Možnosti fyzioterapie u pacientů se spastickou parézou po cévní mozkové příhodě

Martin OŠMERA

Bachelor's thesis

Possibilities of physiotherapy in patients with spastic paresis after stroke

Anotácia:

Tato bakalářská práce pojednává o spastické paréze dolní končetiny u pacientů po cévní mozkové příhodě. Popisuje problematiku spastické parézy spolu s možnostmi použití fyzioterapie. Pro terapii spasticity lze v klinické praxi použít celou řadu fyzioterapeutických metod. Jednou z takových metod je i koncept Guided Self-rehabilitation Contract dle J. M. Graciese, který kombinuje statický prolongovaný strečink s možnou aplikací botulotoxinu a posilovacím cvičením repetitivních aktivních pohybů (RAP) s domácí autoterapií. Cílem práce je popsat různé možnosti fyzioterapie a zároveň zhodnotit účinnost metody dle Graciese u cílové skupiny pacientů. Teoretická část je zaměřena na problematiku spastické parézy. Zabývá se jejím vznikem, popisem a charakteristikou spolu se syndromem horního motoneuronu (UMN syndrom), kde spasticita je jednou z jeho součástí. Dále jsou uvedeny jednotlivé klinické projevy a formy spastické parézy s možnostmi hodnocení skrze klinické škály. Práce neopomíjí ani cévní mozkovou příhodu, jakožto jednu z možných příčin spasticity. Ke konci teoretické části je uvedena farmakologická léčba s vybranými fyzioterapeutickými přístupy terapie. Metodologická část popisuje postup realizace výzkumu. Praktická část je vedena formou kvalitativního výzkumu, konkrétně případové studie u dvou probandů se spastickou parézou dolní končetiny po cévní mozkové příhodě, u kterých je indikovaná terapie dle konceptu J. M. Graciese. U každého probanda byl proveden vstupní a výstupní kineziologický rozbor, který zahrnuje anamnézu, aspekci, antropometrii, goniometrii, orientační vyšetření svalové síly, chůzové testy, balanční škálu dle Bergové a vyšetření dle Graciese v pěti krocích. Celý výzkum probíhal u každého probanda po dobu 6 měsíců, kdy byl monitorován průběh terapie. Na základě porovnání kineziologických rozborů bylo možné pozorovat pozitivní efekt terapie. U Probanda 1 jsou výsledky nejednoznačné i přes zřejmé subjektivní zlepšení. Podařilo se zlepšit hybnost, kondici a posturální stabilitu. Naopak u některých sledovaných svalů se míra spasticity zhoršila. U Probanda 2 je značné zlepšení i přes chronicitu stavu.

Abstract:

This bachelor thesis deals with spastic paresis of the lower limb in patients after a stroke. The thesis describes the problem of spastic paresis and the possibilities of using physiotherapy. A number of physiotherapeutic methods can be used in clinical practice to treat spasticity. One such method is the Guided Self-rehabilitation Contract by J. M. Gracies, which combines static prolonged stretching with the possible application of botulinum toxin and strength training of repetitive active movements (RAP) with home autotherapy. The aim of this thesis is to describe various possibilities of physiotherapy and evaluate the effectiveness of the method according to Gracies in the target group of patients. The Theoretical part focuses on spastic paresis, its origin, description, and characteristics together with the upper motoneuron syndrome (UMN syndrome), in which spasticity is one of its components. The following are individual clinical manifestations and forms of spastic paresis with the possibility of evaluation by clinical scales. The work also mentions a stroke, as one of the possible causes of spasticity. At the end of the theoretical part, pharmacological treatment with selected physiotherapeutic approaches to therapy is presented. The Methodological part describes the process of research implementation. The Practical part is conducted in the form of qualitative research, namely case studies in two probands with spastic paresis of the lower limb after a stroke, in which therapy according to Gracies is indicated. Each proband was subjected to an input and output kinesiological analysis, which included anamnesis, aspect, anthropometry, goniometry, examination of muscle strength, gait tests, Berg Balance Scale and Five-step Clinical Assessment in Spastic Paresis. During the study which lasted more than 6 months, the course of therapy was monitored in each proband. Based on the comparison of kinesiological analyses, was possible to observe a positive effect of the therapy. Proband 1's results are indistinct, despite clear subjective improvement. It was possible to improve movement, condition, and postural stability. Conversely, in some of the monitored muscles, the rate of spasticity worsened. Proband 2's results are significantly improved, despite the chronicity of the condition.

Kľúčové slová

cévní mozková příhoda, spastická paréza, spasticita, GSC, syndrom horního motoneuronu, five-step clinical assessment

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 6. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Vedúci: MUDr. Mgr. Marcela Míková, Ph.D.

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Faculty of Health and Social Sciences

Bachelor programme / odbor:
Specialization in Health Service / Physiotherapy