Časová působnost právních norem

JUDr. Petr Vojíř, Ph.D.

Disertační práce

Time Applicability of Legal Norms

Anotace:

Tato práce je věnována tématu časové působnosti právních norem; její autor si v ní klade za cíl kriticky pohlédnout na definice časové působnosti právních norem a jiných souvisejících právních pojmů, které jsou podávány v současné české právní vědě, i analyzovat legislativní i soudní praxi v oblasti časové působnosti právních norem. Autor se zpočátku zabývá původem současného stavu názvosloví a pojmosloví české právní vědy; upozorňuje na příslušnost českého právního myšlení do kontinentálního právního systému a poukazuje na tradiční nauku právní a další zásadní klasické vlivy i vlivy moderní, které utvářely kontinentální právní systém. V návaznosti na to dospívá autor k závěru, že pojmový a terminologický aparát české právní vědy jako celku i jeho částí relevantních pro zkoumání tématu časové působnosti právních norem je stižen partikularismem, rozporností a nevhodností některých výrazů a že pro tyto nedostatky nemůže být recentní obraz časového aspektu závaznosti práva ani úplný ani konsistentní. Autor proto hledá základy, na kterých by bylo možno vystavět lepší nauku o časovém aspektu závaznosti práva; nalézá je v noetické zásadě neodvislosti bytí a mětí, odmítnutí dialektiky, překonání pojmového partikularismu, uvědomění si trojího druhu noetických pojmů (kauzálních, normativních a teleologických) a trojího druhu právních pojmů (formálních, systematických a obsahových) a zaujetí hodnotového, teleologického a proporcionálního přístupu při zjišťování obsahu právního řádu. Pro tato filozofická východiska se autorovi objeví zkoumaná problematika v netradiční, ale skutečné šíři; autor proto uplatňuje formální a systematické pojmy, kterými uchopuje obecně a jednotně vznikání a používání práva. Ústřední místo mezi nimi zaujímá pojem právní normy oproštěný od omezujících znaků obecnosti, regulativnosti a státního donucení; pojem právní normy jako sepětí podmiňující části a podmíněné části platností. K tomuto pojmu právní normy připojuje pojmy právního aktu, závaznosti, právní existence a iurisvakance. Po provedené systematizaci recentních českých náhledů na pravou a nepravou retroaktivitu právních předpisů se autor, inspirován myšlenkami Adolfa Procházky, řadí k těm, kteří podstatu pravé retroaktivity spatřují v zakládání právních následků v minulosti a podstatu nepravé retroaktivity v tom, že nová právní norma pro dobu od nabytí své závaznosti jinak kvalifikuje minulé právní skutečnosti nebo mění nastalé právní následky (problematika ochrany nabytých práv). Otázka ústavní přípustnosti pravé a nepravé retroaktivity právních aktů je autorovi otázkou pozitivněprávní; je otázkou interpretace ústavních principů a posouzení ústavní konformity konkrétnějšího přechodného ustanovení, je-li novým právním aktem dáno.

Abstract:

This thesis deals with the issue of time applicability of legal norms; its author’s aim is to review the contemporary Czech definitions of the concept of time applicabilty of legal norms and related legal concepts and to analyze the legislative and court practice regarding time applicability of legal norms. In the beginning, the author reveals the origins of the contemporary Czech legal theory and its conceptual base; he places Czech legal thinking into the Civil law tradition and points out the traditional legal theory, other important classical influences and important modern influences which have created the Civil law tradition. This excursion leads the author to the conclusion that the contemporary Czech legal theory is broken in many and to a large extent mutually contradictory conceptual fragments, even as regards the description of main points of law - and the right- making process. Therefore, the author looks for the basis for better doctrine of time aspects of legal acts; he finds it in the principle of Ought (validity) and Is (existence) noetic independence, refusal of dialectic method, beating of legal concepts particularism, recognition of threefold noetic concepts (causal, normative and teleological) recognition of threefold legal concepts (former, latter and systematic) and reception of axiological, teleological and proportional approach to the interpretation of legal acts. For these philosophical determinants, the author explores the issue in uncommon but real extent. Therefore, the author is to use rather different concepts to cover all legal acts and other legal facts in the united way: the concept of the legal norm unlimited with elements of generality, regulativness and state enforceability and following legal theoretic concepts: the validity of the legal act and the legal norm, legal existence of the legal act and vacantia iuris. The author makes distinction between genuine retroactivity and retroactivity in a disingenuous way: Retroactivity in a disingenuous way is no retroactivity indeed; it could be defined in a correct way as the legal change with a new legal act from the time this act is binding and for the future time of the legal act bindingness. This legal change comprises the new legal qualification of facts relevant for legal consequences according to the previous legal act (a question of previous legal fact protection) or the new legal qualification of these previous legal consequences (a question of vested rights protection). To answer the question of constitutional conformity of any legal act means to interpret the legal order, especially general constitutional principles and special intertemporal legal provisions if there are any. The author shares the opinion that retroactive legislation is principally inadmissible and retrospective legislation is principally admissible.

