Demilitarizace území České republiky a její geografické aspekty

Mgr. Jan Hercik, Ph.D.

Disertační práce

Demilitarization of the Czech Republic and Its Geographical Aspects

Anotace:

Existence armády provází lidstvo od vzniku prvních civilizací. Především v průběhu 19. a velké části 20. století byla Evropa ovlivněna výrazným nárůstem militarizace. V důsledku celospolečenských změn po roce 1989 došlo ve většině vyspělých zemí světa k zahájení procesu opačného, demilitarizace. Chápání pojmů militarizace i demilitarizace je v literatuře značně nejednotné. Ačkoliv s určitými projevy demilitarizace se lze setkat v některých částech vyspělého světa již dříve, na výrazné dynamice získal tento proces až v důsledku globálních změn souvisejících s koncem studené války. První část disertační práce je tak zaměřena na charakteristiku demilitarizace jako transformačního procesu. Velká pozornost je věnována především rozdílům mezi jednotlivými částmi Evropy a specifickým znakům České republiky (Československa). Z metodického hlediska se jedná především o kvantitativní analýzu základních ukazatelů změn v militarizaci jednotlivých států (velikost ozbrojených sil či míra militarizace společnosti). Kvalitativní stránka demilitarizace je zde sledována zejména prostřednictvím změn v doplňovacích systémech jednotlivých armád. Stěžejní část práce je zaměřena na demilitarizaci území České republiky, které jako součást socialistického Československa patřilo v roce 1989 k nejvíce militarizovaným oblastem Evropy. V úvodu je tak velký důraz kladen především na popis výchozího stavu se zvláštním zřetelem na militarizaci prostoru a společnosti. Období po roce 1989 je v práci blíže rozděleno do několika základních etap, v rámci nichž jsou blíže analyzovány změny odehrávající se v ozbrojených silách, které vyústily v podstatné snížení míry militarizace území České republiky. Důraz je kladen na geografickou analýzu demilitarizace jako výrazně prostorového procesu. Závěrečná část práce je věnována sumarizaci dopadů, které proces demilitarizace na území České republiky přinesl. Největší důraz je zde kladen na integraci a revitalizaci postmilitárních areálů se zvláštním zřetelem na areály nalézající se uvnitř či v těsné blízkosti intravilánů obcí. Úspěšná integrace těchto území je ovlivňována celou řadou faktorů, z nichž nejdůležitější jsou v práci blíže představeny. Na konkrétních příkladech jsou představeny vybrané přístupy k jejich integraci a rozdíly ve výsledné podobě revitalizace, stejně jako konkrétní faktory, které tento proces ovlivnily. Zvláštní zřetel je v rámci případových studií kladen na analýzu postojů místních obyvatel jak k revitalizaci postmilitárních areálů, tak k samotnému působení armády ve městě a jejímu odchodu. Práce potvrdila, že s procesem demilitarizace se lze v rámci přechodu k postmoderní společnosti setkat v drtivé většině evropských států, kde se tento proces projevil především v podobě zmenšení velikosti armád a přechodem k profesionální armádě. Za velmi specifickou lze považovat demilitarizaci postsocialistických států střední Evropy, která, jak se ukázalo, byla mnohem hlubší a měla výrazně dynamičtější průběh. Celý proces demilitarizace se na našem území vyznačoval výrazným snížením militarizace státu a jeho společnosti, změnou ve velikosti a charakteru ozbrojených sil, stejně jako redukcí sítě vojenských posádek (ze 158 posádek v roce 1993 na 25 v roce 2015) a výraznou změnou v koncentraci vojenských aktivit. V průběhu posledních pětadvaceti let se výrazně zvýšila průměrná velikosti vojenských posádek, stejně jako velikost obcí s dislokovanými ozbrojenými silami. Tento proces byl spojen především se vznikem velkého množství opuštěných objektů, které bylo nutné integrovat do civilního prostoru. Tyto, velmi specifické areál

Anotace:

y, lze rozdělit zhruba do dvou základních typů: vojensko-civilní objekty (kasárna, administrativní budovy armád ad.), které se zejména v urbánním prostoru často podařilo úspěšně revitalizovat a objekty se specifickou vojenskou funkcí (střelnice, cvičiště, muniční sklady ad.), jejichž nové smysluplné využití je obvykle obtížné.

