Stanovení objemové aktivity nuklidů záření gama ve vzorcích životního prostředí a posouzení vlivu provozu Jaderné elektrárny Temelín na výslednou aktivitu

Bc. Lenka DAVIDOVÁ

Diplomová práce

Práce je veřejnosti přístupná ve fakultní knihovně ZSF JU v úředních hodinách.

Determination of volume activity of gamma nuclide in environmental samples and assessment of influence of NPP Temelin on actual measured activity

Anotace:

K posouzení vlivu provozu Jaderné elektrárny Temelín byly shromážděny údaje z různých vzorků životního prostředí z let 1995 až 2005. Tyto vzorky byly odebírány a měřeny v souladu s Programem monitorování okolí vyžadovaným vyhláškou SÚJB č. 307/2002 Sb. Vzorky byly voleny s ohledem na to, aby pokryly celou oblast monitorování životního prostředí, aby byly zastoupeny voda, země, vzduch i poživatiny, a zároveň s přihlédnutím k dostatečnému množství dat potřebných ke statistickému zpracování a posouzení vlivu na životní prostředí. Časové rozmezí rovněž umožnilo zpracovat potřebný počet hodnot, ať už před spuštěním elektrárny, tak také po spuštění (data byla shromažďována v průběhu roku 2006, ten tudíž nemohl být zařazen do zpracování). Jako první rok, kdy byl uvažován možný vliv provozu JE Temelín na životní prostředí ,byl zvolen rok 2002, ve kterém byl oficiálně zahájen provoz prvního výrobního bloku. Pro posouzení vlivu na životní prostředí byly zvoleny následující složky životního prostředí či zemědělské produkty, které byly monitorovány Laboratoří radiační kontroly okolí JE Temelín: {$\bullet$} povrchové vody z lokality Hladná {$\bullet$} týdenní vzorky aerosolů (spojený vzorek) {$\bullet$} říčních sedimentů z lokality Hladná {$\bullet$} neobdělávané půdy z lokality Litoradlice (2 různé vrstvy půdy) {$\bullet$} vzorky mléka ze zemědělského družstva v zóně havarijního plánování JE Temelín U těchto složek byly posuzovány gamaspektrometricky měřitelné 137Cs. U souborů dat byla nejdříve provedena popisná statistika, která poskytuje základní informace o příslušném znaku souboru. Poté byl proveden test normality rozdělení jako předpoklad pro výběr statistického testu. U souborů, které vykazovaly normální rozdělení (vzorky neobdělávaných půd a sedimentů), byl ke statistickému zpracování zvolen parametrický dvouvýběrový Studentův t-test o shodě středních hodnot s rovností rozptylů. Tomu ale musel předcházet F-test, dvouvýběrový test shodnosti rozptylů. U obou těchto testů byla přijata nulová hypotéza, že rozdíly rozptylů i středních hodnot dvou nezávislých výběrů jsou statisticky nevýznamné na příslušné hladině významnosti. Vzhledem k velmi malému počtu dat (11), však mají testy velmi malou vypovídací hodnotu a musíme se spolehnout na příslušný krabicový graf. Ten neukazuje žádné navýšení hodnot po spuštění elektrárny. U souborů dat, u kterých nebylo možno potvrdit, že rozdělení hodnot souboru je normální (vzorky aerosolů, povrchových vod a mléka), bylo ke zpracování nutno zvolit neparametrický Mann {--} Whitneyův test. Ten prokázal, na příslušné hladině významnosti {$\alpha$}, že soubory před i po spuštění se statisticky neliší, což bylo zřejmé i z příslušného krabicového grafu. Cílem práce bylo potvrdit nebo vyvrátit hypotézy, že soubory naměřených hodnot před a po spuštění se statisticky neliší a Jaderná elektrárna Temelín nemá významný vliv na životní prostředí. Z výsledků vyplývá, že došlo k potvrzení obou hypotéz.

Abstract:

In this thesis I target the assesment of a volume activity of gamma ray nuclides in the environment and the examination of the operation the Nuclear Power Station (NPS) Temelín in term of emitting the gamma ray nuclides and their environmental impact. There were collected data of several sorts of environmental samples for statistical analysis. The activity of gamma ray nuclides released by nuclear power plants to the environment after its initiation was compared to the activity of gamma ray nuclides contained it the environment before the initiation of the NPS. It was chosen five exemplary samples - , aerosoles, sediments, milk, soil and surface moisture, which have been scanning in years 1995 and 2005. In these samples, that have sufficient amount of data (sorts of milk, aerosoles and surface moisture) so the statistical analysis was relevant, it was proved, by the non-parametrical Mann-Whitney statistical testing, that there were no statistical difference between the data before and after the initiation of the NPS. The environmental impact wasn´t demonstrated. In these samples, that haven´t sufficient amount of data (sediments and soil), they were also tested (parametrical t. test) and it was proved that there were no statistical difference between the data before and after the initiation of the NPS. Because of very low quality of the testing, we have to use the box plot to ascertain the influence of NPS. In these plots the environmental impact wasn´t demonstrated as well.

Klíčová slova

Záření gama, objemová aktivita, Jaderná elektrárna Temelín, radionuklid, 137Cs

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 5. 2007

Zveřejnit od: 28. 5. 2007

Identifikátor: 4805

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 21. 6. 2007
• Vedoucí: Ing. Jiří Pospíchal

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Biofyzika / Krizová radiobiologie a toxikologie