Porovnání růstu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu

Bc. Jana Souchová

Diplomová práce

Comparison of growth of bare-root and rooted seedlings

Anotace:

Cílem diplomové práce bylo porovnat a vyhodnotit na základě zjištěných skutečností růst prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu stejných druhů dřevin. Všechny dřeviny porovnávané a sledované v této práci, byly vysázeny na stejnou plochu holiny, a to v roce 2016. Hodnocení bylo realizováno na 4 výzkumných plochách, tyto plochy jsou charakterizovány soubory lesních typů 2S (svěží buková doubrava), 6K (kyselá smrková bučina), 6S (svěží smrková bučina) a 7K (kyselá buková smrčina). Na těchto sledovaných plochách se nacházejí zástupci třech druhů lesních dřevin, a sice smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb) Franco) a buk lesní (Fagus silvatica L.). Na každé ploše bylo pro každou variantu sadebního materiálu na podzim roku 2017 podrobeno měření 100 jedinců, u kterých byly hodnoceny následující parametry: ztráty, výška nadzemní části v roce 2016 (ta byla měřena po jizvu značící poslední přírůst), výška nadzemní části v roce 2017, přírůst v roce 2017, délka bočního přírůstu větví v roce 2017, šířka koruny, tloušťka kořenového krčku, odklon kmínku od svislé osy, délka a šířka asimilačního aparátu, přímost kmínku, vitalita rostliny. Ze zjištěných výsledků byly stanoveny následující závěry: Na ploše SLT 6K u dřeviny buk lesní lépe odrůstala varianta sadebního materiálu krytokořenná. Naproti tomu u dřeviny douglaska tisolistá lépe odrůstal prostokořenný sadební materiál. Dřevina smrk ztepilý pak lépe odrůstala ve variantě krytokořenné. Při celkovém zhodnocení výše uvedených faktorů pak lze konstatovat, že na SLT 6K lépe odrůstá krytokořenný sadební materiál. Na ploše SLT 6S u dřeviny buk lesní bylo zjištěno že lépe odrůstala ve variantě prostokořenné. Douglaska tisolistá pak lépe odrůstala rovněž ve variantě prostokořenné a smrk ztepilý nejlépe odrůstal ve variantě sadebního materiálu krytokořenný. Výsledkem je konstatování, že na SLT 6S tedy lépe odrůstá prostokořenný sadební materiál. Na ploše SLT 7K bylo patrné lepší odrůstání buku lesního ve variantě krytokořenné, stejně tak celkově lepší výsledky vykazoval smrk ztepilý ve variantě krytokořenné. Douglaska tisolistá lépe odrůstala na zmíněné ploše ve variantě prostokořenné. Shrneme-li tedy závěry pozorování na SLT 7K, je možno konstatovat, že lepších výsledků dosahuje a tedy lépe odrůstá krytokořenný sadební materiál. U plochy SLT 2S byly výsledky pro odrůstání buku lesního lepší ve variantě prostokořenné, u smrku ztepilého jsou závěry pozorování obdobné a je možno s jistotou říci, že na tomto SLT lépe odrůstá prostokořenný sadební materiál. U této plochy nebyla hodnocena dřevina douglaska tisolistá, a to z důvodu nedostatečného množství sazenic při zakládání výzkumné plochy.

Abstract:

The aim of the thesis was to compare and evaluate the growth of bare-rooted and rooted seedlings of the same tree species based on the findings. All trees compared and monitored in this work were planted in the same area of the cane, in 2016. The evaluation was carried out on 4 research areas, these areas are characterized by sets of forest types 2S (fresh beech oak), 6K (sour spruce beech), 6S (fresh spruce beech) and 7K (acid beech spruce). There are three species of woody species in these areas, namely Norway spruce (Picea abies (L.) Karst.), Douglas fir (Pseudotsuga menziesii (Mirb) Franco) and European beech (Fagus silvatica L.). On each plot, 100 individuals were subjected to measurement for each variant of planting material in the autumn of 2017, for which the following parameters were evaluated: losses, height of the overground part in 2016 (which was measured after the scar marking the last increment), height of the above ground part in 2017, increment in 2017, the length of branch growth in 2017, the width of the crown, the thickness of the root neck, the trunk deflection from the vertical axis, the length and width of the assimilation apparatus, the straightness of the stem, the vitality of the plant. Based on the results, the following conclusions were drawn: On the SLT 6K surface in the case of woody beech, the variant of planting material grew better. In contrast, barkless planting stock grew better in Douglas fir tree species. The Norway spruce tree then grew better in the rooted variant. In the overall assessment of the abovementioned factors, it can be stated that on the SLT 6K the rooted seedlings grow better. In the SLT 6S area, the species of beech was found to be better growing in the bare-root variant. The Douglas fir also grew better in the bare-rooted variant and Norway spruce was best grown in the rooted roots variant. The result is that the bare-rooted planting material grows better on SLT 6S. On the area of SLT 7K there was a better growth of the beech in the rooted variant, as well as the better overall results of the spruce in the openrooted variant. Douglas fir grew better on the area in the barefoot variant. To summarize the findings of the observation on SLT 7K, it can be stated that the better results are achieved and hence the growing of the rooted planting material. In the SLT 2S area, the results for the growth of beech wood were better in the bare-rooted variant; Douglas fir tree has not been evaluated for this area due to insufficient seedlings when setting up the research area.

Klíčová slova

krytokořenný sadební materiál, výsadba, stanoviště, smrk ztepilý, prostokořenný sadební materiál, douglaska tisolistá, buk lesní

Keywords

rooted planting material, bare-rooted planting material, planting, norway spruce, douglas fir, beech, habitat

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. Ing. Oldřich Mauer, DrSc.

Mendelova univerzita v Brně

Lesnická a dřevařská fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Lesní inženýrství / Lesní inženýrství