The Portrayal of Reality on films after Italian Neorealism

Bruno Grandino

Diplomová práce

Zobrazení reality ve filmech po italském neorealismu

Anotace:

Beginning in Italy in 1942 with the release of ‘Obsession’ (1942) by Luchino Visconti, Italian Neorealism was a movement that aimed to move away from the look of glamourized film productions of the time in favor of a more realistic depiction of human lives. The neorealist films that were born as a reaction to the Fascist ideology, featured workers and poor people as a way to oppose the regime’s ideals and also show the struggles which the Italian population was going through during and after the war. The goal of this thesis is to understand how realism was achieved in neorealist films in regard to cinematography and camera techniques. The thesis offers a definition of terms such as ‘realism’, ‘naturalism’, ‘deep focus’, and ‘newsreel aesthetic’ alongside a brief overview of the development of realism in art and the development of cinematography lighting until the 1940s in order to analyze how they come together to shape the neorealist movement’s aesthetic. Using primarily Rome, Open City and The Earth Trembles, film analysis is provided in order to exemplify the neorealist aesthetic while explaining how the filmmakers’ choices granted an increased sense of realism to their films. Ultimately, the findings are extended to an analysis of how the neorealist choices influenced other filmmakers and how they pushed the realistic representation further.

Abstract:

Italský neorealismus, který začal v Itálii v roce 1942 uvedením filmu „Obsession (Posedlost)“ (1942) režiséra Luchina Viscontiho, byl hnutím, jehož cílem bylo odklonit se od tehdejší glamour filmové produkce ve prospěch realističtějšího zobrazení lidských životů. Neorealistické filmy, které se zrodily jako reakce na fašistickou ideologii, zobrazovaly dělníky a chudé lidi jako způsob, jak se postavit ideálům režimu a také ukázat boje, kterými italské obyvatelstvo procházelo během války a po ní. Cílem této práce je pochopit, jak bylo v neorealistických filmech dosaženo realismu s ohledem na kinematografii a kamerové techniky. Práce nabízí definici pojmů jako „realismus“, „naturalismus“, „hluboké zaostření“ a „estetika filmového týdeníku“ spolu se stručným přehledem vývoje realismu v umění a vývoje filmového osvětlení do 40. let 20. století s cílem analyzovat, jak společně utvářely estetiku neorealistického hnutí. Na příkladu filmů Rome, Open City (Řím, otevřené město) a The Earth Trembles (Země se chvěje) je provedena analýza filmů, která ilustruje neorealistickou estetiku a zároveň vysvětluje, jakým způsobem tvůrci svými rozhodnutími dodali svým filmům větší smysl pro realismus. Nakonec jsou tato zjištění rozšířena o analýzu toho, jak neorealistická rozhodnutí ovlivnila další filmaře a jak posunuli realistické zobrazení dál.

Klíčová slova

italská kinematografie

Klíčová slova

neorealismus (film)

Klíčová slova

realismus (umění)

Klíčová slova

analýzy filmových děl

Klíčová slova

práce kameramana

Klíčová slova

výrazové, umělecké, prostředky

Klíčová slova

světlo ve filmu

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 29. 8. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 26. 9. 2022
• Vedoucí: Marek JÍCHA
• Oponent: Petra DOMINKOVÁ

Akademie múzických umění v Praze

Filmová a televizní fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Film, Television and Photography / Cinematography