Nová právní úprava ochranných známek a elektronická media

JUDr. Roman Horáček, Ph.D.

Doctoral thesis

New Czech Trademarks Law and Electronic Media

Abstract:

Úkolem této práce byl teoretický rozbor právního institutu ochranných známek s přihlédnutím k nové právní úpravě ochranných známek včetně dopadu na jiné právní instituty práv na označení a elektronická média a uvedení příslušné, dostupné správní a soudní judikatury. Práce svým členěním slouží k hlubší orientaci v problematice práv na označení především ochranných známek, označení původu a zeměpisných označení, včetně navazující kapitoly týkající se soudního řízení ve věcech práv průmyslových a přezkumu správních rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví. V poslední kapitole je zmíněna problematika práv na označení a jejich interakce s moderní podobou elektronických medií. Část věnovaná právům na označení je zaměřena na rozšíření teoretického základu tohoto moderního právního oboru. Je mi známo, že oblast průmyslového vlastnictví obecně osciluje na pomezí práva občanského ( z hlediska svého zařazení mezi práva k duševnímu vlastnictví) a práva obchodního ( s ohledem na svou nepominutelnou vazbu na otázky nekalé soutěže a obecně na právo soutěžní). Domnívám se však, že průmyslové vlastnictví si již vymohlo své postavení v právním systému jako samostatný právní (vědní) obor. Tomuto názoru svědčí také jeho1 zařazování mezi samostatné vědní obory na zahraničních vysokých školách či případná a úplná specializace těchto na práva k průmyslovému vlastnictví. Obdobné náznaky jsou již vidět i u nás2 např. na Vysoké škole veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, v studijním oboru "Právní administrativa v průmyslovém vlastnictví. Z tohoto důvodu je práce zaměřena nejenom na oblast nového právního předpisu - zákona o ochranných známkách, ale věnuje se i oblastem navazujícím, tj. problematice označení původu a zeměpisných označení. V kapitole ochranné známky je systematicky řešena celá šíře problematiky ochranných známek, nejenom problematiky řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví, ale i např. otázky tvorby ochranných známek. K tvorbě ochranných známek je uvedeno, že každá známka, která má splnit očekávání do ní vkládané, by měla mít tyto vlastnosti. Při návrhu je třeba vycházet nejenom z dobrých tvůrčích a duševních vlastností , ale i ze znalostí psychologických a propagačních. Nejčastější chybou při tvorbě známky je snaha o co největší popsání svých výrobků či služeb a tento popisný údaj spojit s prvkem všeobecně užívaným, tedy ze známkového hlediska prvkem nedistinktivním. Tak vzniká celá řada zápisu neschopných označení, která svému uživateli nemohou , ani delším užíváním zajistit ochranu, kterou by známka měla poskytovat. Práce dále řeší problematiku tzv. "certifikačních známek" a jejich případnou rozlišovací způsobilost. Zákon č. 441/2003 Sb. upravuje pouze kolektivní známky ve smyslu čl. 7bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví3. Certifikační známky jako pojem zákon nezná. Přirozeně nezná ani zákonnou výluku certifikačních známek ze zápisu, pokud bychom ji neodvodili z ustanovení § 4 písm. b) zákona s odkazem na přímo použitelné ustanovení čl. 6ter Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví. Pokud tedy nejde o kolektivní ochrannou známku, je každá známka přihlášena jako běžná individuální známka a při neexistenci přímé výluky lze stěží dopředu předjímat, že přihlášené označení nebude po zápisu plnit rozlišovací funkci ochranné známky. K právní úpravě a ochraně certifikačních známek Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví4, na rozdíl od známek kolektivních, členské státy nezavazuje. Podmínky ochrany certifikačních známek tak stanoví fakultativně

Abstract:

jednotlivá národní zákonodárství. Pařížská úmluva pouze obsahuje výluku ze zápisu označení sloužících k certifikaci v článku 6ter. Podle článku 6ter odst. 1 se členské státy Pařížské úmluvy zavázaly, že odmítnou nebo zruší zápis a vhodnými opatřeními zakáží, aby bez zmocnění příslušných míst bylo užíváno jako tovární nebo obchodní známky nebo jako částí těchto známek úředních, zkušebních, puncovních a záručních značek u nich zavedených, jakož i jejich napodobení. Podle článku 6ter odst. 2 Pařížské úmluvy je zakázáno používání úředních, zkušebních, puncovních a záručních značek jen tehdy, jestliže známky, které je obsahují, jsou určeny k tomu, aby se užívaly pro zboží téhož nebo podobného druhu. Užití tohoto ustanovení předpokládá, že status úředních, zkušebních, puncovních5 a záručních značek zajišťuje v členském státě úmluvy zvláštní právní úprava, která tyto značky konkrétně vymezuje. Další otázkou v práci řešenou, je otázka zápisné způsobilosti a důvodů odmítnutí ochrany6 přihlašovanému označení a to především z pohledu práva Společenství. Lze dospět k závěru, že v současné době je právní úprava ochranných známek v převážné většině evropských států v podstatě identická, snad s výjimkou problematiky zastupování před patentovými úřady a případné povinnosti obligatorního zastoupení. Co však stejné není, je praxe patentových úřadů při posuzování zápisné způsobilosti označení přihlášených v ochraně. Je pravdou, že k odstranění významných výchylek v praxi přispívá činnost Evropského soudního dvora. Dopad rozhodování této instituce je již viděn i na území České republiky, zatím v tom, že při řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví a soudy jsou rozsudky této instituce připomínány. Na závěr lze tedy konstatovat, že vliv evropského práva na práva z průmyslového vlastnictví je vlivem zcela pozitivním, který sjednocuje jednotlivé národní systémy i jejich judikaturu. S postupující globalizací ekonomiky je potřeba sjednocování právních systémů, ať v rámci Evropy či v celosvětovém měřítku, nutná.

