Od stresu k (n)emoci a zase zpátky: Korelační studie na vzorku vysokoškolských studujících

Mgr. Lucie Robošová

Bachelor's thesis

From Stress to (Dis)ease and Back Again: A Correlational Study in a Sample of University Students

Anotácia:

Úvod: Stres ve své akutní formě pomáhá člověku zvládnout kritické situace a zachovat zdraví. V chronické podobě však tuto funkci ztrácí a může vést k řadě zatěžujících příznaků, rozvoji onemocnění, zvýšené míře invalidity i úmrtnosti. Akademický stres je spjatý se studijními výzvami a jeho nadměrné množství může vyústit až v odchod z akademické sféry. Cíl: Cílem této práce bylo přiblížit tematiku stresu i akademického stresu, prozkoumat, jakou míru (akademického) stresu, tělesných i duševních příznaků vysokoškolští studenti a studentky vykazují, zjistit jaký je mezi těmito jevy vztah a jak se mezioborově liší – a to tak, aby práci bylo možné využít jako ucelený teoretický i praktický podklad k adresování otázek nadměrného stresu. Metody: Výzkumu se účastnilo celkem 1351 českých vysokoškolských studentů a studentek z 8 různorodých studijních programů. Studující vyplňovali dotazník složený ze 6 nástrojů (PSS-10, PAS, PHQ-15, GAD-7, PHQ-9, TICS) a dalších položek zaměřených na zjištění vnímané míry stresu, akademického stresu, tělesných příznaků, úzkosti, deprese, užívání návykových látek aj. Získaná data byla v konfirmačním i exploračním smyslu analyzována v programu SPSS za použití řady statistických metod. Výsledky: Přes 35 % studujících uvedlo vysokou míru vnímaného všeobecného stresu a nad 16 % vysokou úroveň akademického stresu. Mezi mírou (akademického) stresu a mírou výskytu tělesných i duševních příznaků se projevil silný pozitivní vztah. Lidé ze zdravotnických studijních programů sice udávali vysokou úroveň akademického stresu, stejně tak ale osoby z některých dalších studijních programů. Z dostupných údajů nebylo patrné, že by se míra udávaného akademického stresu měla tendenci zvyšovat s prodlužující se délkou studia. Závěr: Tato studie jasně ukázala, že nejen teoreticky, ale i ve skutečném současném vysokoškolském prostředí lze pozorovat vztah mezi nadměrným (akademickým) stresem a zvýšenou mírou tělesných příznaků, úzkosti, deprese, užívání návykových látek, akutních či chronických onemocnění, úvah o ukončení studia aj. Vzhledem k tomu by proto z hlediska jednotlivců, vzdělávacích institucí i veřejného zdraví měla další iniciativa směřovat k zavádění preventivních i terapeutických intervencí zaměřených na předcházení a snižování nadměrné úrovně stresu u vysokoškolských studujících.

Abstract:

Introduction: Stress in its acute form helps a person cope with critical situations and maintain health. However, in a chronic form, it loses this function and can lead to a number of burdensome symptoms, the development of diseases, an increased rate of disability and mortality. Academic stress is linked to study challenges, and its excessive amount can result in students leaving the academic sphere. Aim: The aim of this study was to present the topic of stress and academic stress, to investigate the level of (academic) stress, physical and mental symptoms reported by university students, to find out the relationship between these phenomena and how they differ between disciplines – in such a way that this work could be used as a comprehensive theoretical and practical basis for addressing issues of excessive stress. Methods: A total of 1,351 Czech university students from 8 different study programs participated in the research. Students filled out a questionnaire consisting of 6 instruments (PSS-10, PAS, PHQ-15, GAD-7, PHQ-9, TICS) and other items aimed at determining the perceived level of stress, academic stress, physical symptoms, anxiety, depression, use of addictive substances, etc. The obtained data were analyzed in the SPSS program in a confirmatory and exploratory sense using a number of statistical methods. Results: Over 35% of students reported high levels of perceived general stress and over 16% reported high levels of academic stress. There was a strong positive relationship between the level of (academic) stress and the level of physical and mental symptoms. People from healthcare study programs reported a high level of academic stress, but so did individuals from some other study programs. From the available data, it was not apparent that the level of reported academic stress tended to increase with the length of university studies. Conclusion: This study clearly showed that not only theoretically, but also in the actual current university environment, a relationship can be observed between excessive (academic) stress and an increased level of physical symptoms, anxiety, depression, substance abuse, acute or chronic illnesses, thoughts about not completing studies, etc. In the light of this, therefore, from the point of view of individuals, educational institutions and even public health, the next initiative should be directed towards the introduction of preventive and therapeutic interventions to reduce excessive levels of stress in university students.

Kľúčové slová

stres, akademický stres, tělesné příznaky, úzkost, deprese, závislost, vysokoškolští studenti, mezioborové srovnání, důsledky stresu, psychosomatika, stress, academic stress, physical symptoms, anxiety, depression, addiction, university students, interdisciplinary comparison, consequences of stress, psychosomatics

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 5. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 13. 6. 2024
• Vedúci: prof. PhDr. Hana Přikrylová Kučerová, Ph.D.
• Oponent: doc. PhDr. Iva Burešová, Ph.D.

Masaryk University

Faculty of Arts

Bachelor programme / odbor:
Psychology / Psychology