Klíčová slova

Kontinentální právní systém, římské právo soukromé, Digesta, tradiční nauka právní, německá historickoprávní škola, pandektistika, Friedrich Carl von Savigny, kanonické právo, obchodní právo, osvícenství, socialistický právní systém, současná česká právní věda, Evropská unie, Rada Evropy, právní norma, materiální znaky právní normy, regulativnost, právní závaznost, obecnost, státní donucení, tradiční trojdílná struktura právní normy, hypotéza, dispozice a sankce, právní vztahy, společenské vztahy, časová působnost právní normy, schválená právní norma, aplikovatelnost právního předpisu, platnost právního předpisu, účinnost právního předpisu, legisvakance, vyhlášení právního předpisu Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie, platnost právního předpisu Evropské unie, vyhlášení nálezu Ústavního soudu, kterým se ruší právní předpisy, ve Sbírce zákonů, vykonatelnost nálezu Ústavního soudu, vyhlášení rozhodnutí, doručení rozhodnutí, právní moc rozhodnutí, platnost právního úkonu, účinnost právního úkonu, Lex retro non agit, retroaktivita, dualismus pravé a nepravé retroaktivity, ex tunc, ex nunc, ultraaktivita, proaktivita, další působnost, ochrana nabytých práv, ochrana minulých právních skutečností, ochrana legitimního očekávání, kritický idealismus, Imannuel Kant, František Weyr, Karel Engliš, kauzální metoda, normativní metoda, teleologická metoda, noetický relativismus, zásada neodvislosti bytí a mětí, obsahové právní pojmy, formální právní pojmy, systematické právní pojmy, formální logika, dialektická logika, pojmový partikularismus současné české právní vědy, tertium comparationis, quaternio terminorum, hodnotové pojetí práva, teleologické pozadí právního řádu, metoda proporcionality, podmiňující část právní normy, podmíněná část právní normy, platnost, právní akt, právnost, závaznost, právní existence, nezávaznost, perfekce, iurisvakance, podmíněná změnitelnost, kalkul vad, Fehlerkalkül, Adolf Merkl, retrovalidita, Adolf Procházka, Jaromír Sedláček, intertemporalita, zásada nepřípustnosti pravé retroaktivity právních předpisů, zásada přípustnosti nepravé retroaktivity právních předpisů, přípustnost pravé retroaktivity deklaratorních právních aktů, nepřípustnost pravé retroaktivity konstitutivních právních aktů, přípustnost smluvní retroaktivity, kauza Melčák, ústavní zákon č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, nález Ústavního soudu ze dne 10. 9. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 27/09, č. 318/2009 Sb., kauza časové kolize nového a starého slovenského zákona o rodině, kauza obnovení platnosti zrušených zákonů nálezem Ústavního soudu České republiky ve věci úsporných opatření v sociální oblasti, nález Ústavního soudu ze dne 1. 3. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 55/10 (80/2011 Sb.) Civil law, Roman law, right, law, legal norm, legal relationships, time applicability of legal norms, endorsement and applicability of legislation, force of legislation, effect of legislation, publication and force of the European Union legislation, publication and enforceability of the judgments of the Constitutional Court of the Czech Republic, declaration, delivery and legal force of administrative and court decisions, force of legal action, effect of legal action, genuine retroactivity and retroactivity in disingenuous way, vested rights protection and protection of legitimate expectation, noetic monism, philosophy of critical idealism, formal logic, principle of Ought (validity) and Is (existence) noetic independence, noetic relativism, validity, legal existence, vacantia iuris, legal conformity, bindingness, non-bindingness, perfection, conditional changeability, retrovalidi

Klíčová slova

ty

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 9. 9. 2011

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 10. 2. 2012
• Vedoucí: JUDr. Drahomíra Houbová, CSc.
• Oponent: prof. JUDr. PhDr. Miloš Večeřa, CSc., doc. JUDr. Zdeněk Kuhn, Ph.D., LL.M., S.J.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Teoretické právní vědy (čtyřleté) / Teorie práva