Trust in Media in the High-Choice Media Environment

Mgr. Lukáš Slavík

Disertační práce

Anotace:

Dizertační práce se zaměřuje na zkoumání povahy, stability a důsledků důvěry v zpravodajská média v podmínkách současného prostředí vysoké mediální volby (high choice media environment), které je charakterizováno mnohostí informačních zdrojů, rostoucí selektivitou mediální konzumace ze strany publik i rozšířením okruhu aktérů zapojených do produkce a šíření zpravodajství. Důvěra v média je zde chápána jako klíčový vztah mezi médii a publikem, který podmiňuje jednak legitimitu médií, jednak strukturování mediálních repertoárů a způsoby, jimiž publika vnímají a hodnotí zpravodajský obsah. Dizertace reaguje na několik přetrvávajících mezer v současném výzkumu důvěry v média. Zaprvé navazuje na aktuální konceptualizace důvěry v média, avšak přispívá k překonání nedostatečně vyjasněného teoretického základu i měření tohoto konstruktu. Tyto nedostatky se v dosavadním výzkumu projevují zejména splýváním důvěry v média s příbuzným konceptem kredibility, což omezuje porozumění tomu, jak a v co vlastně současná publika důvěřují. Zadruhé se dosavadní výzkum pouze okrajově věnuje povaze stability důvěry v média, zejména v kontextu dlouhodobých krizí, a soustředí se spíše na krátkodobé výkyvy důvěry než na vysvětlení její perzistence a kontinuity klíčových determinant. To omezuje porozumění tomu, jak může důvěra v média přispívat ke stabilitě mediální spotřeby, mediálních repertoárů a mediální krajiny jako celku. Zatřetí přetrvává nedostatek systematických poznatků o tom, jakou roli hraje důvěra v prostředí sociálních sítí, kde se prolínají institucionální a interpersonální zdroje zpravodajství a kde dosud není jednoznačně objasněno, zda a jak důvěra napomáhá efektivnějšímu připisování kredibility zpravodajskému obsahu. Cílem práce je přispět k hlubšímu porozumění současné povaze důvěry v média prostřednictvím zpřesnění její teoretizace a měření, analýzy její stability a zkoumání role důvěry při posuzování kredibility zpravodajství v prostředí sociálních sítí. Teoretická východiska dizertace vycházejí z propojení několika konceptuálních rámců. Zastřešující roli zaujímá figurativní přístup sociálně konstruktivistické teorie médií, který nahlíží vztah mezi médii a publikem jako specifickou figuraci zpravodajské vzájemné závislosti. V rámci této figurace jsou mediální instituce, novináři, publikum i další zprostředkovatelé propojeni sítí vzájemných vztahů orientovaných okolo společného objektu zájmu zpravodajství. Důvěra je zde chápána jako jeden ze základních vztahových mechanismů, které tuto figuraci stabilizují. Ústřední pozornost je přitom věnována důvěře v média, doplněné o důvěru v neprofesionální zprostředkovatele zpravodajství. Klíčovým rámcem pro zpřesnění teoretizace i měření důvěry v média je systémová teorie důvěry, která pojímá důvěru jako mechanismus redukce sociální komplexity v moderních společnostech a umožňuje chápat zpravodajská média jako expertní systém, k němuž se publikum vztahuje na základě očekávání profesionálního výkonu. Tento přístup je doplněn normativní teorií médií, akcentující očekávání objektivity a nezávislosti mediální performance, a dále sociálně konstruktivistickými přístupy, teorií sociální identity a teorií sociálního srovnávání, které upozorňují na očekávání mediální performance směřující k utváření, reprodukci a obraně sdílených kolektivních identit. Pro porozumění důvodům stability důvěry v média je adaptován koncept difuzní a specifické podpory (resp. důvěry) původně formulovaný v politologii, jenž umožňuje analyticky rozlišit a interpretovat rozdíl mezi dlouhodobě z

Anotace:

