Pracovní doba - srovnání současné a předchozí právní úpravy v ČR

Mgr. Marina Možárová

Diplomová práce

Working Time

Anotace:

Uplynul již rok od nabytí účinnosti nového zákoníku práce, tedy zákona č. 262/2006 Sb. Ihned při nabytí účinnosti tohoto právního předpisu bylo jasné, že se v něm vyskytují technické chyby a rovněž úprava některých ustanovení neodpovídala potřebám zaměstnavatelů ani zaměstnanců. Účastnici pracovněprávních vztahů byly zvyklí na určitý systém a posloupnost, který jim poskytoval zákoník práce účinný do 31. prosince 2006, který byl používán více než 40 let. Určitě i nynější zákoník práce jednou bude více srozumitelnější než se některým z nás nyní zdá. Některá ustanovení budou potřebovat výklad, bude potřeba rozhodnutí soudů, některá ustanovení budou novelizována. Zákoník práce č. 262/2006 Sb., byl novelizován ještě v závěru roku 2006 zákonem č. 585/2006 Sb. Tato první novela odložila účinnost zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění o jeden rok, což se promítlo i do zákoníku práce, a to do § 191 a navazujících ustanovení. Zákoník práce 262/2006 Sb., pak v roce 2007 byl novelizován nepatrnou změnou zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů. Tento zákon doplnil v § 124 odst. 3 do tabulky pro stanovení výše příplatku za vedení i „ ředitele Ústavu pro studium totalitních režimu“ a do § 303 odst. 1 písm. b) zařadil mezi zaměstnance, kteří mají zvláštní povinnosti, vyplývající ze zvláštního postavení státních či jiných orgánů a institucí a které směřují k zajištění jejich nestrannosti a neovlivnitelnosti při výkonu státní či jiné veřejné správy, i zaměstnance „ Ústavu pro studium totalitních režimů“ Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007 Sb. přinesl kromě změn v daňových a sociálních předpisech i změny v zákoníku práce. První změna úzce souvisí se zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění nabude účinnosti 1.1.2009, do té doby bude platit novelizovaný zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, věcnou změnou však je, že od 1.1.2008 nebude za prvé tři kalendářní dny pracovní neschopnosti zaměstnanci náležet nemocenské (od roku 2009 náhrada mzdy) – jde o tzv. „karenční“ dobu. V reakci na změny v oblasti nemocenského pojištění provedené zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který stanoví, že nemocenské náleží teprve od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény pojištěnce, upravil zákoník práce v § 191 nový typ náhrady mzdy nebo platu, kterou je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci v pracovním poměru v období prvních 14 kalendářních dnů trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény namísto nemocenského, a v § 192 stanovil podmínky, za nichž tato náhrada přísluší. Do 31.12.2008 podle účinného zákona o nemocenském pojištění č. 54/1956 Sb. a od 1.1.2009 podle nového zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. nebude za prvé tři kalendářní dny pracovní neschopnosti náležet zaměstnanci nemocenské (náhrada mzdy). Při uznávání dočasné pracovní neschopnosti postupuje ošetřující lékař podle vyhlášky č. 31/1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti. Zákoník práce 262/2006 Sb. v § 191 v poznámce pod čárou 58 neodkazuje pouze na nový zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., ale také na současný účinný zákon č. 54/1956 Sb. Zákon č. 585/2006 stanoví v části třetí, díl 2, že byl vložen § 393 a zákoníku práce, který stanoví: - účinnost § 57, § 66 odst. 1 a § 192 až 194 se odkládá do doby nabytí účinnosti nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění - vznikla-li dočasná pracovní neschopnost nebo byla-li nařízena karanténa přede dn

Anotace:

