Rekultivace zbytkové jámy dolu Barbora

Vladimír Špůr

Bachelor's thesis

Reclamation of residual pit of theBarbora mine

Abstract:

Počátek dobývání hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi spadá do 16. století. Součástí této historie je i zájmové území ležící mezi městy Hrobem a Košťany a obcí Oldřichovem v Ústeckém kraji. V blízkosti výchozu sloje se zde hnědé uhlí nachází několik metrů pod povrchem. To zpočátku umožnilo těžit uhlí podpovrchovým způsobem, pomocí mělkých rumpálových šachtic, a to pouze pro místní komunální spotřebu. Zavedením mechanizace a parních strojů do hornictví umožnilo zvýšit těžbu na hlubinných dolech a zásobovat uhlím nejen místní průmysl, ale i uhlí vyvážet do vnitrozemí a do sousedního Saska. Po druhé světové válce začala převažovat lomová těžba a s ní likvidace obcí a celková devastace pánevní krajiny. Sanace a následné rekultivace vyuhlených lomů kvalitativně nenahradily, a ani v současné době nenahrazují, původní kulturní produkční krajinu. Bakalářská práce popisuje zájmové území z klimatického, geologického a hydrologického pohledu. Popisuje výsledek rekognoskace současného stavu a na základě písemných dobových dokumentů a ústního podání pamětníků hledá důvody, které vedly k současnému stavu. Navrhuje nápravu a upozorňuje na fakt, že i po vyuhlení pánve by tady měli žít lidé a měli by se zde uživit. A právě k tomu je nutný dostatečný půdní fond pro opětné zakládání polí, luk, pastvin a sadů. Zatím, když se hovoří o rekultivacích, je nejvíce frekventováno slovo rekreace. Zapomíná se na to, že každé rekreaci musí předcházet práce. V kapitole Historický přehled je zmíněn i hrobský historický rudný revír a jeho odvodňovací štoly, kterými byly odváděny důlní vody na den v zájmovém území. Kam jsou odváděny dnes, to nikdo neví. V dalších kapitolách je uvedena historie dobývání hnědého uhlí v zájmovém území a vliv těžby na rozvoj a úpadek místních sídel. Sem také patří změna morfologie zájmového území. V kapitolách Sanace a Rekultivace je porovnán současný stav s požadovaným stavem. Jedná se především o sklony svahů a o dřeviny použité při lesní rekultivaci. Rovněž je zmíněna vodní rekultivace. V kapitole Poznatky z dostupných písemných materiálů jsou uvedeny havarijní situace z let 1988 a 2000. V obou případech se jednalo o stabilitu svahů. A ani v jednom případě nedošlo k dokončení původního záměru. V závěru této práce je navrhnuto řešení stavu zájmového území. Cílem by měl být reliéf, který by v maximální míře odpovídal původní krajině. To, co zde vzniklo, sem nepatří. Bakalářská práce by měla upozornit zastupitelstva dotčených obcí na problém, který tady je a sám od sebe se nevyřeší.

Abstract:

The beginning of a brown coal mining in North Bohemia coal field dates from the 16th century. Part of this history is also a territory lying between two towns called Hrob and Košťany and Oldřichov village in the Ústí region. There is a lignite near a seam outcrop and a few meters below the surface. At the beginning it allowed to mine coal in a subsurface way through shallow winch shafts, and only for local municipal consumption. Instalation of mechanization and steam engines led to an increase of the mining in underground mines and to supply with coal not only the local industry, but also to export coal to the interior and to nearby Saxony. After World War II a fracture logging began to prevail and a liquidation of small villages and a total devastation of the pelvic landscape as well. The remediation and a subsequent reclamation of the excavated quarries qualitatively did not replace the original landscape even in present time. Bachelor thesis describes the area of interest from a climatic, geological and hydrological perspective. It describes the result of reconnaissance of a current state and on the basis of written historical documents and an oral tradition of witnesses it looks for the reasons that led to the current situation. It proposes an axle and draws attention to the fact that even after finishing the lignite mining people should live here and to be able to make money in a different way. But just to do it we need a sufficient land resources for a re-establishment of fields, meadows, pastures and orchards. Meanwhile, when we talk about reclaiming the most frequent word is a recreation. But it is forgotten that every recreation needs work. In a chapter Historical overview it is also mentioned the historic mining district of Hrob and its drainage tunnels, which discharged the mine water. Where this water leads today, nobody knows. In subsequent chapters I mentioned the history of brown coal mining in the area of interest and the impact of mining on development and decline of local settlements. It also includes changing the morphology of the area. In chapters remediation and reclamation the current state is compared to the desired state. This is essentially a ground slope and forest tree species used in reclamation. The water reclamation also mentioned. In Chapter Findings from the available written materials is provided an emergency situation from 1988 and 2000. In both cases it was the slope stability. And in neither case was not finished the original intent. In conclusion, this work is presented as a proposal for a final solution of the area. The goal of this should be a relief which should correspond to the original landscape. Things that was created here, do not belong here. Thesis should notify the council of the affected municipalities on an issue that is here and cannot be solved by itself..

Keywords

sanace, vodní rekultivace, lesní rekultivace

Keywords

lignite quarry, mining lease, residual pit

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 13. 4. 2015

Thesis defence

• Supervisor: prof. Ing. Jiří Zezulák, DrSc.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Environmental Science

Bachelor programme / field:
Landscaping / Landscape Technical and Administration Services