Spolu, a přece odděleně: podoba diferencované výuky na druhém stupni základních škol

Mgr. Jana Navrátilová, DiS.

Disertační práce

Together, yet Separately: Differentiated Instruction in Secondary Schools

Anotace:

Dizertační práce se věnuje fenoménu diferenciace žáků uvnitř základních škol. Rozdělování žáků do výkonových skupin patří k trendu, který se v českém vzdělávacím sytému v poslední době rozvíjí (Straková, 2021). Proto je ambicí práce prozkoumat a popsat vybraný model diferenciace a současně zmapovat podobu výuky v heterogenním kolektivu. Navazujícím cílem je zjistit, jak diferencovaná výuka přispívá k vytváření rovných vzdělávacích příležitostí. Téma reaguje na situaci českého školství, které je dlouhodobě kritizováno pro brzkou a masivní diferenciaci a selekci žáků. Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ si proto klade za cíl tuto diferenciaci omezovat a posilovat tak rovný přístup ke vzdělávání (Fryč, et al., 2020). V ohnisku zájmů tvůrců vzdělávací politiky stojí především snahy o snížení počtu gymnaziálních žáků a posílení kvality výuky na druhém stupni základních škol. Jedním z důsledků těchto iniciativ je nicméně to, že se diferenciace přesouvá do hlavního vzdělávacího proudu. Základní školy se různě profilují, nabízejí bilingvní třídy, rozšiřující výuku pro různé skupiny žáků apod. Vznikají tak další, méně viditelné, a tím i hůře monitorovatelné diferenciační vzdělávací cesty, které plní jakousi protiváhu k trvalejším formám rozdělování žáků do různých výběrových a nevýběrových proudů. Dizertační práce se věnuje jedné z těch méně viditelných forem diferenciace. Jedná se o model, kdy jsou žáci součástí heterogenní třídy, ale v českém jazyce a matematice se rozdělují do výkonových skupin. Model je specifický tím, že se žáci ve skupinách vzdělávají pouze na jednu vyučovací jednotku pro každý předmět. V ostatních vyučovacích jednotkách se v daných předmětech vzdělávají společně ve třídě. Heterogenní třída je tedy dominantním uspořádáním, výuka v homogenních skupinách ji doplňuje. Teoretickou část zastřešuje kapitola věnovaná vzdělanostním nerovnostem. Ty jsou prezentovány z teoretického, empirického i explanačního hlediska. Dále je již pozornost zaměřena na nerovnosti vyplývající ze struktury vzdělávacího systému. Jsou představeny základní modely kognitivní selekce žáků v povinném vzdělávání, a to v kontextu spravedlivosti a rovnosti příležitostí. Druhá linie teoretické části vysvětluje, jaké jsou možnosti školy při práci s diverzitou. Je popsán koncept diferencované výuky, základní komponenty, možnosti i limity jeho implementace v heterogenní třídě. Empirické šetření je koncipováno jako vícepřípadová replikační studie (Yin, 2009). Na případech šestých tříd pěti základních škol mapuje podobu diferencované výuky. Diferencovanou výukou se přitom rozumí proaktivní přístup učitelů zohledňující různorodé potřeby žáků. Učitelé zpravidla upravují obsah, proces, produkt a učební prostředí ve smyslu flexibilního seskupování (Tomlinson, 2001). Kvalitativně orientovaný výzkum sestával ze dvou výzkumných etap. První etapa byla zpracována jako případová studie, která staví na datech z pozorování (150 vyučovacích jednotek), na rozhovoru s vedením školy, na rozhovorech s učiteli diferencovaných předmětů (n=4), párových rozhovorech se žáky (n=8) a na rozhovorech se žáky, kteří změnili výkonovou skupinu (n=5). Datový korpus dotváří participativní metoda – workshop. V druhé výzkumné etapě byly výsledky z předešlé etapy verifikovány čtyřmi případy. Nejprve bylo realizováno 62 telefonních rozhovorů s vedením základních škol. Z celkového počtu byly vybrány 4 školy, které využívaly vybraný model diferenciace. Proběhlo 8 rozhovorů s učiteli diferencovaných předmětů. Data byla analyzována prostřednictvím standar

Anotace:

dních kódovacích procedur, rovněž metodou konstantní komparace a cross-case analýzou. Výsledky ukázaly, že způsoby práce s diverzitou žáků konvergují s postoji a přesvědčeními učitelů. Ti učitelé, kteří se rozhodli pro kombinaci heterogenních a homogenních praktik z důvodu udržení potenciálních gymnazistů na škole, podporují především stimulující výukové aktivity ve vyšších skupinách. Vedle toho učitelé, kteří diferenciací usilují o zlepšení podmínek výuky pro všechny žáky, se snaží diverzitu zhodnocovat u obou skupin. Stále však platí, že učitelé diferencovali výuku spíše podle nálepky, kterou skupině připisovali než podle aktuálních výkonů. Data dále ilustrovala, že učitelé odsouvají diferenciační strategie do výuky ve skupinách. Společné hodiny probíhají na bázi frontálního představení nového učiva a jeho procvičení. Vzdělávací potřeby žáků ve společné výuce jsou zohledňovány spíše ojediněle. Zkušenosti s výukou ve společné třídě pak přivádí žáky i některé učitele do pozice proponentů výuky v oddělených skupinách namísto výuky v heterogenní třídě. Výsledky rovněž doložily, jak svévolný a dynamický je proces utváření výkonových skupin, ať již z hlediska nastavení podmínek pro re/selekci žáků, tak z hlediska rozdělení pravomocí učitelů. Ambicí dizertační práce je otevřít diskuzi o proměňující se podobě diferenciace a kognitivní selekce žáků v povinném vzdělávání, a to v odkazu k rovným vzdělávacím příležitostem. Snaha o komplexnější výzkum může poskytnout tvůrcům vzdělávací politiky náměty na řešení různých koncepčních i systémových otázek spolu s doporučeními, která vycházejí přímo ze školního terénu.