akotvenou důvěrou a důvěrou podmíněnou aktuálním výkonem a situačními okolnostmi. Teoretizace interpersonální důvěry a koncept kredibility sdělení (message credibility) vycházející z teorie informační persvaze pak napomáhají porozumět způsobům, jimiž publika přisuzují zpravodajství důvěryhodnost v prostředí mnohosti zdrojů. Empirická část práce je strukturována okolo tří studií. Prvním cílem výzkumu je představit inovativní teoretizaci a validovat měření Normativně-kohezivní důvěry v média (Normative Cohesive Trust in Media (NCTM)) jako nástroj vhodný pro měření důvěry v média v podmínkách individualizované mediální spotřeby. Druhým cílem je analyzovat stabilitu důvěry v české veřejnoprávní médium (Českou televizi) v období souběhu více systémových krizí, konkrétně pandemie COVID 19 a války na Ukrajině, a posoudit, zda tato stabilita odpovídá spíše difuzní, nebo specifické povaze důvěry. Třetím cílem je prozkoumat, jak institucionální důvěra ve zpravodajské médium a interpersonální důvěra ve zprostředkovatele zpráv ovlivňují vnímanou důvěryhodnost zpravodajského obsahu v prostředí sociálních sítí. Metodologicky se práce opírá především o kvantitativní analytické postupy. První a druhá studie využívají tři nezávislé reprezentativní průřezové datové soubory dospělé populace České republiky z let 2019, 2020 a 2022, získané kombinací metod CAWI a CAPI. Tyto studie pracují s pokročilými statistickými technikami, zejména explorační a konfirmační faktorovou analýzou, testováním hierarchické reliability pomocí McDonaldova koeficientu omega, testy měřicí invariance a hierarchickými regresními modely. Třetí studie má podobu experimentálního online šetření realizovaného na vzorku aktivních uživatelů Facebooku z řad vysokoškolských studentů, který simuluje prostředí personalizovaného zpravodajského feedu. Analýza dat zde využívá především analýzu kovariance (ANCOVA) a testy ekvivalence. Výsledky první studie potvrzují, že konstrukt Normativně-kohezivní důvěry v média, chápaný jako latentní fenomén složený ze dvou těsně propojených, avšak analyticky rozlišitelných dimenzí, normativní a kohezivní, je teoreticky robustní a reliabilní. Jeho dvoudimenzionální struktura je stabilní napříč sociodemografickými skupinami a obstála v testech konvergentní i diskriminační validity. Druhá studie prokazuje, že důvěra v Českou televizi zůstala v období polykrize pozoruhodně stabilní a že tato stabilita odpovídá spíše difuzní povaze důvěry, zakotvené v dlouhodobé společenské hodnotě veřejnoprávního média, nikoli v krátkodobém hodnocení jeho výkonu. Mediální faktory se ukazují jako nejsilnější prediktory důvěry, zatímco socioekonomické proměnné hrají relativně marginální roli. Výsledky naznačují, že důvěra v Českou televizi je založena na její roli klíčového uzlu mediální krajiny, který přispívá ke stabilitě mediální spotřeby i strukturální soudržnosti mediální krajiny. Třetí studie zjišťuje, že v prostředí Facebooku je vnímaná kredibilita zpravodajského obsahu pouze slabě ovlivněna institucionální důvěrou ve zpravodajské médium a není významně formována interpersonální důvěrou ve zprostředkovatele zprávy. Výsledky naznačují, že v kontextu kurátorovaných toků sociálních sítí důvěra nefunguje jako účinná zkratka pro redukci náročnosti připisování kredibility zpravodajství a že se publika při hodnocení kredibility opírají především o charakteristiky samotného obsahu. Jedním z důvodů může být obecná skepse k prostředí sociálních sítí jako zdroje obsahů, je také možné, že se „usnadňující“ mechanismus důvěry aktivuje pouze situačně. Hlavním závěrem práce je, že důvěra v média v současném mediálním prostředí představuje komplexní vztah založený na kombinaci normativních a identitních očekávání. Stabilní důvěra ve veřejnoprávní média může zejména v době krizí fungovat jako důležitý stabilizační prvek mediálního systému a přispívat k omezení fragmentace publika. Zároveň se však ukazuje, že v prostředí sociálních sítí důvěra pouze omezeně usnadňuje posuzování důvěryhodnosti zpravodajství, což zvyšuje kognitivní nároky kladené na publika. Práce tak přináší teoretický i empirický příspěvek k výzkumu důvěry v média a nabízí nástroje i podněty pro další výzkum v oblasti komunikačních a mediálních studií.

Abstract:

This dissertation examines the nature, stability, and consequences of trust in news media in the context of the contemporary high-choice media environment, which is characterized by an abundance of information sources, increasing selectivity of media consumption by audiences, and the growing number of actors involved in the production and circulation of news. Trust in media is conceptualized as a key relational link between news media and audiences, one that underpins media legitimacy, structures individual media repertoires, and shapes how audiences perceive and evaluate news content. The dissertation addresses several persistent gaps in current research on trust in media. First, while it builds on established conceptualizations of media trust, it seeks to overcome the insufficiently clarified theoretical foundations and measurement practices surrounding this construct. In existing research, these shortcomings are particularly evident in the frequent conflation of trust in media with the related concept of credibility, which limits our understanding of what audiences actually trust and why. Second, prior research has paid only limited attention to the stability of trust in media, especially in the context of prolonged systemic crises. Instead, it has focused primarily on short-term fluctuations in trust, rather than on explaining its persistence and the continuity of its key determinants. This limits our understanding of how trust in media may contribute to the stability of media consumption, media repertoires, and the media landscape as a whole. Third, there is a lack of systematic knowledge about the role of trust in network sites, where institutional and interpersonal sources of news intersect and where it remains unclear whether, and how, trust facilitates the attribution of credibility to news content. The aim of the dissertation is to contribute to a deeper understanding of the contemporary nature of trust in media by refining its theoretical conceptualization and measurement, examining its stability over time, and investigating the role of trust in the evaluation of news credibility in social network sites. The theoretical framework of the dissertation integrates several conceptual approaches. An overarching role is played by the figurational approach within the social-constructivist theory of media, which conceptualizes the relationship between media and audiences as a specific figuration of news interdependence. Within this figuration, media institutions, journalists, audiences, and other intermediaries are interconnected through networks of interdependent relationships oriented toward a shared object of interest—news. Trust is understood here as one of the key relational mechanisms that stabilize this figuration. Central attention is devoted to trust in news media, complemented by attention to trust in non-professional news intermediaries. A key framework for improving both the theorization and measurement of trust in media is systems theory of trust, which conceptualizes trust as a mechanism for reducing social complexity in modern societies and allows news media to be understood as an expert system toward which audiences relate on the basis of expectations of professional performance. This perspective is complemented by normative media theory, emphasizing expectations of objectivity and independence in media performance, as well as by social-constructivist approaches, social identity theory, and social comparison theory, which highlight expectations that media performance contributes to the construction, reproduction, and defense of shared collective identities. To account for the stability of trust in media, the dissertation adapts the concept of diffuse and specific support (or trust) originally developed in political science, which enables an analytical distinction between long-term, institutionally grounded trust and trust contingent on immediate performance and situational conditions. Theorizations of inter

