Výskyt stresových faktorů v podmínkách chovu u různých plemen králíků chovaných v zájmových chovech v ČR

Markéta Kilijánová

Diplomová práce

Occurrence of stress factors under husbandry conditions in different rabbit breeds kept in hobby breeding in the Czech Republic

Anotace:

Předkládaná diplomová práce se věnuje systematickému zkoumání podmínek chovu zájmových (pet) králíků (Oryctolagus cuniculus) v České republice. Hlavním cílem bylo identifikovat klíčové stresové faktory, které na králíky v domácím prostředí působí a analyzovat jejich souvislost se zdravotním stavem a výskytem poruch chování. Práce reaguje na výrazný nedostatek odborné literatury v českém prostředí, která by se do hloubky zabývala vlivem moderních chovatelských trendů na welfare těchto zvířat. Vzhledem k proměně vztahu mezi člověkem a králíkem v posledních desetiletích, z hospodářského zvířete na domácího společníka, je detailní pochopení těchto vazeb nezbytné. Vlastní výzkum v této práci byl realizován formou dotazníkového šetření. Výsledky naznačují, že obecné povědomí o základních potřebách králíků je mezi respondenty na poměrně vysoké úrovni. Většina chovatelů potvrdila, že zajišťuje podávání sena ad libitum, dostupnost úkrytu, enrichmentu i možnost volného pohybu po bytě. Tyto aspekty odpovídají požadavkům na welfare králíků v zájmovém chovu. Zásadním negativním zjištěním však zůstává sociální izolace zvířat. Studie potvrdila, že 74,5 % respondentů chová králíka osamoceně (bez králičího partnera). V porovnání s posledními zjištěnými daty se stále jedná o dominantní způsob chovu v České republice, který může pro králíka jakožto sociální druh představovat významnou stresovou zátěž. Analýza vztahů mezi stresem, zdravím a chováním přinesla různorodé výsledky. Existuje prokazatelná korelace mezi stresovými faktory (jako je špatná tolerance manipulace, hluk nebo absence sociálního kontaktu) a výskytem poruch chování. U zvířat chovaných v prostředí s vyšším výskytem stresových faktorů byl zaznamenán signifikantně vyšší výskyt poruch chování (průměr 3,85 oproti 3,26 u nízko-stresové skupiny). Zdravotní ukazatele neprokázaly souvislost mezi celkovou stresovou zátěží a výskytem nemocí. Souvislost s frekvencí návštěv veterináře také nebyla statisticky potvrzena. To lze vysvětlit multifaktoriální povahou zdraví, kde hraje roli genetika, věk a kvalita péče, kterou dotazník nedokáže v plné šíři postihnout. Jedinou zdravotní oblastí, kde se stres prokazatelně projevil, byla kvalita trusu. Ve skupině králíků chovaných v podmínkách s vyšším výskytem stresových faktorů vykazovalo abnormality trusu 38,3 % králíků, zatímco ve skupině králíků chovaných v podmínkách s nižším výskytem stresových faktorů pouze 29,2 %. Změny ve vzhledu trusu králíka se tak jeví jako primární fyziologický indikátor stresu. Práce potvrzuje, že ačkoliv se podmínky chovu králíků v České republice zlepšují, problematickým bodem zůstává sociální deprivace a neinformovanost majitelů o citlivosti králíků na hluk a manipulaci. Pro včasnou identifikaci zhoršeného welfare v zájmových chovech je efektivnější sledovat změny v chování a trus, než se spoléhat na zdravotní indikátory.

Abstract:

This thesis presents the systematic investigation of the conditions in which pet rabbits (Oryctolagus cuniculus) are kept in the Czech Republic. The main objective was to identify the key stress factors that affect rabbits in the home environment and to analyze their connection with health status and the occurrence of behavioral disorders. This thesis responds to the significant lack of literature in Czech academia that would deal in depth with the influence of modern keeping trends on the welfare of pet rabbits. Given the transformation of the relationship between humans and rabbits in recent decades, from farm animal to domestic companion, a detailed understanding of these links is essential. This original research was carried out in the form of a questionnaire survey. The results indicate that the general awareness of rabbits’ basic needs is at a relatively high level among respondents. Most keepers confirmed that they ensure the feeding of hay ad libitum, the availability of shelter, enrichment, and the possibility of free movement around the apartment. These aspects correspond to the requirements for the welfare of pet rabbits. However, the social isolation of animals remains a major negative finding. This study confirmed that 74.5 % of respondents keep rabbits solitarily (without a rabbit partner). Compared to the latest data, this is still the dominant keeping method in the Czech Republic, which can represent a significant stress burden for rabbits as a social species. The analysis of the relationships between stress, health and behavior has yielded mixed results. There is a demonstrable correlation between stress factors (such as poor tolerance of handling, noise or lack of social contact) and the occurrence of behavioral disorders. In animals kept in an environment with a higher incidence of stress factors, a significantly higher incidence of behavioral disorders was recorded (average 3.85 compared to 3.26 in the low-stress group). Health indicators did not show a link between the overall stress burden and the incidence of diseases – its correlation with the frequency of vet visits has also not been statistically confirmed. This can be explained by the multifactorial nature of health, where genetics, age and quality of care play a role, which the questionnaire cannot fully capture. The only health area where stress demonstrably manifested itself was the quality of the droppings. In the group of rabbits kept in conditions with a higher incidence of stress factors, 38.3 % of rabbits showed fecal abnormalities, while only 29.2 % in the group of rabbits kept in conditions with a lower occurrence of stress factors. Consequently, changes in the appearance of rabbit droppings appear to be the primary physiological indicator of stress. This thesis confirms that although the conditions of rabbit keeping in the Czech Republic are improving, social deprivation and owners’ lack of awareness about the sensitivity of rabbits to noise and manipulation remain a problematic factor. For early identification of impaired welfare in pet keeping, it is more effective to monitor changes in behavior, droppings, and other elements of behavioral health than to rely on physical health indicators.

Klíčová slova

welfare, pet králík, stresové faktory, zájmový chov

Keywords

pet husbandry, pet rabbit, stress factor, welfare

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 23. 4. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 19. 5. 2026
• Vedoucí: Mgr. Ing. Tereza Krejčová, Ph.D.
• Oponent: Kateřina Hauptmanová, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program:
Zájmové chovy zvířat