em, od něhož nabývá účinnost nový zákon o nemocenském pojištění, zaměstnavatel náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracovní činnosti podle § 192 až 194 po dobu této dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nevyplácí. Další změnu přináší zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení ( insolvenční zákon), který nahradil dosavadní právní úpravu obsaženou v zákoně č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Novelou tohoto zákona, která nabyla účinnosti ke stejnému datu, došlo též ke změně zákoníku práce, a to v ustanoveních o hromadném propuštění ( § 62 a 63 zákoníku práce) a o přístupu k nadnárodním informacím (§ 289 zákoníku práce). Jde o změny víceméně terminologické. Insolvenční zákon byl přijat dříve než nový zákoník práce (účinnosti měl nabýt dokonce už 1.1.2007, ale zákonem č. 108/2007 Sb. byla jeho účinnost o rok odložena) a tak nemohl reagovat na všechny změny, ke kterým v pracovněprávních předpisech mezitím došlo . Parlament schválil v závěru roku 2007 ještě další, tzv. „technickou“ novelu č. 362/2007 Sb., jejíž účinnost nastala 1.1.2008. Tato novela zákoníku práce neobsahuje politicky sporná a konfliktní ustanovení, ani reakci na návrhy poslanců a senátorů podané ve druhém pololetí roku 2006 Ústavnímu soudu na zrušení některých ustanovení zákoníku práce. Novela neobsahuje ani koncepční změny, které vyplývají z Programového prohlášení vlády. Návrh koncepčních a věcných změn by měl být vládou předložen Parlamentu České republiky až v návaznosti na nález Ústavního soudu. Ústavní soud bude především posuzovat promítnutí zásady „ co není zakázáno, je dovoleno“ a delegační princip ve vztahu k občanskému zákoníku . Z praktického hlediska používání zákoníku práce řeší zákon č. 362/2007 Sb. tyto okruhy: - rovné zacházení a zákaz diskriminace – zákoník práce řeší důsledky neschválení antidiskriminačního zákona, čili problematiku, která dříve obsažena v § 1 odst. 3 až 10, § 7 odst. 4 až 6 a § 28 zrušeného zákoníku práce č. 65/1965 Sb. Nyní sněmovna ve středu, 19.3.2008, schválila návrh antidiskriminačního zákona. Norma má pomoci zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči či například sociálním výhodám bez ohledu na věk, rasu, národnost nebo sexuální orientaci. Návrh zákona nyní posoudí Senát a prezident . - Vznik pracovního poměru jmenováním – další důležitou změnou v zákoníku práce je zpřesnění právní úpravy okruhu zaměstnanců, kterým vzniká pracovní poměr jmenováním. Podle § 33 odst. 3 zákoníku práce se jmenováním zakládá pracovní poměr u vedoucích zaměstnanců, o nichž to stanoví buď přímo zákoník práce nebo zvláštní právní předpis, např. zákon č. 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, aj. - Odchylná úprava pro některé skupiny zaměstnanců – ustanovení § 5 zákoníku práce se rovněž mění, a sice tak, že pracovněprávní vztahy pedagogických pracovníků se v budoucnu budou řídit zákoníkem práce, pokud zvláštní právní předpis, zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, nestanoví jinak. - Zkušební doba – podle dosavadního § 35 zákoníku práce, který upravuje zkušební dobu, vznikaly v praxi nejasnosti kolem přesného počítání zkušební doby na začátku pracovního poměru . - Odstupné – při okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem ( podle § 56 zákoníku práce) nový zákoník práce zapomněl na právo zaměstnance, který okamžitě zrušil pracovní poměr z tzv. zdravotních důvodů, na odstupné, což se nyní napravuje. - Mzdy – smluvní ujednání bude vylučovat postup pro ocenění práce přesčas stanovený v § 114 odst. 1 zákoníku práce (změna se týká doplnění § 114 odst. 3 zákoníku práce). V § 116 a 118 zákoníku práce se s ohledem na ustanovení § 2 zákoníku práce sjednocuje právní úprava příplatků ke mzdě, tak že zákon stanoví, že jinou minimální výši a způsob určení příplatků lze sjednat jen v kolektivní smlouvě. - Legislativně – technické změny – zákoník práce reaguje na skutečnost, že byl přijat zákon o zdravotní péči, se kterým nový zákoník práce v roce 2006 počítal. Další změnou je rozšíření všech ustanovení, která se dosud vztahovala na manžela či manželku zaměstnance, také na partnery podle zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. A další změny terminologii tak, aby odpovídaly současně znění jiných platných zákonů. - Pracovní doba - pro shrnutí lze za nejzávaznější koncepční změny zákoníku práce v rámci úpravy pracovní doby, vymezit jako: • umožnění výkonu práce zaměstnancům mladším než 18 let v souhrnu nejvýše 40 hodin týdně při délce směny nejvýše 8 hodin,(změna § 79 odst.2 písm. d), a doplnění § 79a zákoníku práce) • umožnění změn rozvržení pracovní doby v případě konta pracovní doby v jeho průběhu, (změna v doplnění § 84 odst. 2 zákoníku práce) • právní úprava pružného rozvržení pracovní doby, pokud jde o týdenní nebo čtyřtýdenní období, ( změna v doplnění § 85 odst. 3 zákoníku práce) • vypuštění předchozího souhlasu jednotlivých zaměstnanců k zavedení konta pracovní doby, ( změna § 86 odst. 1 zákoníku práce) • úprava možnosti rozdělení přestávky v práci na jídlo a oddech do více částí tak, že alespoň jedná část této přestávky musí činit nejméně 15 minut, (změna § 88 odst. 2 zákoníku práce) • možnost nahrazení odpočinku mezi dvěma směnami zaměstnanců v zemědělství při sezónních pracích v období následujících 3 týdnů od zkrácení tohoto odpočinku, ( změna v § 90a zákoníku práce) • možnost kompenzace zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu při sezónních pracích v zemědělství za období 6 týdnů na základě dohody celkem alespoň na 210 hodin, (změna § 92 odst. 4 zákoníku práce) • ponechání zákazu zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas, v případě zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o dítě mladší než 1 rok bude moci zaměstnavatel výkon práce přesčas s těmito zaměstnanci dohodnout. ( změna § 241 odst. 3 zákoníku práce) Důvodem přijetí všech těchto novel je především fakt, že návrh nového zákoníku práce č. 262/2006 Sb., byl projednáván v Parlamentu České republiky na samém konci volebního období vlády. Především byl velmi uspěchán a to v době kdy se projednávali další zákony, které zasahovaly do problematiky upravované zákoníkem práce. Některé z těchto návrhu např. schváleny nakonec nebyly, ačkoliv zákoník práce již s těmito počítal. Na závěr chci říct, že další změny, které budou přinášet novely zákoníku práce, by měly směřovat k větší liberalizaci pracovního práva a pružnějšímu trhu práce a to vše v souladu s evropskými i světovými trendy. Dále bude nezbytné vzít v úvahu i dokument Evropské komise, tzv. Zelenou knihu o modernizaci pracovního práva, která byla předložena k diskusi členským státům. Evropská komise tímto zahájila veřejnou diskusi na téma alternativních forem zaměstnávání, které by měly poskytnout zaměstnavatelům více pružnosti při sjednávání pracovněprávních vztahů a zároveň garantovat zaměstnancům dostatečnou jistotu zaměstnání . Rovněž by bylo účelné zúžit rozsah, zpřehlednit a zjednodušit právní úpravu pracovněprávních vztahů.