Abstract:

personal trust and the concept of message credibility, derived from information persuasion theory, further inform the analysis of how audiences attribute credibility to news in a media environment of layered sources. The empirical part of the dissertation is structured around three studies. The first research objective is to introduce an innovative theoretical framework and to validate the measurement of Normative‑Cohesive Trust in Media (NCTM) as a tool suitable for assessing trust in media under conditions of individualized media consumption. The second objective is to analyze the stability of trust in the Czech public service medium (Czech Television) during a period of overlapping systemic crises, specifically the COVID‑19 pandemic and the war in Ukraine, and to assess whether this stability reflects a predominantly diffuse or specific form of trust. The third objective is to examine how institutional trust in news media and interpersonal trust in news intermediaries shape the perceived credibility of news content in social network sites. Methodologically, the dissertation relies primarily on quantitative analytical approaches. The first and second studies draw on three independent representative cross-sectional datasets of the adult population of the Czech Republic from 2019, 2020, and 2022, collected using a combination of CAWI and CAPI methods. These studies employ advanced statistical techniques, including exploratory and confirmatory factor analysis, hierarchical reliability testing using McDonald’s omega, measurement invariance testing, and hierarchical regression modeling. The third study takes the form of an experimental online survey conducted among university students who are active Facebook users, simulating a personalized news feed environment. Data analysis in this study primarily relies on analysis of covariance (ANCOVA) and equivalence testing. The results of the first study confirm that Normative‑Cohesive Trust in Media, conceptualized as a latent construct composed of two closely related yet analytically distinct dimensions, normative and cohesive, is theoretically robust and reliable. Its two-dimensional structure is stable across sociodemographic groups and demonstrates both convergent and discriminant validity. The second study shows that trust in Czech Television remained remarkably stable during the period of polycrisis and that this stability corresponds more closely to a diffuse form of trust, rooted in the long-term societal value of public service media rather than in short-term evaluations of performance. Media-related factors emerge as the strongest predictors of trust, while socioeconomic variables play a relatively marginal role. The findings suggest that trust in Czech Television is grounded in its role as a key node in the media landscape, contributing to the stability of media consumption patterns and the structural cohesion of the media system. The third study finds that, in the Facebook environment, perceived news credibility is only weakly influenced by institutional trust in news media and is not significantly shaped by interpersonal trust in news intermediaries. These results indicate that in curated flows of social network site, trust does not function as an effective tool for reducing the cognitive effort associated with credibility judgments, and that audiences primarily may rely on characteristics of the content itself. One possible explanation lies in generalized skepticism toward social network sites as an information environment, or in the situational activation of trust-based judgements of news credibility. The main conclusion of the dissertation is that trust in media in the contemporary media environment constitutes a complex relational phenomenon grounded in a combination of normative and identity-based expectations. Stable trust in public service media can serve, especially in times of crisis, as an important stabilizing element of the media system and may help mitigate audience fragmentation. At the same time, the findings show that in social network sites, trust only limitedly facilitates judgments of news credibility, thereby increasing the cognitive demands placed on audiences. The dissertation thus offers both theoretical and empirical contributions to the study of trust in media and provides tools and directions for future research in communication and media studies.

Keywords

trust in media, interpersonal trust, high-choice media, public service media, news credibility, social network sites, normative trust, cohesive trust, normative media theory, social constructivist theory, social comparison theory, social identity theory, diffuse trust, specific trust, diffuse support, specific support

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 22. 4. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 15. 6. 2026
• Vedoucí: doc. Mgr. Jakub Macek, Ph.D.
• Oponent: Olga Pasitselska, PhD, Zicheng Cheng, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program:
Mediální a žurnalistická studia