Jan Furbe a Matouš Benedikt Rutka - moravští varhaníci 18. století a jejich kompoziční činnost

Bc. Pavel Žůrek, Ph.D.

Diplomová práce

Jan Furbe and Matouš Benedikt Rutka - Moravian Organists of the 18th Century and their Compositions

Anotace:

Diplomová práce Jan Furbe a Matouš Benedikt Rutka – moravští varhaníci 18. století a jejich kompoziční činnost si klade za cíl rekonstrukci života a díla dvou moravských varhaníků, kteří působili v 18. století v benediktinském klášteře Rajhrad. Ačkoliv je Jan Furbe (1715? – 1775?) skladatelem lokálního významu, jeví se po zhodnocení listinných materiálů a analýze vybraných kompozic jeho osobnost jako velmi zajímavá. Jeho dílo čítající přes 50 skladeb převážně chrámové hudby, ale také dnes ztracené světské skladby, dále unikátně dochovaný školní projekt a postřehy o rajhradském hudebním životě a poměrech v klášteře nám umožnilo podat plastický obraz jeho životních osudů a tvorby. Z jeho kompozičního stylu vyplývá, že Furbeho můžeme označit za představitele „galantního stylu“ v moravské chrámové hudbě 18. století. Význam Matouše Benedikta Rutky (1745? – 1824) je spíše v rovině hudebně sběratelské a v interpretační činnosti. Pro rajhradský klášter opatřoval dobové novinky světské instrumentální hudby významných autorů. Jako skladatel se Rutka řadí svým nevelkým dílem již do stylu rozvitého klasicismu.

Abstract:

The main point of this thesis Jan Furbe a Matouš Benedikt Rutka – moravští varhaníci 18. století a jejich kompoziční činnost (Jan Furbe and Matouš Benedikt Rutka – Moravian organists of 18th century and their compositions) is to re-create life and musical activity of two Moravian organists, which were active in benedictine monastery of Rajhrad. To make this topic clear unique preserved sources about their life, above all Furbe’s personal correspondence and letters with priors of monastery of Rajhrad and with the chief economic guvernor of Rajhrad, Ignac Walter, are used. Although Jan Furbe (1715? – 1775?) is considered to be a composer of local importance, looking on his letters and his musical output, he seems to be an interesting personality. Coming out from a musical analyse of his work, we could designate Furbe as a representative of „galant style“ in Moravian church music of the 18th century. The importance of Matouš Benedikt Rutka (1745? – 1824) is rather in his musical collector and interpreter activity. His activity as interpreter and copyist of first-rate contemporary compositions for keyboard surely influenced his own composition style, that he used in creation of his very fine organ solo in the Benedictus of his only mass in C major.

Klíčová slova

Jan Furbe, Matouš Beneditk Rutka, moravští varhaníci, 18. století, Rajhrad, hudba v benediktinských klášterech, chrámová hudba, analýza mešních kompozic, galantní styl, vedoucí kůru rajhradského kláštera, Moravian organists, galant style, music of the 18th century, music of the benedictine monasteries, church music, analysis of mass compositions

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 25. 6. 2009

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 2. 9. 2009
• Vedoucí: doc. PhDr. Jana Perutková, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury / Hudební věda