Abstract:

Already a year passed since the new Labour code came into force, act no. 262/2006 Digest. Right at the time of introduction of this legal enactment, it was obvious that there are technical mistakes and also formulation of some regulations were not in accordance with employees and employers needs. Parties of labour relations were used to a certain system and order, which was provided by the Labour code valid until 31st December 2006, which had been valid for over 40 years. By all means even the current Labour code will be more comprehensible then it seams to be to some of us. Some of the regulations will need to be accompanied by interpretation, order of court; some of the regulations will be amended. After year duration of the current labour code, a technical amendment of act comes into a “life”, act no. 326/2007 Digest, amendment of the Labour code. During year 2007 there were presented another three amendments of the Labour code, which are related to changes in other acts, namely act no. 181/2007 Digest, about Institution for totalitarian regime study and about Archive of safety elements, furthermore in association with approval of law no. 261/2007 Digest about stabilization of public budgets, and then low no. 296/2007 Digest, which changes low no. 182/2006 Digest, about failure and ways of its solving. At the end of 2006, coming into enter be, the Labour code was amended by low no. 585/2006 Digest, in link to shift of efficiency of the new law no. 187/2006 Digest, about health insurance. Reason for acceptance of all these amendments is mainly the fact that the proposal of the Labour code no. 262/2006 Digest was discussed in the Parliament of the Czech republic at the very end of the election period of the present government. I think that the Code of labour was very much rushed, especially at the same time when another codes were discussed, which were in close link to the Labour code. Some of the readings were not for example validated, despite the fact that the Labour code already related to them. Therefore in the future, proposals of conceptual and relevant changes should be presented to government of the Czech republic in accordance with findings of Constitutional court. To summarize the most mandatory concept ional changes in the Labour code no. 262/2007 Digest, as for amendments in working hours: - allowing employees younger 18 years of age to work, total of 40 hours a week, duration of shift no more then 8 hours (change § 79 paragraph 2 letter d) and supplementation § 79a Labour code) - allowing changes in the layout of working hours in case of account of working time in its duration (change in supplementation § 84 paragraph 2 Labour code) - legislative correction of flexible layout of working hours, in case of a week or four week period (change in supplementation § 85 paragraph 3 Labour code) - cutting out previous agreement of individual employees to establish account of working time (change § 86 paragraph 1 Labour code) - possibility of flexible dividing of working breaks for food and rest into more parts, so that at least one of these parts is at least 15 minutes in duration (change § 88 paragraph 2 Labour code) - possibility of compensation of rest between shifts of employees working on farms at seasonal jobs in the period of three weeks following since the shortening of the rest (change in § 90a Labour code) - possibility of compensation of continuous rest during week at seasonal jobs in farming for period of 6 weeks based on an agreement at least for 210 hours in total (change § 92 paragraph 4 Labour code) - keeping prohibition to employ pregnant women by overtime work, as for workers looking after a child younger then 1 year of age, the employer can make an agreement with these workers regarding overtime work (change § 241 paragraph 3 Labour code) Further changes, which will be presented by novels of Labour code, should tend to bigger liberalization of labour law and bigger flexibility of labour ma

Abstract:

rket and all this in accordance with European and world trends. Further, it will be necessary to take into account the document of the European committee, Green book, about modernization of labour law, which was presented for discussion to member states. Also it would be efficient to narrow range, make more legible and simple legal coding of labour-law relations. .

Klíčová slova

pracovní doba, doba odpočinku, přestávky v práci, konto pracovní doby, dovolená, pracovní poměr, pracovní pohotovost, pružné rozvržení pracovní doby, stanovená týdenní pracovní doba, bezpečnostní přestávka, přestávka na jídlo a oddech, rovnoměrné a nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, nepřetržitý odpočinek v týdnu.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 4. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 5. 9. 2008
• Vedoucí: JUDr. Jana Zachovalová, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Právo a právní věda / Právo