Struktura epifytické bryoflóry v údolí Černé Ostravice (CHKO Beskydy)

Mgr. Jana Procházková

Bachelor's thesis

Structure of epifytic bryoflora in valley of Černá Ostravice river (PLA Beskydy)

Abstract:

Společenstva epifytických mechorostů byla studována za účelem zjištění, jaké je jejich druhové složení, jak ovlivňují podmínky prostředí a vlastnosti forofytu rozložení mechorostů na kmeni a jaké typy epifytických společenstev se v údolí Černé Ostravice (CHKO Beskydy) nachází. Na každém z 219 listnatých forofytů s minimálním obvodem v prsní výšce 20 cm byly zaznamenány všechny druhy mechorostů od země do dvou metrů výšky, jejich pokryvnost a poloha na kmeni. Každému z forofytů bylo změřeno pH borky a byl zapsán jeho druh. Nejzastoupenějšími forofyty byly olše šedá (Alnus incana) a buk lesní (Fagus sylvatica). V území bylo zaznamenáno 61 druhů mechorostů (52 druhů mechů a 9 druhů játrovek), z nichž tři (Callicladium haldanianum, Campylophyllum sommerfeltii, Orthotrichum patens) jsou zranitelné (VU) a jeden (Callicladium haldanianum) je prvním nálezem pro CHKO Beskydy. Epifytická společenstva mechorostů jsou na forofytu vertikálně i horizontálně stratifikována a jejich druhová bohatost roste se zvětšující se velikostí (potažmo stářím) forofytu. Vertikální stratifikace na kmeni stromu odráží různou sílu vazby mechorostů k epifytismu (nika u paty stromu je obývána fakultativními epifyty a druhy bez vazby, zatímco ve vyšších částech kmene převažují obligátní epifyty). Horizontální stratifikace společenstev na kmeni stromu je pravděpodobně způsobena výskytem mechorostů s rozdílnou tolerancí k vyschnutí na odlišných stranách forofytu (k vyschnutí málo odolné pleurokarpní druhy – generalisté, rostly nejvíce na severní a východní straně forofytu, na sucho velmi citlivé játrovky preferovaly jižní a západní stranu a mechy z čeledi Orthotrichaceae, které naopak sucho dobře snášejí, se vyhýbaly straně severní). Nebyla zaznamenána silná vazba druhů mechorostů na konkrétní druh forofytu. Na strukturu epifytických společenstev měly vliv pH borky, velikost forofytu a jeho druh, avšak vliv žádné z těchto proměnných nebyl převládající. Identifikovala jsem dva typy epifytických společenstev, které lze zařadit do známých svazů Ulotion crispae Barkm. 1958 a Dicrano scoparii-Hypnion filiformis Barkm. 1958.

Abstract:

Communities of epiphytic bryophytes were studied for the purpose of discovering of their species composition, how are these communities influenced by the environment and tree characteristics and what types of epiphytic communities occure in the valley of Černá Ostravice river (PLA Beskydy). All of bryophytes (from the ground to 2 m heigh), their abundance and their position on the bole were recorded on 219 deciduous phorophytes with mininum girth 20 cm at the breast heigh. Species of each phorophyte was also recorded and pH of its bark was measured. The grey alders (Alnus incana) and the european beeches (Fagus sylvatica) were most prevalent species of phorophytes. 61 species of bryophytes (52 mosses, 9 liverworts) were discovered; three of them (Callicladium haldanianum, Campylophyllum sommerfeltii, Orthotrichum patens) are vulnerable (VU) and one (Callicladium haldanianum) is new for PLA Beskydy. Epiphytic communities are both vertically and horizontally stratified and their species richness is bigger on the larger (elder) phorophytes. The vertical stratification on the bole reflects dissimilar attitude to epiphytic way of life (facultative epiphytes and species which ussually don´t live on a tree live on the lower part of the tree, on the contrary obligate epiphytes ussually grow higher on the bole). Horizontal stratification of the communities on the bole of phorophyte is probably caused by the occurrence of bryophytes with different rate of dessication tolerance on the different sides of the trees (not much dessication-resistant pleurocarp generalists were observed mostly on the northern and eastern sides of phorophytes, liverworts which are very sensitive to drought prefered southern and western side and mosses from Orthotrichaceae family which are well-adapted to dessication avoided the northern side). No relation between the bryophytes and particular species of host tree was found. The bark pH, the size and the species of phorophyte had impact on the structure of epiphytic communities, but influence of none of these characteristics was predominant. I identified two types of the epiphytic communities, which can be categorized to known alliances Ulotion crispae Barkm. 1958 and Dicrano scoparii-Hypnion filiformis Barkm. 1958.

Keywords

mechorosty, bryophytes, epifytická společenstva, epiphytic communities

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 10. 5. 2012

Thesis defence

• Date of defence: 13. 6. 2012
• Supervisor: Mgr. Eva Mikulášková

Masaryk University

Faculty of Science

Bachelor programme / field:
Biology / Systematic Biology and Ecology