Poslední těšínští Piastovci. Knížecí rod v období renesance, manýrismu a raného baroka

PhDr. Radim Jež, Ph.D.

Disertační práce

The Last of the Piast Dynasty of Těšín. The Duke Dynasty in the Renaissance, Mannerism, and Early Baroque

Anotace:

Předkládaná práce sleduje rodinné poměry posledních čtyř generací rodu těšínských Piastovců, a to v chronologickém rámci vymezeném zhruba obdobím sklonku středověku a polovinou 17. století, kdy tato větev slezských knížat vymřela. Životní osudy jednotlivých členů rodu tvoří základní osu zkoumaného tématu, přičemž pozornost je věnována všem životním etapám od narození, dětství a dospívání přes věk produktivní, stáří a smrt. S tím souvisí řada aspektů životního cyklu jedince, k nimž patří výchova a vzdělávání, založení rodiny, zajištění biologické kontinuity rodu i vztahy mezi rodinnými příslušníky. Právě na zachycení komplikovaných vztahových sítí, ve kterých se ocitli, je kladen zvláštní důraz. Rodinné sociální interakce vycházely jak ze sňatkových aliancí, tak širších příbuzenských vazeb a společenského postavení. Výběr životní partnerky, jednání a okolnosti, jež měly vliv na rozhodnutí, s kým se kníže ožení a za koho bude knížecí dcera provdána, tvořily důležité mezníky v dalším směřování rodu. Odrazem vztahové sítě a rodinných poměrů pak byly přechodové rituály – zásnuby, svatby, křtiny a pohřby –, jejichž zajištění, účast pozvaných hostů a očekávaný společenský, sociální a majetkový dopad poukazoval na postavení posledních mužských i ženských členů těšínského piastovského rodu v tehdejší urozené společnosti období renesance, manýrismu a raného baroka. V jednotlivých kapitolách je proto naznačeno, jakým způsobem se rozvíjely široce rozvětvené vztahy navázané díky manželským aliancím se Zápolskými (1486), braniborsko-ansbašskými Hohenzollerny (1518), pány z Pernštejna (1525/1528/1540), lehnicko-břežskými Piastovci (1563), sasko-lauenburskými Askánci (1567), hrabaty z Gýmeše (1585/1586), kuronskými Kettlery (1594/1595) a vorarlberskými Hohenemsy (1616).

Abstract:

The present paper explores the family background of the last four generations of the Piast dukes of Těšín, covering the period of the Late Middle Ages and the mid-17th century, when this branch of Silesian dukes died out. The life stories of particular family members are the principal thread of the discourse, with attention evenly paid to all their life stages, from birth through childhood, adolescence, working age, old age and death. This involves a number of personal aspects of each individual, including details of their education, the family they started, the biological continuation of the dynasty, and personal relations between particular family members. The aspect stressed in particular is the portrayal of the complex networks of relations they existed within. The social and family interactions were one factor of the marriage alliances and the wider kinship and social status. The choice of life partner, prenuptial negotiations and the circumstances behind the decision about who the duke or the duke's daughter would marry, all of this was vital to later developments in the dynasty. The network of relations and the family status reflected in engagement, wedding, baptism, and burial ceremonies: their arrangement, the presence of guests, and the expected impact on their social status and property, all of this captures the status of the last male and female members of the Piast family of Těšín within the noble class in the Renaissance, Mannerism, and early Baroque. Particular chapters hint at the wide context of interaction through marital relations with the houses of the Zápolský (1486), Hohenzollern of Brandenburg-Ansbach (1518), Pernstein (1525/1528/1540), Piast of Legnica and Brzeg (1563), Askania (1567), the counts of Gýmeš (1585/1586), Kettler of Courland (1594/1595), and the Hohensems of Vorarlberg (1616).

Klíčová slova

Těšínští Piastovci, Zápolští, Hohenzollernové, páni z Pernštejna, lehnicko-břežští Piastovci, Askánci, hrabata z Gýmeše, Kettlerové, Hohenemsové, aristokracie, sociální síť, rodinné vztahy, zásnuby, svatby, křtiny, pohřby, sňatková politika, 16. století, první polovina 17. století, House of Piast of Těšín, Zápolský Counts, Hohenzollern of Brandenburg-Ansbach, Lord of Pernstein, Piasts of Legnica and Brzeg, House of Askania, Counts of Gýmeš, House of Kettler, Counts of Hohensems, aristocracy, social network, family relations, engagement, wedding, baptism, burial, marriage politics, 16th century, 1st half of the 17th century

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 9. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 24. 2. 2016
• Vedoucí: prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D.
• Oponent: dr hab. Wacław Gojniczek, Mgr. Jiří Brňovják, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Historické vědy (čtyřleté) / Historie - české dějiny