Socioekonomický status a variabilita srdeční frekvence u dospělých jedinců z Moravskoslezského kraje

Lucie KISSOVÁ

Bakalářská práce

Socioeconomic status and heart rate variability in adult individuals from Moraviansilesian region

Anotace:

Souvislosti a cíl práce: Je známo, že socioekonomický status ovlivňuje zdraví jedince. Bylo prokázáno, že osoby s nižším socioekonomickým statusem mají tendenci mít nižší variabilitu srdeční frekvence než osoby s vyšším socioekonomickým postavením. Zajímalo nás, zda se tato skutečnost potvrdí i v naší studii. Cílem práce proto bylo prozkoumat vzájemný vztah mezi socioekonomickým statusem a variabilitou srdeční frekvence na vzorku jedinců z Moravskoslezského kraje. Metodika: Studie se zúčastnilo 42 osob z Moravskoslezského kraje ve věku 30 až 50 let a trvala od května 2010 do července 2011. K měření byla použita neinvazivní metoda - EKG, pomocí níž lze hodnotit variabilitu srdeční frekvence a tím i činnost autonomního nervového systému. Výsledky: Bylo zjištěno, že čím je jedinec umístěn výše na společenském žebříčku, tím má lepší činnost autonomního nervového systému. Hodnoty parametrů HF a RMSSD klesaly se snižující se socioekonomickou třídou. Nejvyšší variabilita srdeční frekvence byla naměřena u jedinců v první socioekonomické třídě, ve druhé a třetí třídě byly naměřeny podobné hodnoty, zatímco nejnižší variabilita srdeční frekvence byla pozorována u osob čtvrté socioekonomické třídy. Byly zjištěny signifikantní rozdíly mezi 1. a 4. socioekonomickou třídou a parametrem HF v poloze LEH 1 (P=0,002) a LEH 2 (P=0,032) na hladině významnosti p?0,05. Mezi parametrem RMSSD a první a čtvrtou socioekonomickou třídou byly na hladině významnosti p?0,05 taktéž pozorovány signifikantní rozdíly v poloze LEH 1 (P=0,006) a LEH 2 (P=0,035). Vyšší hodnoty parametru HF a RMSSD se objevovaly u osob v první socioekonomické třídě oproti socioekonomické třídě čtvrté. Závěr: Povedlo se nám potvrdit naši hypotézu, v níž jsme předpokládali, že osoby s nižším socioekonomickým postavením mívají nižší variabilitu srdeční frekvence než osoby postavené výše ve společnosti. Tuto souvislost dosvědčují parametry HF a RMSSD, které jsou ukazateli parasympatické aktivity.

Abstract:

Background and aim: It is known that socio-economic status affects health of the individual. It has been proven that people with lower socioeconomic status tend to have lower heart rate variability than people with higher socioeconomic status. We were interested if this fact is also confirmed by our study. The aim of the study was to examine the connection between socioeconomic status and heart rate variability on a sample of individuals from the Moraviansilesian region. Methods: The study involved 42 subjects 30 to 50 years old from the Moraviansilesian region and lasted from May 2010 to July 2011. The non-invasive method ? ECG was used for measurement. This method allows assess heart rate variability and thus the activity of the autonomic nervous system. Results: It was found that the individual placed higher on the social ladder, the better activity of the autonomic nervous system he has got. The parameter values HF and RMSSD were decreasing with decreasing socio-economic class. The highest heart rate variability was measured in individuals in the first socio-economic class, similar values were measured in the second and third socio-economic class while the lowest heart rate was observed in the fourth socio-economic class. There were significant differences between the first and fourth socio-economic class and parameter HF at position LEH 1 (P=0.002) and LEH 2 (P=0.032) at the significance level p?0,05. Significant differences were also observed between the parameter RMSSD and the first and fourth socio-economic class at the significance level p?0,05 in position LEH 1 (P=0.006) and LEH 2 (P=0.035). Higher values of the parameter HF and RMSSD occurred in persons in the first socio-economic class compared to the fourth socio-economic class. Conclusion: We managed to confirm our hypothesis in which we have assumed that people with lower socio-economic status tend to have lower heart rate variability than those with higher position in the society. This connection testifies HF and RMSSD parameters which are indicators of the parasympathetic activity.

Klíčová slova

socioekonomický status, socioekonomické třídy, variabilita srdeční frekvence, autonomní nervový systém

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 4. 2015

Zveřejnit od: 30. 4. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 1. 6. 2015
• Vedoucí: Mgr. Vera Kristýna Jandačková, Ph.D.

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ

Lékařská fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Veřejné zdravotnictví / Ochrana veřejného zdraví