Abstract:

The dissertation thesis deals with the phenomenon of attainment grouping within elementary schools. The attainment grouping is one of the trends that has been developing in the Czech education system recently (Straková, 2021). Therefore, the ambition of the thesis is to explore and describe the chosen model of attainment grouping and map the form of teaching in a heterogeneous classroom. The follow-up aim is to find out how the differentiated instruction contributes to the creation of equal educational opportunities. The topic responds to the situation of the Czech education system, which has long been criticized for its early and massive differentiation and cognitive selection of pupils. The Strategy for Education Policy of the Czech Republic 2030+ therefore aims to reduce this attainment grouping and thus strengthen equal access to education (Fryč, et al., 2020). The education policy makers try to reduce the number of grammar school pupils and to strengthen the quality of teaching at lower secondary schools. One consequence of these initiatives, however, is that attainment grouping is shifting into mainstream education. Elementary schools have different profiles, offer bilingual classes, extending education for different groups of pupils, etc. This creates other differentiation educational paths, which are less visible, and thus more difficult to monitor. These serve as a kind of counterweight to more permanent forms of attainment grouping into various selective and non-selective tracks and streams. The dissertation deals with one of the less visible forms of attainment grouping. It is a model where pupils are part of a heterogeneous class, but in Czech language and mathematics they are divided into sets. The model is specific in that pupils in groups are educated for only one teaching unit for each subject. In the other teaching units, they are educated together in these subjects. Thus, heterogeneous class is the dominant arrangement, teaching in homogeneous groups complements it. The theoretical part is covered by a chapter devoted to educational inequalities. These are presented from theoretical, empirical, and explanatory points of view. Furthermore, attention is already focused on inequalities arising from the structure of the education system. Basic models of cognitive selection of pupils in compulsory education in the context of fairness and equal opportunities are presented. The second line of the theoretical part explains the possibilities of the school when working with diversity. The concept of differentiated instruction, basic components, possibilities, and limits of its implementation in a heterogeneous class are described. The empirical survey is conceived as a multi-case replication study (Yin, 2009). On the cases of sixth grades of five elementary schools, it maps the form of differentiated instruction. Differentiation means tailoring instruction to meet individual needs. Teacher can modify content, process, product, or the learning environment pursuant to flexible grouping (Tomlinson, 2001). Qualitatively oriented research consisted of two research stages. The first stage was prepared as a case study based on observational data (150 teaching units), an interview with the principal, interviews with teachers of differentiated subjects (n=4), paired interviews with pupils (n=8) and interviews with pupils who changed their performance group (n=5). The data corpus is completed by a participatory method – a workshop. In the second research phase, the results from the previous stage were verified by four cases. At first, 62 telephone interviews with the principals of elementary schools were conducted. 4 schools were using the selected model of attainment grouping. There were 8 interviews with teachers of differentiated subjects. The data were analyzed using standard coding procedures, as well as by constant comparison and cross-case analysis. The results showed that ways of working with pupil diversity converge

Abstract:

with teachers' attitudes and beliefs. Those teachers who have decided to combine heterogeneous and homogeneous practices to keep potential grammar school students at school, primarily support stimulating teaching activities in higher groups. The curriculum experiences of students in lower sets are narrower and shallower than those in higher sets. Teachers who trust that attainment grouping is beneficial and necessary to facilitate the best learning outcomes for all students, offer rich classroom tasks in both sets. However, it is still true that teachers differentiate their instructions according to the label they attach to the group rather than according to current attainment. The data further illustrated that teachers differentiate their instruction in attainment sets predominantly. Differentiated instruction practices in mixed-attainment classroom are focused on a frontal introduction of a new curriculum and its revision. Teacher took account of individual students´ needs sporadically. The experience of curriculum objectives, teaching methods and learning activities in a mix-attainment classroom then brings pupils and some teachers to the position of proponents of teaching/learning in attainment groups instead of teaching/learning in a heterogeneous class. The results also demonstrated how arbitrary and dynamic the process of students´ allocation to attainment groups is, both in terms of setting conditions for re/selection of pupils and in terms of the distribution of teachers' powers. The ambition of the thesis is to open a discussion on the changing form of attainment grouping and cognitive selection of pupils in mainstream education, in reference to equal educational opportunities. Efforts at more comprehensive research can provide education policymakers with ideas for addressing a variety of conceptual and systemic issues, along with recommendations that come directly from the school environment.

Klíčová slova

rovné vzdělávací příležitosti, český vzdělávací systém, inkluzivní vzdělávání, seskupování žáků, diferencovaná výuka, vícepřípadová replikační studie, equal educational opportunity, education system in the Czech Republic, inclusive education, attainment grouping, differentiated instruction, multiple-case replication design

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 7. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 20. 11. 2023
• Vedoucí: Mgr. et Mgr. Bc. Zuzana Šalamounová, Ph.D.
• Oponent: doc. RNDr. Jana Straková, Ph.D., Mgr. Roman Švaříček, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Pedagogické vědy / Pedagogické vědy