Abstract:

This work is focused on theoretical analysis of trademarks with a view to the new legislative regulation of trademarks. The influence on other rights to sign and the electronic mass media together with the affordably judicial decisions and administrative jurisprudence are also taken into account. The work is made for deeper understanding of the problems of the rights to sign especially with a view to the trademarks, designations of origin and geographical indications including the consequential chapter of legal proceedings and judicial review of administrative decision relating to the industrial property rights. The last chapter is concentrated on the problems of the rights to sign and its interaction with the modern form of the electronic mass media. The section devoted to the rights to sign is aimed at the extension of the theoretical background of this modern legal discipline. I know that the industial property oscillates between the Civil Law (considering its entlistment among the intellectual righs) and the Commercial Law (in relation to the indisputable link to the questions of the unfair competition and Competitive Law in general). I suppose that the industrial property has already obtained its position as an autonomous brunch of law. Ranging among autonomous subject fields at the foreign universities and their contingent absolute specialisation in the industrial property rights confirm the above mentioned statement. Analogous suggestions can be found also in our country, e.g. The Institute of Public Administration and International Relations offers a Bachelor course subject Public Administration and Industrial Property Rights Protection. On this account the work is concentrated not only on the new Act No. 441/2003 Coll. on the protection of trademarks, following areas, ie problems of designations of origin and geographical indications are also implied. All over the scope of the problems of trademarks, the proceedings before the the Industrial Property Office, but also the creation of trademarks are solved in the chapter named trademarks. As for the creation of trademarks, any trademark which is to meet expectations should have specific quality. Regarding the creation, it is necessary to come from good creativity and mental capacity, but also knowledge of psychology and promotion is relevant. Try to descibe totally ones goods and services and this descriptive element conect with generally used element (from the trademarks point of view it is non-distinctive element) is the most frequent mistake at the creation of trademark. That is why there is a wide range of unregistrable indications that can not assure the protection which should trademark grant in spite of the long-lasting use of such indication in the commerce. The work deals with so-called certification marks and its contingent distinctive character. The Act No. 441/2003 Coll. on the protection of trademarks regulates only collective trademarks within the meaning of Article 7bis of the Paris Convention for the Protection of Industrial Property. So-called certification marks as such are not regulated by the Act No. 441/203 Coll. This act of course does not regulate even the exclusion of these marks from registration. It can be derived from the section 4 letter b) Act No. 441/2003 Coll. with reference to directly applicable Article 6ter of the Paris Convention. If the trademark application is not the application of collective trademark it is application of ordinary individual (singular) trademark. It would be mistake presuming if the indication is not directly excluded from registration it can not become a trademark with its distinctive character. In contrast to the certification marks, the regulation and protection of the collective trademarks are for the member states of the Paris Convention obligatory. The protection of the certification marks thus can be optionally regulated by legislation of each member state. The Paris Convention regulates, in the Article 6ter

Abstract:

, only the exclusion from the protection for the certification marks. Pursuant to the above mentioned Article 6ter paragraph 1, the member states shall refuse or invalidate the registration, and prohibit by appropriate measures the use, without autorization by the competent authorities, either as trademarks or as elements of trademarks, official signs and hallmarks indicating control and warranty adopted by them, and any imitation. According to the Article 6ter paragraph 2 of the Paris Convention, prohibition of the use of official signs and hallmarks indicating control and warranty shall apply solely in cases where the marks in which they are incorporated are intended to be used on goods of the same or a similar kind. This Article can be applied providing that these marks are explicitly regulated by the legislation of the member states of the Paris Convention. The registrability of a trademark and the reasons for refusing the protection especially from Community law viewpoint are next issues solved in this work. It can be said that nowadays the legal regulation of trademarks is identical all over the Europe, perhaps with the exception of the problems of representation before the Patent Offices and the contingent obligation to represent. But the practice of Patent Offices in the field of examination of registrability is different for certain. It is true that activity of The Court of Justice of the European Communities contributes to the removement of significant variations in the practice of the Patent Offices. Impact of resolutions of this institution can be seen also in our country, meanwhile in the proceedings before the Industrial Property Office and in the legal proceedings where are the decisions of the named court remined. In conclusion it can be noted that the influence of the Community law on the industrial property rights is positive it uniformizes legal systems and jurisprudence of european countries. With gradual globalization of economy there is a need of uniting of the legal systems, within the Europe or within the whole world.

Keywords

duševní vlastnictví, prmyslové vlastnictví, ochranné známky, elektronická média

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 17. 1. 2006

Thesis defence

• Date of defence: 17. 1. 2006
• Supervisor: prof. JUDr. Karel Marek, CSc.

Masaryk University

Faculty of Law

Doctoral programme / field:
Theoretical Legal Sciences / Commercial Law