Knowledge management in parliament: Lessons from recent financial crises

René Marcel Mittelstädt, M.A., M.Sc.

Disertační práce

Anotace:

Historie finančního světa je historií opakujících se finančních krizí, od dob Římské říše až po současnost. Navzdory rozsáhlým snahám národních a mezinárodních regulačních institucí tyto krize přetrvávají, což odhaluje systémové slabiny a často i významné nedostatky ve znalostech zákonodárců. Legislativní orgány, odpovědné za tvorbu preventivních a reaktivních rámců, musí disponovat nástroji a znalostmi potřebnými k efektivnímu zvládání finanční nestability. Tato disertační práce zkoumá roli řízení znalostí (knowledge management, KM) v národních parlamentech Evropské unie, přičemž se zaměřuje na to, jak zákonodárci shromažďují, spravují a využívají znalosti v kontextu prevence a řešení finančních krizí. Výzkum je motivován hypotézou, že nedostatky v řízení znalostí přispívají k nedostatečným legislativním reakcím na krize, jako byly Velká hospodářská krize z roku 1929 a Velká finanční krize z roku 2008. Pomocí smíšeného výzkumného přístupu integruje práce kvantitativní online dotazník, zahrnující přibližně 7 000 poslanců, s kvalitativními rozhovory s tvůrci finanční politiky. Průzkum identifikuje klíčové organizační a kulturní překážky, jako jsou nedostatečné zdroje, ideologická omezení a absence strukturovaných systémů řízení znalostí, zatímco rozhovory poskytují hlubší vhled do praktických výzev parlamentního KM. Výsledky ukazují, že většina poslanců se spíše spoléhá na osobní zaměstnance a ad hoc procesy než na systematické strategie KM. Zároveň existuje významná nerovnováha v přístupu ke znalostem mezi vládními a opozičními zástupci, což dále brání efektivnímu krizovému řízení. K řešení těchto nedostatků disertační práce navrhuje model politických systémů řízení znalostí přizpůsobený legislativnímu prostředí. Klíčová doporučení zahrnují vývoj IT platforem pro KM, jmenování vedoucích pracovníků pro řízení znalostí v parlamentech, integraci poradních rolí odborníků do legislativních výborů a vytvoření nezávislých sentinelových institucí pro monitorování a řízení krizí. Kromě toho je nezbytné podpořit kulturní posun, který uznává parlamentní práci jako inherentně znalostně náročnou činnost, což je klíčové pro udržitelnou zlepšení rozhodovacích procesů. Studie zdůrazňuje transformační potenciál systematického řízení znalostí při zvyšování efektivity legislativy, zlepšování schopnosti reagovat na krize a podpoře informovaného rozhodování. Překonáním nedostatku znalostí mohou parlamenty lépe předvídat a zmírňovat finanční krize, přerušit opakující se cyklus iluzí „tentokrát je to jiné“ a zajistit stabilnější a odolnější ekonomický systém.

Abstract:

The history of the financial world is a history of recurring financial crises, ranging from the Roman Empire to the modern era. Despite extensive efforts by national and international regulatory institutions, these crises persist, revealing systemic vulnerabilities and often exposing significant knowledge gaps among policymakers. Legislatures, responsible for crafting preventive and responsive frameworks, must possess the tools and knowledge necessary to navigate and mitigate financial instabilities effectively. This dissertation examines the role of knowledge management (KM) in national parliaments within the European Union, focusing on how policymakers collect, manage, and utilize knowledge in the context of financial crisis prevention and management. The study is motivated by the hypothesis that deficiencies in knowledge management contribute to inadequate legislative responses to crises, such as the Great Depression of 1929 and the Great Financial Crisis of 2008. Employing a mixed-methods approach, the research integrates a quantitative online survey involving approximately 7,000 parliamentarians with qualitative interviews of financial policymakers. The survey identifies critical organizational and cultural barriers, such as insufficient resources, ideological constraints, and a lack of structured knowledge systems, while the interviews provide deeper insights into the practical challenges of parliamentary KM. Findings reveal that most MPs rely heavily on personal staff and ad hoc processes rather than systematic KM strategies. Moreover, there is a significant disparity in knowledge access between government representatives and opposition members, further impeding effective crisis management. To address these gaps, the dissertation proposes a model for political knowledge management systems tailored to legislative contexts. Key recommendations include the development of IT-based KM platforms, the appointment of Chief Knowledge Officers in parliaments, the integration of expert advisory roles in legislative committees, and the creation of independent sentinel institutions for crisis monitoring and management. Furthermore, fostering a cultural shift to recognize parliamentary work as inherently knowledge-intensive is critical for the sustainable improvement of decision-making processes. The study underscores the transformative potential of systematic knowledge management in enhancing legislative effectiveness, improving crisis response capabilities, and fostering informed policymaking. By bridging the knowledge gap, parliaments can better anticipate and mitigate financial crises, breaking the recurring cycle of "this-time-is-different" fallacies and ensuring a more stable and resilient economic system.

Keywords

Krizovy management, finančni krize, znalostni management, poslanec. Crises management, Financial crisis, Knowledge management, Member of Parliament.

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 6. 1. 2025

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 31. 3. 2025
• Vedoucí: prof. Dr. Ing. Jan Frait
• Oponent: Ing. Petr Mach, Ph.D., prof. Ing. Ladislav Hájek, CSc., doc. Ing. Stanislav Klazar, Ph.D.

Vysoká škola finanční a správní

Doktorský studijní program / obor:
Finance / Finance