Proměny Apuleiových Metamorfóz. Pokus o všestrannou analýzu literárního díla.

PhDr. Jan Janoušek, Ph.D.

Disertační práce

Transformations of Apuleius' Metamorphoses. An Attempt at a Complex Analysis.

Anotace:

Disertace se zabývá všestranným rozborem Apuleiových Metamorfóz z hlediska literárně historického, kompozičního, filosofického a religionistického. Dílo, které bývá často hodnoceno jako román, je jak poutavým literárním textem, který si v průběhu staletí získal popularitu u čtenářů, tak komplikovaným polysémantickým a mnohovrstevnatým poselstvím, otevírajícím se až po složité mnohostranné sondáži. K tomuto účelu využil autor metodiku hermeneutiky, kteerá se po původním předporozumění dílu snaží s pomocí tzv. hermeneutického kruhu dostat až do jádra myšlenkového a estetického poselství díla. Výsledkem studie je konstatování, že autor románu, tj. Apuleius vytvořil skutečně komplikované a komplexní dílo, kde s využitím tradičních i inovativních literárních postupů vede čtenáře k osobní iniciaci, jež je v díle dána příklady jeho hlavních hrdinů Psýché a Lucia. V této románové iniciaci je rovněž podstatný motiv cesty, který ztvárňuje nejen pohyb v prostoru a časoprostoru, ale také ve vnitřním světě hrdinů. Apuleiovo dílo je tak cenným dokladem antického myšlenkového dědictví, spějícího od doby klasické přes středověk do novověku.

Abstract:

Summary. Apuleius´ Metamorphoses as a novel about a journey. Since its beginning the ancient literature often made use of the journey motif. Such is the case of Homer‘s Odyssey, Aeschylus‘ Oresteia, Sophocles‘ Oedipus and many other famous works such as Herodotus‘ Historiae, where this motif became one of the most important methods of the work‘s composition. Analyzing diverse cases of this motif‘s use we are forced to pose an important question to ourselves: how can it be classified? Is it really a motif or perhaps „a little more“? From my point of view, the use of the journey image in literature (and not only in the antiquity) may be defined as an hermeneutical metaphor. What does it mean? It means, that this motif creates a dynamical sphere of hermeneutical possibilities. The original meaning of the expression hermeneutics is „to practice Hermes‘ discipline“ and hermeneuein „to be like Hermes“. For a contemporary literary scholar, using a hermeneutical method involves means opening up text in as many ways of interpretation as possible, i.e. to find the intention with which the author wanted to address his readers. It´s not necessary to emphasize, that a hermeneutical approach assumes a reverence for the subject of the research and the author of this contribution is aware of the fact that a great part of the intrinsic meaning of a text will remain a mystery. According to this method of interpretation a journey can play a role of a motif (a quite neutral notion), metaphor, symbol, or theme. In this sense, one metaphor in its explication can become an organizing principal of a literary work as a whole. The subject of my dissertation is the analysis of the Apuleius‘ Metamorphoses. I shall explore the way the motif, metaphor, symbol, and theme of journey become on one hand its outer organizing principle as a matter of the composition and on the other hand the inner spine of the whole novel. The fact that a journey from one point to the other represents the principle of its composition is evident at first sight. The other significations of this metaphor are more subtle and create a complicated net of corresponding motifs and meanings. The journey of the central hero is a circular one (like the hobbit‘s journey „there and back again“) – in our case Lucius‘ journeys from Corinth to Corinth. The relation of the other characters‘ journeys in the episods may be compared to lines perpendicular to the main circle. These additional journeys (episodes) create the „inner fuel“for the hero‘s peregrination. Only one of these episodes may be appraised in a similar way as it were the main plot. It is the tale of Amor and Psyche. The latter‘s journey also bears features of a circle: the whole of it is practically represented like a return to the lost husband. In this manner, it creates a circle, innerly concentric with the story of Lucius. A specific journey is the hero‘s pilgrimage to the goddes Isis- simultaneously a search of his own self: the innermost legacy of the Apuleius´ novel.This progress of the hero relates not only to the last book (11) of the novel, where it culminates, but it is embedded in the whole of the semantic texture of the work. Using the theme of the journey in such an extraordinary way, Apuleius becomes one of the founders of an important stream Europe‘s literature: the stories of pilgrims. It seems to me quite obvious that this kind of stories can be interpreted hermeneutically because of Hermes being the archetype of a pilgrim and in a way a patron of modern scholars.. After all, Hermes plays an important role both in Apuleius‘ novel and in his philosophy, where with regard to his African origin one can find certain traces of this (i.e. hermetic) thought.

Klíčová slova

Cesta, román, mystérium, hledání, proměna, zasvěcení, ztráta, nalezení, hermeneutika, analýza, platónská filosofie, filologická kritika, hermeneutický kruh a spirála, poznání, završení, ancient romance, metamorphosis, hermeneutics, analysis, hermeneutical circle, mystery, theme of journey and return.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 2. 2009

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 25. 2. 2009
• Vedoucí: doc. PhDr. Daša Bartoňková, CSc.
• Oponent: doc. Mgr. Katarina Petrovićová, Ph.D., doc. PhDr. Eva Kuťáková, CSc.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Filologie / Klasická filologie