Abstract:

The army has accompanied mankind ever since the first civilizations were formed. Especially during the 19th Century and a large part of the 20th Century, Europe was affected by significantly increased militarization. As a result of societal changes the opposite process – of demilitarization – was initiated in most developed countries after 1989. Comprehension of the concept of both militarization and demilitarization is considerably inconsistent in literature. Although certain manifestations of demilitarization can be found in several parts of the developed world even earlier, the process gained distinctive dynamics due to global changes associated with the end of the Cold War. The first part of the dissertation thus focuses on a characterization of demilitarization as a transformation process. Much attention is paid particularly to the differences between the individual parts of Europe and specific features of the Czech Republic (Czechoslovakia). From a methodological point of view, it is primarily a quantitative analysis of the basic indicators of changes in the militarization of individual countries (size of the armed forces or the degree of societal militarization). The qualitative aspect of demilitarization is monitored principally through changes in the recruitment system of individual armies. The fundamental part of the work is focused on the demilitarization of the Czech Republic, which in 1989, as part of socialist Czechoslovakia, was one of the most militarized areas of Europe. In the introduction the emphasis is therefore put mainly on describing the initial state, with special reference to militarization of space and society. The period after 1989 is then subdivided into several basic stages, within which is analyzed how the changes taking place in the armed forces have resulted in a substantial reduction of the degree of militarization of the Czech Republic. Emphasis is put on a geographical analysis of demilitarization as a significantly spatial process. The final part of the work is dedicated to a summarization of the effects that the process of demilitarization has had on the Czech Republic. A crucial emphasis is placed on the integration and revitalization of post-military sites, with special attention to sites inside or in close proximity to urban areas of municipalities. The successful integration of these areas is influenced by a whole range of factors, of which the most important ones are more closely examined in the work. Selected approaches to integration and differences in the final outcomes of integration are demonstrated on specific examples, as well as the distinct factors influencing the process. In the case studies special attention is given to an analysis of the attitudes of local residents regarding the revitalization of post-military sites, as well as to the actual influence of the military in the municipality and to its departure. The work confirms that the process of demilitarization is a given in the transition to a post-modern society in the vast majority of European countries, where this process has been apparent mainly in a reduction of the size of armed forces and a transition to professional armed forces. The demilitarization of the post-socialist countries of Central Europe is very specific, as it has been much more profound and has run a significantly more dynamic course. The entire process of demilitarization in our country was characterized by a significant decrease in militarization of state and society, a change in the size and nature of the armed forces, as well as a reduction in the network of military garrisons (from 158 garrisons in 1993 to 25 in 2015) and a prominent change in the concentration of military activities. Over the last twenty-five years the average size of military garrisons, as well as the size of municipalities with relocated armed forces have increased markedly. This process was primarily associated with the resulting large number of abandoned buildings, wh

Abstract:

ich necessarily had to be integrated into civilian areas. These very specific areas can roughly be divided into two basic types: civil-military buildings (barracks, administration buildings of armies, etc.), which were often successfully revitalized, especially in urban areas, and buildings with specific military purposes (shooting ranges, training grounds, ammunition storages, etc.), where new, sensible utilization is usually problematic.

Klíčová slova

arm\áda, demilitarizace, transformace, regionální rozvoj, Česk\á republika, army, demilitarization, transformation, regional development, Czech Republic

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 21. 1. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 17. 2. 2016
• Vedoucí: doc. RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D.
• Oponent: doc. PaedDr. Jaroslav Dokoupil, Ph.D., doc. RNDr. Pavel Chromý, Ph.D., doc. RNDr. Daniel Gurňák, Ph.D.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Geografie (čtyřleté) / Regionální geografie a regionální rozvoj