadness) and could be yet to emerge in children with affected communication ability. This study is pilot research only; for more objective results the experiment needs to be repeated with a larger amount of participants and using more recordings of each situation, thus eliminating probabilities of methodical errors.

Keywords

pes, štěkot, emoce, děti se specifickými potřebami, poruchy, canisterapie

Keywords

dog, barking, emotions, special-needs children, disorders, dog-assisted therapy

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 11. 4. 2017

Thesis defence

• Supervisor: doc. Ing. Helena Chaloupková, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme / field:
Animal Science / Special Animal Raising