Die beschränkte Rechtswahl im internationalen Erbrecht nach der Europäischen Erbrechtsverordnung aus der Sicht des deutschen Rechts

Mgr. Marika LANGNER, LL.M.

Advanced ('rigorózní') thesis

Abstract:

This thesis examines party autonomy in the area of European succession law under the European Succession Regulation. The focus is on the choice of law option under Article 22. Article 22 allows the testator only a very limited choice of law and does not sufficiently reflect the principle of the testator's freedom. The Regulation argues in its Recital (38) that the choice should be limited to the law of the State of which the testator is a national in order to ensure a connection between the deceased and the law chosen and to avoid a law being chosen with the intention of frustrating the legitimate expectations of persons entitled to a reserved share. The paper is based on an analysis of the current legal situation and shows that the autonomy of the parties is currently with no reason too limited and gives unacceptable priority to the interests of the beneficiaries of the compulsory portion. The goal of the paper is therefore to introduce a new concept of choice of law in the field of the European Succession Regulation. For this reason, three different proposals for the extension of Article 22 are presented. The first option is a choice of law in favor of any jurisdiction to which an objective connection can be demonstrated and where none of the beneficiaries of the compulsory portion exercises a stopping mechanism. The second option lies in with the current legal situation and provides for a choice of law with exclusion of the ordre public clause for the right to the compulsory portion. The last option presents a closed catalog of eligible laws.

Abstract:

Tato práce zkoumá autonomii zůstavitele v oblasti evropského dědického práva a zaměřuje se na možnosti volby práva podle článku 22 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení Článek 22 umožňuje zůstaviteli pouze velmi omezenou možnost volby práva a nereflektuje dostatečně princip autonomie vůle zůstavitele při volbě dědice. Nařízení ve svém recitálu (38) preambule nařízení o dědictví argumentuje tím, že volba by měla být omezena na právo státu, jehož zůstavitel je státním příslušníkem, neboť je třeba zajistit vazbu mezi zůstavitelem a zvoleným právem a zamezit úmyslné volbě takového práva, jež zmaří legi­timní očekávání osob s právem na povinný podíl. Práce vychází z analýzy současného právního stavu a snaží se prokázat, že autonomie vůle zůstavitele je aktuálně nepřiměřeně omezena a nepřípustnou měrou upřednostňuje zájmy nepominutelných dědiců. Cílem práce je proto představení nového pojetí volby práva v oblasti Evropského dědického nařízení, které reflektuje jak zájmy zůstavitele, tak zájmy případných dědiců. Za tím účelem jsou prezentovány tři různé varianty pro možné rozšíření článku 22. První možností je volba práva ve prospěch jakéhokoliv právního řádu, k němuž lze prokázat objektivní vazbu a kde žádný z osob s právem na povinný podíl nevyužije brzdného mechanismu. Druhá varianta vychází ze současného právního stavu a zasazuje se o vyloučení ordre public klauzule v souvislosti s nároky nepominutelných dědiců. Poslední možnost volby práva pak představuje nově definovaný uzavřený katalog volitelných práv.

Keywords

Autonomie, vůle, zůstavitele, Evropské, dědické, právo, nařízení, o, dědictví, Zůstavitel, Volba, práva, Zásada, svobody, Nepominutelný, dědic, Obecné, pravidlo, Kolizní, norma, Hraniční, určovatel, Ordre-public, Uzavřený, katalog, volitelných, práv

Language used: German

Date on which the thesis was submitted / produced: 14. 6. 2022

Thesis defence

Palacký University Olomouc

Faculty of Law

Advanced ('rigorózní řízení') programme / field:
Law and Jurisprudence / Law